Obrovská senzace: Záhada kamenů Stonehenge byla vyřešena

Stonehenge, pravěký monument nacházející se v anglickém hrabství Wiltshire, je bezpochyby jednou z nejznámějších a nejzáhadnějších prehistorických památek na světě. Tato obrovská stavba, sestávající z obrovských kamenných bloků uspořádaných do kruhového tvaru, vzbuzuje úžas a zvědavost lidí již od nepaměti.

Přesný účel Stonehenge zůstává dodnes zahalen tajemstvím. Teorie o jeho využití se různí – od astronomické observatoře přes náboženské kultovní místo až po pohřebiště významných osobností. Jisté je, že monument musel hrát v životě tehdejší společnosti zásadní roli, vzhledem k obrovskému úsilí a zdrojům, které musely být vynaloženy na jeho výstavbu.

Tajemství kamenů konečně odhaleno

Existovalo mnoho teorií o tom, odkud a jakým způsobem byly tyto masivní kameny na místo dopraveny. Někteří badatelé se domnívali, že sarsenové kameny mohly být přivezeny z velkých vzdáleností, podobně jako modré kameny z Walesu. Jiní zase předpokládali, že pocházejí z bližšího okolí, ale přesnou lokaci se nedařilo určit. Spekulovalo se také o různých metodách transportu – od primitivních dřevěných saní a válců až po složité systémy pák a lan.

Klíčem k rozluštění této dlouhotrvající záhady se překvapivě stal nenápadný vzorek kamene, odebraný při restaurování Stonehenge v 50. letech 20. století. Tento vzorek putoval do Spojených států, kde byl dlouhá léta uložen v depozitáři floridského muzea. Teprve nedávno se dostal do rukou profesora Davida Nashe a jeho týmu, kteří na něm provedli podrobné analýzy pomocí nejmodernějších technologií.

Obří kameny pocházejí z nedaleké lokality

Průlomový výzkum, vedený profesorem Nashem, přinesl doslova převratné výsledky. Podrobným zkoumáním chemického složení a struktury vzorku se podařilo s jistotou určit, že sarsenové kameny pocházejí z lesů West Woods, vzdálených pouhých 25 km od Stonehenge. Tato oblast se vyznačuje výskytem obřích pískovcových balvanů, takže představovala ideální zdroj stavebního materiálu pro pravěké stavitele.

„Je skutečně vzrušující využít vědu 21. století k pochopení neolitické minulosti a konečně odpovědět na otázku, o které archeologové debatovali celá staletí,“ uvedl profesor Nash v reakci na svůj přelomový objev. „Když si uvědomíte, že tehdejší stavitelé dokázali přepravit a vztyčit třicetitunové kameny bez pomoci moderních technologií, jen s využitím primitivních nástrojů a ohromného úsilí, nemůžete než žasnout nad jejich schopnostmi a odhodláním.“

Přesun těchto masivních kamenných bloků, z nichž některé váží až 30 tun, musel být pro tehdejší obyvatele neuvěřitelně náročným úkolem vyžadujícím důmyslné plánování, velké množství pracovní síly a značné úsilí. Vědci se domnívají, že stavitelé pravděpodobně využili kombinaci suchozemské a vodní dopravy.

Trasa vedla zřejmě z West Woods přes kopcovitou krajinu severního Wiltshiru, možná s využitím primitivních saní a válců z kmenů stromů pro snadnější přesun po souši. Poté, co dosáhli řeky Avon, mohli stavitelé naložit kameny na vory či primitivní lodě a po vodě je dopravit blíže k cílové destinaci. Závěrečný úsek cesty pak opět vedl po souši, až na místo, kde byl Stonehenge vztyčen.

Cesta kamenů byla dlouhá stovky kilometrů

Je pozoruhodné, že zatímco sarsenové kameny pocházejí ze vzdálenosti „pouhých“ 25 km, menší modré kameny, použité ve vnitřní části monumentu, byly dopraveny z mnohem větší dálky – až z pohoří Preseli Hills v západním Walesu, vzdáleného okolo 200 km vzdušnou čarou. Tento fakt jen podtrhuje mimořádnou důležitost, kterou stavba Stonehenge pro tehdejší společnost měla.

Vedoucí historička organizace English Heritage Susan Greaney k tomu dodává: „Nyní si uvědomujeme, že stavitelé Stonehenge nevybírali kameny náhodně, ale volba materiálu pro ně měla zásadní význam. Byli ochotni vynaložit obrovské úsilí a dopravit vybrané kameny z velikých vzdáleností na místo stavby. To jen dokazuje, jak důležitou roli musel tento monument v tehdejší společnosti hrát.“