Vědci zjistili, že proti hadímu uštknutí je účinný a snadno dostupný lék

Nedávný výzkum pomocí technologie úpravy genů zjistil, že proti uštknutí kobrou mohou být použity snadno dostupné léky. O tomto závratném objevu informuje server Science Alert.

Jen každý rok je na celém světě uštknuto přibližně 1,8 milionu lidí, z nichž 138 tisíc zemře. Dalších 400 tisíc lidí má trvalé následky a invaliditu. Spousta druhů kober obsahuje jedy, které mohou poškodit tkáně, v současné době však proti nim neexistuje účinný protijed.

Nedávný výzkum publikovaný v časopise Science Translational Medicine však přináší naději. Vědci díky technologii úpravy genů CRISPR zjistili, jak tyto hadí jedy napadají lidské buňky a přišli s účinným a snadno dostupným lékem. Jsou jimi léky běžné třídy heparinoidy, které mohou chránit lidskou tkáň před jedem.

Nebezpečné hadí uštknutí

V hadích jedech jsou obsaženy různé sloučeniny, které napadají srdce, nervový systém nebo tkáň, kde dochází k napadení. Většina výzkumů se věnuje hlavně nejsmrtelnějším hadům, ale méně smrtící hadi jsou opomíjeny – kam patří také kobry. Přitom v některých oblastech, kde žijí kobry, mohou mít hadí uštknutí devastující následky – např. kvůli amputaci končetiny. Světová zdravotnická organizace dokonce zařadila hadí uštknutí do „kategorie A“ jako opomíjenou tropickou nemoc.

Jedinou léčbou jsou v současnosti protijedy. Ty se vyrábějí následovně – zvířata se vystaví malému množství jedu a sbírají se protilátky, které v reakci na jed produkují. Tyto protijedy mají kromě záchrany života však i značné nevýhody. Nejdou použít univerzálně, jsou také dost finančně nákladné (pokud jsou dostupné), vyžadují specifické podmínky pro skladování (chlad) a navíc musí být aplikovány pomocí injekce v nemocnici. Jejich značnou nevýhodou je také fakt, že nemohou zabránit místnímu poškození tkáně.

Nový způsob léčby

Tým University of Sydney v Austrálii, Liverpool School of Tropical Medicine ve Velké Británii a Instituto Clodomiro Picado v Kostarice hledal další možnosti, jak léčit hadí uštknutí.

Při výzkumu odebrali jed z africké plivající kobry, který způsobuje poškození tkání. Na základě celogenomového CRISPR screeningu, který využívá speciální enzym k odstranění nebo změně specifických částí DNA v buňce, bylo zjištěno, že hadí jedy potřebují k zabíjení lidských buňek zvláštní enzymy. Tyto enzymy jsou zodpovědné za tvorbu dlouhých molekul cukru – heparan a heparin sulfát. Zatímco heparan sulfát se nachází na povrch lidských a zvířecích buněk, heparin sulfát se uvolňuje z buněk v reakci imunitního systému na případnou hrozbu.

Heparin jako účinný lék

Heparin je starý lék, který se používá k ředění krve téměř 100 let. Vědci testovali tento snadno dostupný lék na lidských buňkách. Přitom zjistili, zda může být použit jako návnada na hadí jed. A zafungoval skvěle. Heparin nezpůsoboval buněčnou smrt, i když byl přidán až po jedu. Lék byl testován i proti jedům dalších kober a měl stejný účinek. Prozatím došlo k testování u myší, dalším krokem bude testování účinků heparinu u lidí.

Vědci chtějí vyrobit lék na hadí uštknutí, které bude obsahovat léky zvané heparinoidy a bude založen na podobném principu jako adrenalinové injektory EpiPen, které se používají k akutní léčbě těžkých alergických reakcí. Vyšším cílem je přitom výroba univerzálních a široce působících protijedů.

Zdroj: Science Alert