Tohle vypadá jako příklad pro školáky: 15 ÷ (2 + 3) × 4. Ale 90 % dospělých ho z hlavy nedá

Matematika. Pro někoho noční můra školních let, pro jiného nečekaný zdroj zadostiučinění při opravování dětských domácích úkolů. Každý si k ní nese nějaké vzpomínky, někdo si dodnes pamatuje stres z písemek, jiný zase ten pocit, když mu konečně vyšlo správné řešení. A pak jsou tu příklady, které vypadají banálně, ale dokážou pěkně zamotat hlavu i po letech.

Jednoduchý příklad jako 15 ÷ (2 + 3) × 4 by dnešní školáci měli zvládnout s přehledem. Mají to čerstvě v hlavě, znají pravidla o prioritách matematických operací a s podobnými příklady se setkávají prakticky denně. U dospělých je to ale jiná písnička. Často spoléhají na kalkulačky nebo si prostě jen nechtějí lámat hlavu s něčím, co už roky nepotřebovali. Tento příklad nedokáže vyřešit 90% dospělých.

Zdánlivě jednoduchý příklad mate i dospělé

Na první pohled vypadá příklad 15 ÷ (2 + 3) × 4 jako běžné cvičení ze základní školy. Avšak když ho má člověk vyřešit z hlavy, bez papíru, kalkulačky a času na rozmyšlenou, rázem není tak jednoduchý. Důvodem je, že si mnoho lidí už si přesně nepamatuje, jak funguje pořadí operací.

Matematika má jasná pravidla, nejprve se počítají závorky, pak násobení a dělení (které mají stejnou prioritu) a nakonec sčítání a odčítání. V tomto případě se tedy postupuje takto:

1. Nejprve závorka: 2 + 3 = 5

2. Poté dělení: 15 ÷ 5 = 3

3. Nakonec násobení: 3 × 4 = 12

Správný výsledek je tedy 12.

Když mozek přestane počítat, začne zapomínat

Schopnost řešit podobné úlohy je součástí numerické gramotnosti, tedy schopnosti pracovat s čísly v praktických situacích. A jak ukazuje mezinárodní výzkum PIAAC, tyto dovednosti u dospělých často klesají s věkem, pokud je aktivně nepoužívají. PIAAC zkoumá, jak si dospělí ve věku 16–65 let vedou v různých oblastech praktických dovedností. V oblasti práce s čísly se ukazuje, že lidé, kteří se s matematikou v praxi nepotýkají, například v manuálních profesích, rychle ztrácí jistotu i u základních výpočtů.

Výsledky také naznačují, že nízká numerická gramotnost může mít reálné dopady na každodenní život. Častěji ji vykazují lidé s nižším vzděláním, kteří se pak hůř orientují v cenách, půjčkách, hypotékách nebo daňových výpočtech. Podle výzkumů má tento deficit vliv i na zaměstnatelnost, příjmy a dokonce i zdravotní stav, lidé s nižšími dovednostmi v oblasti matematiky se častěji zadlužují, čelí finanční nejistotě nebo nerozumí informacím na obalech léků či v lékařských zprávách.

Školáci matematiku v lásce nemají

Oproti tomu žáci mají matematické základy většinou čerstvě v hlavě. Výsledky posledního šetření ukazují, že čeští patnáctiletí žáci dosahují v matematice nadprůměrných výsledků v mezinárodním srovnání. Přesto to neznamená, že by matematiku měli rádi. Naopak, průzkum ukazuje, že matematika patří v Česku k méně oblíbeným předmětům, a to i u žáků, kteří v ní dosahují dobrých výsledků.

To může být do budoucna problém. Pokud si k předmětu nevytvoří pozitivní vztah, je vysoká pravděpodobnost, že po škole přestanou matematiku úplně používat – a tím pádem i zapomínat. A výsledkem je přesně ta situace, kdy dospělý člověk nedokáže z hlavy spočítat příklad, který by jeho dítě zvládlo do několika vteřin.

I jednoduché výpočty se zapomínají

Čísla, výpočty a logické úvahy nejsou jen doménou učeben a testů. Patří do života. A přestože se může zdát, že sčítání, násobení nebo závorky už v dospělosti nepotřebujeme, opak je pravdou. Výzkumy dlouhodobě potvrzují, že numerická gramotnost úzce souvisí se schopností řešit běžné problémy, rozhodovat se a rozumět světu kolem sebe.

Matematiku zkrátka nemá smysl brát jen jako školní povinnost. Čím víc ji trénujeme – třeba i drobnostmi jako je luštění logických hádanek nebo počítání bez kalkulačky – tím víc podporujeme mozkovou kondici, schopnost soustředit se i odhadovat rizika. A to je v době, kdy se na nás valí složité smlouvy, hypotéky nebo chytré reklamy, dovednost k nezaplacení.