Vychovatelka ze školky si mě zavolala do ředitelny. Tuhle smutnou pravdu o svém dítěti jsem nečekala. Pláču už týden
Paní Irena (36) má na první pohled všechno. Milujícího manžela, zdravého syna i finanční jistotu. Před několika lety by si takový život neuměla ani představit. Vyrůstala ve skromných poměrech, kde se na každý výlet dlouho šetřilo a oblečení se dědilo po sourozencích. Dnes pracuje jako účetní v manželově prosperující firmě a svému pětiletému synovi Pavlíkovi se snaží dopřát to nejlepší. Nakonec jí to ale přivodilo velké trápení.
Začalo to tím, že si ji do školky pozvala jedna z vychovatelek.
„Po telefonu mi nechtěla říct nic bližšího. Když jsem dorazila do ředitelny, přivítala mě s vážným výrazem na tváři. Vylekalo mě to a v hlavě jsem si začala přehrávat všechny nejčernější scénáře,“ začíná své vyprávění Irena.
To, co se poté dozvěděla o Pavlíkovi, by ji nenapadlo ani v nejhorším snu. „Prý se ve školce posmívá ostatním dětem, které nemají značkové oblečení nebo nové hračky. Říká jim, že jsou chudí a že on má na rozdíl od nich všechno, protože jeho rodiče jsou bohatí. Byla jsem v šoku,“ popisuje Irena.

Syn vždy dostal to, co chtěl
Po návratu domů propukla v pláč. „Nerozuměla jsem tomu. Pavlík byl vždycky hodný kluk a my se ho snažili vychovávat k tomu, aby byl ke všem okolo slušný. Někde jsme ale museli udělat chybu,“ přemítá.
Zpětně si začíná uvědomovat, že syn za celé své dětství nikdy neslyšel věty jako „Tohle je moc drahé“ nebo „Tohle si nemůžeme dovolit“ a dostal pokaždé to, co chtěl. Irena a její manžel Petr to brali jako projev lásky. Chlapci nechtěli nic odepírat a přáli si, aby se měl dobře. V závěru se jim to ale vymstilo.
„Hlavně já jsem mu chtěla dopřát, co jsem sama jako dítě neměla. Netušila jsem, že to skončí tím, že se Pavlík bude povyšovat nad ostatní. Asi si budeme muset s manželem sednout a přehodnotit celý náš přístup,“ uzavírá smutně Irena.
Děti neznají hodnotu peněz
Příběh paní Ireny není ojedinělý. V době, kdy je všeho dostatek a spousta rodin žije v blahobytu, je snadné sklouznout k tomu, že dětem dáváme vše, aniž bychom se zamysleli, jak tím ovlivňujeme jejich pohled na svět. Právě v raném dětství se přitom formuje naše budoucí povaha včetně toho, jaký vztah máme k penězům a jak si jich vážíme.
Když dítěti poskytneme vše, co si usmyslí, jen těžko se naučí, že peníze mají nějakou hodnotu a je nutné si je nejprve zasloužit prací. V krajním případě může šikanovat spolužáky, kteří pocházejí z nuznějších poměrů.
Odborníci také zdůrazňují nutnost mluvit s dětmi o penězích. „Rodiče si přejí, aby děti rozuměly finančnímu světu lépe než oni, přitom s nimi o penězích skoro vůbec nemluví. Děti by měly vědět, jak velký je rodinný rozpočet, jaké příjmy ho tvoří, kolik stojí bydlení, energie nebo jídlo,“ říká psycholožka Eva Höschlová.

Jak vybudovat u dítěte zdravý vztah k penězům
Finanční experti a psychologové doporučují několik osvědčených kroků, jak děti vést ke zdravému vztahu k penězům:
- Začněte u sebe. Největším vzorem jsou pro děti jejich rodiče. Jděte tedy příkladem a sami nakládejte s penězi zodpovědně. Mějte pod kontrolou své příjmy a výdaje a tvořte si dostatečnou rezervu pro nouzové situace. Dejte si také pozor na to, co říkáte. Pokud sami komentujete značky nebo lidi soudíte podle výše jejich majetku, toto chování po vás s velkou pravděpodobností převezmou i potomci.
- Zapojte děti do rodinných financí. Nemusíte je zatěžovat účty ani detaily rodinného rozpočtu, měly by však vědět, že peníze nevznikají samy od sebe a všechno něco stojí.
- Učte je, že každý má jiný příběh. Děti si často neuvědomují, že za nemoderním telefonem nebo starším oblečením může stát složitá situace doma. Mluvte s nimi o tom, že každý člověk má jiný osud. To ale neznamená, že je horší a ostatní se mu mají posmívat. Říkejte jim, že hodnota člověka se neodvíjí od velikosti jeho konta nebo modelu auta.
- Nastavte hranice v obdarovávání. Dopřávat dítěti je v pořádku, ale mělo by to mít své limity. Neučte jej, že může dostat cokoli chce a kdykoliv si o to řekne. Mělo by dokázat čekat nebo si věci zasloužit. Jinak bude stejný přístup dost možná uplatňovat i v dospělosti a nebude umět hospodařit s financemi.