Vědec rozluštil 12 000 let staré šifry pravěkých lidí. Vzkaz přepisuje učebnice historie

Jeden z největších archeologických otazníků moderní doby má novou kapitolu. Vědec údajně rozluštil šifry, které po sobě zanechali dávní obyvatelé komplexu Göbekli Tepe před neuvěřitelnými 12 000 lety. Výsledky jeho práce míří daleko za hranice běžných akademických debat, otřásají totiž samotnými základy našich představ o počátcích civilizace, astronomii i roli katastrof v lidských dějinách.

Dnes se nám může zdát, že o pravěku víme skoro všechno. Doba kamenná, lovci, sběrači, první chatrče někde u říčky. Jenže při pohledu do tak vzdálené minulosti pořád narážíme na hranici představivosti i znalostí. Místa jako egyptské pyramidy nebo Stonehenge jsou považovány za archeologické milníky. Ve skutečnosti jsou to ale „mladíci“ ve srovnání s některými stavbami, jejichž účel nám pořád uniká.

Jedním z nich je i Göbekli Tepe, místo, které je o několik tisíc let starší než Stonehenge a minimálně stejně tajemné. Komplex na jihovýchodě dnešního Turecka přepisuje dějiny už od svého objevu v 90. letech minulého století.

Když archeologie vědcům zamotá hlavu

Göbekli Tepe, v překladu „Břichatý vrch“, leží pár kilometrů od města Şanlıurfa. Objeven byl sice už v roce 1963, ale skutečný výzkum odstartoval až v polovině 90. let zásluhou německého archeologa Klause Schmidta. A že se jedná skutečně o vzácný nález, ukazuje radiokarbonové datování. Komplex totiž vznikl už někdy kolem roku 9600 př. n. l., což znamená, že je o více než sedm tisíc let starší než Stonehenge.

A to nebyl jediný zvrat. Pod desítkami metrů hlíny se postupně objevovaly kruhové stavby, pilíře vysoké až šest metrů a vážící až padesát tun. Opracované vápencové monolity byly zdobeny složitými reliéfy býků, ptáků i tajemných abstraktních symbolů. Všechny tyto prvky působily dojmem, že pravěcí stavitelé už měli jasný plán, znalosti geometrie a dokázali zapojit ke stavbě stovky lidí.

Přitom pravděpodobně nešlo o žádnou obytnou oblast ani o pohřebiště. Dávní lidé sem zřejmě putovali opakovaně, vykonávali zde rituály, pořádali hostiny, zanechali po sobě tuny kostí zvířat. Komplex byl nakonec kolem 8. tisíciletí př. n. l. z nejasných důvodů zasypán a zmizel z povrchu zemského na tisíce let.

Šifra pravěkých lidí: Kód ukrytý ve vápenci

Přelom nastal ve chvíli, kdy se tým britského vědce Martina Sweatmana pustil do analýzy vytesaných symbolů, zejména na tzv. Pilíři 43, přezdívaném „supí kámen“. Výsledky jejich bádání přinesly novou teorii: pilíře v Göbekli Tepe možná představují vůbec nejstarší dochovanou astronomickou observatoř.

Sweatman tvrdí, že některé zvířecí motivy i abstraktní znaky lze interpretovat jako záznam konkrétních hvězdných souhvězdí a astronomických jevů, například letního slunovratu, precesního pohybu zemské osy a dokonce fází Měsíce. To by znamenalo, že dávní stavitelé byli i velmi schopnými astronomy. Analýza Pilíře 43 prý ale také odkazuje na dramatickou událost, ke které mělo dojít kolem roku 10 950 př. n. l. a pojednává o zásahu Země rojem komet, tzv. Younger Dryas Impact Event. Tento zásah vedl k prudkému ochlazení klimatu, vyhynutí mnoha živočišných druhů a patrně i zásadní proměně života lidí v oblasti Blízkého východu.

Piktogramy na pilíři podle vědců zachycují nejen pohyb nebeských těles, ale také samotnou katastrofu, například motivy zvířat či rytinu bezhlavého muže, což může symbolizovat rozsáhlé ztráty na životech a konec jedné éry. Podobné záznamy, tedy svědectví o vesmírných katastrofách, existují podle Sweatmana i v dalších částech světa, ale Göbekli Tepe je jejich nejstarší a nejpřesnější příklad.

Nový kalendář a počátky civilizace

Podle výzkumu zanechali stavitelé v Göbekli Tepe stopy znalosti lunárního kalendáře, dokázali přesně sledovat fáze Měsíce i změny ročních období. Tato dovednost mohla být zásadní pro přechod od lovu a sběru k prvním formám zemědělství. Mnozí odborníci byli přesvědčeni, že systematická astronomie vznikla až mnohem později, v civilizacích Mezopotámie nebo Egypta. Göbekli Tepe ale přepisuje učebnice: znalost hvězd a cyklů mohla být v některých oblastech mnohem starší, než se předpokládalo.

Překvapivá je i architektonická stránka komplexu. Nedávný výzkum ukázal, že uspořádání tří hlavních areálů chrámu vytváří téměř dokonalý rovnostranný trojúhelník, a to v době, kdy písmo a matematika ještě vůbec neexistovaly. Plánování a stavba podobného monumentu vyžadovala centralizovanou organizaci, specializované pracovní skupiny i znalosti, které se teprve snažíme pochopit.

Ačkoliv interpretace Sweatmana stále vzbuzuje polemiky a mnozí archeologové se zatím nevyjadřují, jedno je jisté, Göbekli Tepe je nejstarší známou monumentální stavbou na světě. Za více než 25 let výzkumu zde byla odkryta jen část celého areálu. Co všechno ještě čeká na své objevení pod hlínou, zůstává záhadou.