Vědci až nyní pochopili, jak Egypťané stavěli pyramidy. Celá záhada je jednoduchá a od začátku jasná

Záhada o stavbě egyptských pyramid dlouho nedávala spát nejednomu vědci. Zdálo se být naprosto nepochopitelné, jak mohli lidé v tehdejší době přepravovat obrovské kamenné bloky, z nichž každý vážil 2 až 15 tun. To je váha, kterou běžný člověk rozhodně nedokáže přepravovat vlastní silou bez jakékoliv pomoci strojů. Ty ale v tehdejší době neexistovaly.

Egyptský panovník Cheops si nechal postavit Velkou pyramidu, která je v současné době považována za nejznámější ze všech. Nikdo přesně neví, proč si faraon poručil postavit hrobku o velikosti několika fotbalových hřišť, ačkoliv existuje spousta teorií. Mnohem větší záhadou bylo to, jak se vlastně podařilo pyramidu postavit. Vědci se po desetiletí až staletí domnívali, že je to jednoduše nemožné a nedokázali si to nijak vysvětlit. Až úplnou náhodou se podařilo zjistit, jak to nejspíš ve skutečnosti Egypťané před několika tisíci lety dokázali.

Vědci po staletí nechápali, jak se pyramidy stavěly

S ohromným důkazem přišel až v roce 2013 francouzský archeolog Pierre Tallet, který se ve skalních jeskyních poblíž Rudého moře snažil najít alespoň nějaké pozůstatky lodí, které se tam podle něj mohly nacházet. Místo toho ale našel něco úplně jiného – svitky papyru, na který před 4500 lety zapisoval stavební inspektor důležité informace o stavbě pyramidy. Díky těmto zápiskům se dokázalo potvrdit několik zajímavých skutečností, na které by možná jinak ani nikdo nepřišel.

V deníku stavebního inspektora se psalo právě o přepravě kamenných bloků. Ty se přepravovaly na lodích, které byly speciálně vyrobené z trámů a provazů tak, aby těžký náklad dokázaly unést. Díky tomu se zjistilo, že v okolí pyramidy dřív byla řeka. Pravděpodobně byla Egypťany uměle vytvořená, protože Nil se nacházel přibližně dva kilometry daleko. Museli tak kolem Nilu vykopat umělý kanál, který měl zadržet co nejvíce vody a vést až k pyramidě do Gízy. To se sice jeví jako nejvíce pravděpodobná verze, ale není jisté, jestli by měli Egypťané dostatek vody. Dále se archeolog v zápiscích dozvěděl, že se na stavbě podílelo asi 200 dělníků.

„Nejsem si ale jistý, zda by taková přeprava byla možná po celý rok. Muselo by se čekat na období záplav, až voda dosáhne až k přístavu v Gíze, takže by se pracovalo v podstatě jen šest měsíců v roce,“ řekl Pierre Tallet.

Archeolog Mark Lehner později potvrdil, že je tato teorie skutečně pravdivá. Pomocí hloubkové sondy se podařilo objevit u Velké pyramidy hluboko v zemi bahno, což je jasným důkazem, že kdysi v těchto místech tekla voda. To hovoří zejména o tom, že staří Egypťané byli jednoduše geniální a dokázali si poradit i s tak náročným úkolem, jako je přeprava několikatunových bloků.

Proč si faraoni nechávali stavět tak velké hrobky?

Hrobky faraonů, známé jako pyramidy, jsou skutečně majestátní. To vede k otázkám, k čemu potřebovali panovníci tak velké hrobky. Staří Egypťané věřili v posmrtný život a každý faraon byl přesvědčený, že se po smrti vrátí jako božský vládce. Pro svůj posmrtný život tedy musel mít připravenou takovou hrobku, která bude navždy odrážet jeho moc a bohatství. 

Velikost pyramid měla pravděpodobně odradit také vykradače hrobek, které lákaly především cennosti, které měli panovníci i po smrti u sebe. To se ale nepovedlo, protože se téměř každá pyramida stala terčem zlodějů, kteří byli ochotni pro bohatství panovníků mnohé obětovat.