Kdy musí důchodce vrátit důchod? Pozor! Nenechte se oškubat od státu

Mnoho seniorů pobírajících starobní důchod může potkat nepříjemné překvapení. Důchod, který jim stát poslal, nyní budou muset vracet do poslední koruny. Stačí přitom jediná administrativní chyba, které si na samém počátku nikdo nevšimne, nebo opomenutí povinnosti oznámit nějakou změnu. Výzva k vrácení neoprávněně pobíraného důchodu navíc často přichází ve chvíli, kdy se to nejméně hodí.

Když už od státu něco žádáme, žijeme v přesvědčení, že úředníci jsou neomylní. Že v našich žádostech odhalí všechny chyby včas a že se nemůže stát, že by nám stát schválil dávku, na kterou ve skutečnosti nemáme nárok. Realita je přitom taková, že takové administrativní chyby se stávají, a navíc nejsou ničím výjimečným. A chyby se mohou stát i nám. Třeba když ani netušíme, že úřady naši situaci vyhodnotily v rozporu s realitou, protože jsme nenahlásili změnu, která má na výši dávek vliv. Když se taková chyba týká starobních důchodů, bolí jejich vrácení o to víc.

Kdy hrozí, že přijdete o peníze?

O neprávem vyplaceném důchodu, který po vás správa sociálního zabezpečení může chtít vrátit, se píše v § 118a zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Tento předpis definuje povinnost vrátit neprávem vyplacený důchod nebo jeho část tehdy, pokud:

• jste nesplnili některou povinnost, kterou vám Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) uložila – například povinnost doložit nějaký dokument či oznámit změnu, nebo
• jste důchod přijali, ačkoli jste z okolností museli předpokládat, že důchod byl vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši, nebo
• jste vědomě způsobili, že byl důchod vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši.

Ze znění §  118a vyplývá, že přeplatek musíte vrátit pouze tehdy, pokud vznikl vaším přičiněním. Ovšem pozor, ČSSZ nebude zkoumat, zda jste se takového zavinění dopustili omylem nebo záměrně. Stačí tedy i nevědomá nedbalost, kdy zkrátka ani netušíte, že se ve vašem životě událo něco, co jste měli sociálce nahlásit.

Co když za přeplatek nemůžete?

Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že hlavním účelem výše uvedeného paragrafu je chránit příjemce důchodu před tím, aby po něm stát požadoval vrácení neoprávněně vyplacených částek v případě, kdy příjemce sám žádnou povinnost neporušil. Zákon přitom výslovně neříká nic o zavinění, úmyslu ani nedbalosti, hovoří pouze o tom, že k výplatě neoprávněného důchodu došlo jeho vlastním zaviněním. Pokud však příjemce důchodu všechny své povinnosti splnil a na nesprávné výplatě se nijak nepodílel, vrácení důchodu nebo jeho části po něm nelze spravedlivě požadovat.

Za jaké situace může vzniknout přeplatek na starobním důchodu?

Přeplatek na důchodu přitom může vzniknout velmi snadno. Dochází k tomu nejčastěji za těchto situací:

• Poživatel starobního důchodu zemře a ČSSZ vyplatí jeho důchod dříve, než se o této skutečnosti dozví,
• pobíráte vdovský důchod, přestože již skončil nárok na jeho výplatu,
• jste poživateli starobního důchodu z více zemí a mezi jednotlivými výplatami existují jisté nesrovnalosti.

Nárok na vrácení přeplatku omezuje promlčecí lhůta

ČSSZ může neprávem vyplacený důchod nebo jinou dávku vymáhat jen po omezenou dobu. Tato promlčecí lhůta činí 5 let a začíná běžet ode dne, kdy byla dávka vyplacena. Pokud tedy od výplaty chybné dávky nebo důchodu uplyne více než 5 let a tato promlčecí lhůta nebyla nikdy přerušena, nárok ČSSZ na vrácení přeplatku zaniká.

Co ale znamená, že lhůta nebyla přerušena? Jednoduše řečeno, to, že během oněch 5 let nedošlo k žádné události, která by běh promlčecí lhůty zastavila. Konkrétně:

• neprobíhá žádné řízení o námitkách proti rozhodnutí o přeplatku,
• neběží žádné soudní řízení, které se přeplatku týká,
• přeplatek je již exekučně vymáhán,
• začali jste přeplatek splácet.

Po dobu, po kterou trvá některá z uvedených situací, se čas do promlčecí lhůty nezapočítává. Jakmile takové řízení nebo splácení skončí, lhůta zase pokračuje dál.

Co to znamená v praxi?

Princip vrácení přeplatku na starobních důchodech, které byly vyplaceny neoprávněně, není v české legislativě ničím novým. Odpovědnost za výplatu jakéhokoli přeplatku vždy souvisí s tím, jak poživatel dávek či důchodu spolupracuje s úředníky. Každý, kdo pobírá nebo žádá o starobní důchod, musí poskytovat pravdivé a úplné informace. Bez nich totiž nelze správně spočítat jeho výši. Takový přístup je v zájmu nejen těch, kdo důchody vyplácejí, ale i těch, kdo je pobírají. Když se na neoprávněný přeplatek přijde po letech a poživateli vznikne povinnost jej vrátit, může to způsobit komplikace v domácím rozpočtu, které mohou vést až k exekuci. A taková exekuce se pěkně prodraží.