Ve Vltavě v Praze se tento týden objevilo zvíře, které bylo považováno za dávno vyhynulé
Sledovat v Google Zprávách
V posledních dnech se na internetu rozšířila zpráva, že do Vltavy se v Praze vrátilo zvíře, které už tu roky nebylo, nebo rovnou, že je v českých podmínkách vyhynulé. Mnozí tak vyrážejí s mobilem na Kampu a Náplavky, aby si jej vyfotili. Jenže místo očekávaného bobra narážejí na jiného tvora.
To, že se bobr do českých podmínek vrací, je sice pravda, ale u Vltavy narazíte s největší pravděpodobností na jiné velké chlupaté zvířátko, a to nutrie. A i je mnozí krmí mrkví nebo rohlíkem, aby měli hezkou fotku. Jenže je tu pár důvodů, proč byste tu svačinku měli raději nechat ležet v tašce.
Jeden je tu doma – ten druhý je vetřelec
Asi se budete divit, proč byste nemohli nakrmit to nevinně vypadající zvíře, ale důvody jsou oprávněné. Pojďte blíže poznat oba druhy, které obývají pražské vody.
Bobr evropský byl v Praze v minulosti skutečně vyhuben. Lidé jej lovili pro kožich i maso, k vyhubení mělo dojít už v 18. století. Výjimečně tak za tímto činem nestojí moderní společnost. Bobří maso totiž bylo i církví považováno za postní pokrm a podle toho české stoly vypadaly. Bobr se teď do Prahy skutečně vrátil. Jeho výskyt byl zaznamenán už v roce 2015 a v současné době jich v Praze žije mezi sto až sto padesáti kusy. Jenže bobr je extrémně plachý, noční tvor, proto na něj jen tak nenarazíte.
Oproti tomu nutrie říční běžně obývá řeky Jižní Ameriky. Do našeho ekosystému nepatří a je výsledkem invaze, ne ukazatelem uzdravování.
Jak od sebe tyto tvory rozeznat?
Ačkoli mají bobr a nutrie dosti odlišné znaky, nejtěžší je poznat je od sebe, když jsou pod hladinou. Přitom se stačí podívat na jejich ocas. Ocas bobra je placatý, vypadá trochu jako pádlo. Oproti tomu ocas nutrie je dlouhý, kruhový a může vám připomínat ocas krysy.
Rozlišit bobra a nutrii můžete i podle jejich zubů. Pro nutrii je totiž typické, že má oranžové hlodací zuby – nejedná se tak o žádnou nemoc nebo špatný stav chrupu.
A posledním rozlišovacím rysem je pak chování. Jak již bylo uvedeno výše, bobr je plachý, jenže nutrie si společnost lidí, kteří ji nakrmí, docela užívá.
Kde se u nás vlastně nutrie vzaly?
Někteří lidé by mohli tipovat, že nutrie se v naší přírodě objevily z nějakého ilegálního chovu. Aspoň to nás naučily události posledních desetiletí. Jenže tady je situace složitější. Za invazi do českých řek může socialistická vláda. V 80. letech bylo totiž Československo velmocí v produkci kožešin z nutrií. Každý rok bylo z těchto chovů vyprodukováno až 600 000 kožek. A maso? To prý mělo být podáváno jako dietní v nemocnicích.
Po změně režimu v těchto chovech zůstaly tisíce nutrií, které někde utekly a jinde byly volně vypuštěny. Díky našemu mírnému pásmu a bohatým říčním koridorům nutrie nejenže přežily, ale dostaly se pohodlně až do Prahy.
Kde se s nutriemi skoro jistě setkáte?
Jestli chcete nutrie vidět naživo, je v Praze pár míst, kde je setkání vysoce pravděpodobné. Nejčastěji se rodinky nutrií zdržují v Podolí poblíž vodárny a pak na Střeleckém ostrově. Zde jsou pak nutrie natolik ochočené, že vylezou z vody a začnou panáčkovat a předvádět se, protože doufají v kousek lidské pochoutky.
Ale pozor! V Praze je krmení nutrií zakázáno a můžete za něj být pokutováni městskými strážníky. Na místě můžete zaplatit 1 000 Kč a ve správním řízení 20 000 Kč. Proč jsou postihy tak tvrdé?
Za prvé, když necháte jídlo na břehu vody, bude vábit nejen nutrie, ale i potkany. A ti, i když patří do našeho ekosystému, nejsou ve městech žádoucí. Dalším problémem je to, že nutrie jsou dravý invazivní druh. Mají pořád hlad a jsou tak zodpovědné za likvidaci rákosí, které poskytuje domov kachnám, lyskám a dalšímu vodnímu ptactvu.
I když se tohle zvířátko může zdát velmi roztomilé, umí pořádně poškodit infrastrukturu. Nutrie si totiž hloubí tunely, které dosahují i 20 metrů a poškozují tím chodníky, cyklostezky, inženýrské sítě i kořeny vzrostlých stromů.
A pak je tu riziko pro vás, kteří je chcete krmit nebo si je dokonce pohladit. Nutrie patří k přenašečům nemocí, jako je krysí žloutenka, salmonela a různí paraziti. To pomazlení vás tak může vyjít skutečně draho.
I když je zpráva o návratu bobra do Prahy pravdivá, na březích Vltavy však narazíte na nutrie a rozhodně se s nimi o svačinu nedělte – příroda vám bude vděčná.
Zdroje: fzp.czu.cz, ecoista.cz, zpravy.aktualne.cz
