Zeptali jsme se soukromého pekaře, co by v supermarketu nikdy nekoupil. Odpověď nás zcela ohromila

Někdy máme prostě chuť na burger z fast foodu. Ne protože by to bylo nejlepší jídlo na světě, ale protože víme přesně, co čekat. Známá chuť, rychlé servírování, žádná překvapení. A jindy si rádi zajdeme do malé restaurace, kde si dáme něco výjimečného, co voní po čerstvých bylinkách a domácí práci. Věděli jste, že podobné je to i s pečivem?

Když jsme se zeptali jednoho zkušeného řemeslného pekaře, co by si koupil v supermarketu, odpověděl bez váhání: „Nic.“ Nešlo o výsměch ani snobství. Jen o jiný úhel pohledu. A my jsme se rozhodli podívat se na věc blíž.

Začneme cenou. V běžném supermarketu si dnes koupíte rohlík za zhruba 3 až 4 koruny. V řemeslné pekárně zaplatíte za kus i 7 až 9 korun. Za 100 korun si tedy v supermarketu odnesete klidně 30 rohlíků, zatímco v malé pekárně jen 12 až 14.

Podobně to vypadá i s chlebem. Podle portálu Numbeo se průměrná cena půlkilového chleba v Česku pohybuje okolo 35 korun. V řemeslné pekárně se však cena za stejně velký kváskový bochník pohybuje spíše mezi 60 až 80 korunami.

Rozdíl je znatelný. Ale čím je vlastně daný?

Kde se to láme: suroviny a čas

Supermarkety nakupují ve velkém. Suroviny jsou levné, často míchané, zpracované tak, aby co nejdéle vydržely a daly se skladovat i přepravovat bez ztráty kvality. Cílem je hlavně cena a stabilita. Těsto se většinou připravuje z mražených polotovarů, které se na místě jen dopečou. Podle statistik tvoří právě takové polotovary zhruba třetinu všeho pečiva prodaného ve velkých řetězcích.

Například v Británii vzniká až 80 % chleba průmyslovým způsobem zvaným Chorleywood process. Jde o extrémně rychlou metodu výroby, při níž se těsto silně míchá, používá se více droždí a často i enzymy a přísady pro lepší výdrž.

Naopak řemeslný pekař si většinou míchá těsto ručně, používá kvásek, pečlivě vybírá mouku i ostatní ingredience. Celý proces může trvat i 10–12 hodin. Výsledek? Křupavá kůrka, nepravidelná střídka, vůně, která vám připomene dětství.

Co říkají čísla?

V Čechách nám podobné statistiky zatím chybí, takže se podíváme hlavně na data ze světa.

• Globální trh s pečivem má hodnotu přes 480 miliard dolarů (2024) a dál roste.
• Řemeslné pekárny tvoří sice menší část trhu, ale ten roste tempem 5 % ročně a spotřebitelé začínají hledat alternativy.
• Většina Američanů si bez pečiva den neumí představit – pečivo pravidelně nakupuje přes 70 % lidí a zhruba každý třetí si na chlebu pochutná klidně čtyřikrát týdně.
• Ani my Češi nezůstáváme pozadu – sníme v průměru kolem 40 kilo pečiva za rok, a většina z něj pochází přímo z regálů supermarketů.

Jistota versus překvapení

Supermarket je jako McDonald’s. Rychlý, levný, předvídatelný. Když potřebujete housky na grilovačku nebo chleba na topinky, je to pohodlná volba. Nemusíte nic řešit. Pečivo bude vždycky stejné.

Ale řemeslná pekárna je jako malá restaurace s denním menu. Možná tam dneska nemají rohlíky. Možná je chleba o trochu tmavší než včera. Ale chutná jinak. Víc. Autentičtěji. Je v něm kus někoho, kdo ho dělal.

A co si tedy vybrat?

To záleží jen na vás. Někdy chceme jen rychle něco na zub a známou chuť. Jindy si chceme jídlo opravdu vychutnat a víme, že si za to rádi připlatíme. Ani jedno není špatně.

Ale je fajn vědět, odkud to pečivo pochází. A že za tím levným rohlíkem může být mrazák, zatímco za tím dražším je ruce, kvásek a čas.

Tak jako tak, ať už si vyberete burger, nebo domácí svíčkovou, hlavně ať to chutná. A když to křupne, je to bonus navíc.