Změna času letos bude mnohem dříve, než loni. Většina Čechů netuší datum

Ani letos nás nemine mnohými nenáviděná změna letního času na zimní. Většina Čechů však netuší datum, a tak pro ně může být překvapením, že v letošním roce to bude dříve než loni. Prozradíme vám, kdy k posunutí hodinových ručiček dojde.

Střídání letního a zimního času má v naší zemi dlouhou historii. V Rakousko-Uhersku, jehož jsme byli dříve součástí, bylo zavedeno 30. dubna 1916. Původním impulsem pro tuto změnu byla snaha o úsporu elektrické energie během první světové války. Lidé měli díky tomu lépe využívat denní světlo.

V poválečných letech docházelo ke změnám času nejednotně, někdy se zaváděl, jindy rušil. Zajímavostí je, že v letech 1940 až 1942 platil u nás letní čas nepřetržitě. Československo experimentovalo i se zimním časem. Od 1. prosince 1946 do 23. února 1947 platil čas posunutý o hodinu dozadu. K pravidelnému každoročnímu střídání času se Československo vrátilo až v roce 1979, kdy byl letní čas znovu zaveden především jako reakce na energetickou krizi způsobenou náhlým poklesem teplot.

Od roku 1996 je střídání času v rámci Evropské unie sjednoceno. Přechod na letní čas nastává vždy poslední březnovou neděli a návrat k zimnímu času poslední říjnovou neděli. Toto pravidlo zajišťuje synchronizaci časových změn napříč všemi členskými státy.

Změna narušuje náš biologický cyklus

To, čemu říkáme „zimní čas“, je ve skutečnosti náš přirozený čas, tedy ten, který panoval před střídáním. Letní čas oproti tomu představuje posun o hodinu dopředu.

Původní argument pro zavedení letního času byl ten, že prodloužení večerního denního světla ušetří energii za osvětlení. V dnešní době však odborníci tvrdí, že úspora elektrické energie je téměř zanedbatelná. Změna navíc narušuje náš cirkadiánní rytmus – vnitřní biologický cyklus, který řídí mnoho tělesných funkcí, od spánku přes metabolismus až po produkci hormonů. Každá buňka v našem těle má vlastní vnitřní hodiny, které musí být synchronizovány s denním a nočním rytmem.

Víc infarktů i dopravních nehod

Když dojde k posunu času, trvá nějakou dobu, než se tělo přizpůsobí novému režimu. Většina zdravých jedinců se podle odborníků vyrovná se změnou během tří dnů, u citlivějších lidí to však může trvat až tři týdny. Statistiky ukazují, že změnou času trpí až 70 procent mužů a 79 procent žen.

Zdravotní dopady mohou být závažnější, než se na první pohled zdá. Výzkumy prokázaly, že zejména přechod na letní čas zvyšuje riziko infarktu myokardu až o 24 procent. Nejrizikovější je pondělní ráno po změně času, kdy lidé nastupují do práce. Zvyšuje se také počet cévních mozkových příhod. Studie finských vědců ukázala nárůst o 8 procent v následujících dvou dnech po změně.

Mezi častější problémy spojené se změnou času patří únava, vyčerpání, poruchy spánku, problémy se soustředěním, podrážděnost či poruchy paměti a pozornosti. Nedostatek spánku také oslabuje imunitní systém, což zvyšuje náchylnost k respiračním onemocněním. Dopravní statistiky navíc dokládají, že po změně času přibývá dopravních nehod kvůli únavě a nepozornosti řidičů.

Kdy se letos mění čas na zimní

Letošní přechod na zimní čas proběhne v noci ze soboty 25. října na neděli 26. října 2025. Ve 3:00 ráno se hodiny posunou o hodinu zpět na 2:00. To znamená, že noc bude o hodinu delší a my si teoreticky můžeme dopřát hodinu spánku navíc.

Loni se čas měnil později, konkrétně 27. října 2024.