Zákazníci Lidlu a Penny nyní obracejí potraviny v obchodech. Tohle je důvod

Ještě před pár lety si většina z nás při nákupu potravin v supermarketu všímala hlavně ceny a data spotřeby. Rychle do košíku, zaplatit a domů. Ale časy se mění. Místo bezhlavého házení zboží do vozíku obracejí obaly, zkoumají etikety a čtou drobné písmo. Proč? Důvod je překvapivě jednoduchý – původ výrobku.

V reakci na současné globální dění, včetně zavádění vysokých obchodních cel, geopolitického napětí a veřejných debat o soběstačnosti, si stále více Čechů klade otázku, odkud vlastně pochází to, co jíme. A právě to vede ke změně nákupního chování. Zákazníci chtějí podpořit především potraviny z Evropské unie, ideálně české. V některých případech jde i o symbolický bojkot produktů ze Spojených států nebo jiných vzdálených zemí, které jsou vnímány jako viníci ekonomických nebo politických rozhodnutí, jež se dotýkají každodenního života běžných lidí.

Cílem je snaha podpořit tuzemskou produkci

Zájem o lokální potraviny ale není jen výrazem určitého odporu vůči globálním hráčům. Je to i pragmatické rozhodnutí. Lidé věří, že nákup českých nebo evropských potravin znamená lepší kvalitu, kratší přepravní vzdálenost, čerstvost a v neposlední řadě i podporu domácí ekonomiky.

„Když kupuji mléko z jižních Čech, vím, že podpořím místní farmáře,“ říká Jana, třicátnice z Ostravy, která si podle svých slov pečlivě hlídá původ nejen u mléčných výrobků, ale třeba i u zeleniny nebo masa.

Zvýšený zájem o původ potravin potvrzují i samotné řetězce. Lidl i Penny se snaží více komunikovat, odkud jejich zboží pochází. V letácích i přímo na regálech se objevují cedulky s českou vlajkou nebo nápisem „vyrobeno v Česku“. Zákazníci totiž na tuto informaci slyší. A čím více se dozvídají o světových souvislostech, třeba o tom, že USA zavedly cla na některé evropské produkty a EU reagovala podobnými opatřeními, tím více mají potřebu reagovat i jako spotřebitelé.

Chceme mít možnost volby

Nelze si nevšimnout, že téma původu zboží se dostává do širšího kontextu. Není to už jen otázka zdraví nebo chuti, ale i osobní postoj. Lidé chtějí mít kontrolu nad tím, co konzumují, odkud produkt pochází, jakým způsobem byl vyroben a kdo z toho profituje. Je to projev většího zájmu o ekologii, férový obchod, udržitelnost a v neposlední řadě také o bezpečnost potravin. Dlouhý dovoz, zpracování neznámého původu, anonymní producenti – to vše v lidech vyvolává pochybnosti.

Zejména po koronavirové pandemii a v souvislosti s válkou na Ukrajině se zvýšila obecná citlivost vůči otázce soběstačnosti. Češi začali více vnímat, jak křehké mohou být dodavatelské řetězce. A že to, co dnes považujeme za samozřejmé, může být zítra problém. Tato zkušenost se propsala i do každodenního nakupování. Když tedy zákazník obrací balíček těstovin, aby zjistil, jestli nejsou z Itálie nebo Polska, a raději si vezme český produkt, není to náhoda.

Zajímavé je, že tento trend není výsadou pouze ekologicky uvědomělých zákazníků nebo vyšší třídy. I lidé, kteří dlouho nakupovali podle ceny, začínají uvažovat jinak. Často je k tomu přivede třeba jen krátká reportáž v televizi nebo osobní zkušenost, kdy jim dovezené ovoce z druhého konce světa zplesniví do dvou dnů. Naopak jablka z české farmy vydrží déle a chutnají skutečně jako jablka.

My Češi jsme národem vlastenců

To, že se čeští zákazníci více zajímají o původ potravin, tedy není jen dočasná móda. Spíše to ukazuje na hlubší změnu postojů, kdy se jednotlivci snaží svou spotřebou ovlivnit svět kolem sebe. Nejde jen o emoce, ale i o racionální přístup; podpora lokální produkce znamená nižší ekologickou zátěž, stabilnější ekonomiku a větší jistotu.

Obrat k lokálním produktům je tak odrazem celospolečenského posunu. Zákazníci už nechtějí být pasivními příjemci zboží. Chtějí vědět, odkud jejich potraviny pocházejí, a mít možnost volby. Zkoumání obalů v regálech je možná malý čin, ale může vést k velkým změnám, jak v obchodních strategiích řetězců, tak v budoucnosti českého zemědělství a potravinářství.