Banky zveřejnily, kolik peněz má průměrný důchodce na účtu. Částka vás rozhodně překvapí
Sledovat v Google Zprávách
Ačkoliv důchody nejsou vysoké, výše úspor na bankovních účtech českých seniorů ukazuje, že řada z nich umí hospodařit lépe než mladší generace. Dlouhé roky spoření se odrazily v částkách, které nejsou zdaleka zanedbatelné. Data bank ukazují, že senioři často disponují vyššími úsporami, než by mnozí čekali, což lze přičíst jejich pečlivému plánování, konzervativnějšímu přístupu k financím a dlouhodobým návykům z dob, kdy pravidelné odkládání peněz stranou bylo samozřejmostí.
Tento finanční polštář jim umožňuje větší klid v době ekonomické nejistoty, přestože se mnozí potýkají s rostoucími životními náklady a inflací.
Kolik peněz má průměrný Čech a co to znamená pro seniory
Podle aktuálních průzkumů se průměrné úspory českých obyvatel na běžných účtech pohybují kolem 120 tisíc korun. Tato částka ale nezahrnuje úspory v jiných formách, jako jsou stavební spoření, penzijní fondy nebo investice. Přesto se ukazuje, že i senioři drží na účtech částky, které mohou překvapit.
Zatímco průměrný důchod v České republice se v roce 2025 pohybuje kolem 20 500 Kč, mnozí senioři mají na účtech i několik set tisíc korun. Důvodem je délka jejich ekonomické aktivity, kdy si během 40 let pracovního života dokázali spořit, a zároveň nižší životní náklady. Podle dat České spořitelny se navíc senioři vyznačují konzervativnějším přístupem k penězům. Častěji používají běžné účty a vyhýbají se rizikovým investicím.
Banky nabízejí seniorům výhodnější podmínky
Některé banky, například Česká spořitelna, nabízejí seniorům zvláštní produkty. Tyto účty jsou bez poplatků, pokud si důchodce nechá zasílat důchod právě na tento účet a provede minimálně jednu platbu kartou měsíčně. Tím se jim zjednodušuje přístup k penězům a zároveň nejsou zatěžováni zbytečnými poplatky.
Poštovní spořitelna navíc umožňuje obsluhu účtu na kterékoliv pobočce České pošty, což je pro starší občany pohodlnější než digitální bankovnictví. Přehlednost, dostupnost a jednoduchost hrají klíčovou roli při výběru bankovního produktu v této věkové kategorii.
Důchody nejsou vysoké
Přestože samotné důchody nejsou v porovnání s průměrnou mzdou vysoké, senioři obecně nenakupují impulzivně a neutrácejí zbytečně. Průzkumy opakovaně potvrzují, že starší generace má lepší finanční disciplínu. Často tak má na svých účtech rezervy, které jim slouží jako záloha na nenadálé výdaje, zdravotní komplikace nebo pomoc dětem a vnukům.
Některé průzkumy naznačují, že třetina seniorů má na účtu více než 200 000 korun. Tyto účty navíc často slouží jen jako přístup k penězům, zatímco širší majetek mají senioři uložen v nemovitostech, penzijních fondech nebo hotovosti doma. Finanční chování této skupiny se vyznačuje vyšší opatrností a stabilitou.
Proč je částka na účtu vysoká
Kromě spořivých návyků je třeba zmínit i to, že řada důchodců se snaží být nezávislá na státní pomoci nebo dětech. Tato snaha vede k tomu, že během pracovního života volí opatrnou strategii hospodaření, investic a zabezpečení na důchod. Také díky nákupům za hotovost a odporu k úvěrům má velká část seniorů čistý účet a není zatížena dluhem.
Řada z nich navíc vlastní nemovitosti, ve kterých bydlí, a není tedy nutné platit nájemné. Z těchto důvodů se pak na účtech mohou hromadit nejen úzké rezervy, ale i větší sumy peněz, které čekají na smysluplné využití nebo předání další generaci.
Seniory nelze vnímat jako homogenní skupinu, takže rozdíly mezi jednotlivci mohou být značné. Přesto však lze říci, že větší část z nich má tendenci být připravena na horší časy. To se ukazuje i při srovnání s mladšími ročníky, které častěji žijí tzv. „od výplaty k výplatě“.
Ačkoliv důchody nejsou vysoké, český senior není bez prostředků. Banky potvrzují, že účty starších obyvatel ČR vykazují často více peněz než u mladší generace. Spořivost, finanční gramotnost a stabilita bydlení vytvářejí podmínky, ve kterých si český důchodce dokáže zachovat důstojný životní standard.
Částky na účtech tak nejsou důsledkem vysokých příjmů, ale spíše odpovědného a předvídavého přístupu k financím. V souhrnu se tedy ukazuje, že důchodci mají nejen právo na důstojné stáří, ale také praktické předpoklady, jak si ho v rámci možností zajistit sami.
