Toto nikdy nesmíte udělat na Facebooku. Policie důsledně varuje Čechy před ztrátou statisíců

Facebook používáme ke sdílení osobních informací, ke sledování různých zájmových skupin a stránek nebo k diskutování s ostatními. Některé věci byste však zásadně neměli dělat, pokud nechcete přijít o statisíce. I když policie před nimi neustále varuje, stále se objevují lidé, kteří se zločincům chytají na lep a přicházejí o obří částky. 

Se sociálními sítěmi se zvedla vlna nových internetových podvodů. Podle nejnovějších statistik je Česká republika dokonce třetí nejoblíbenější zemí virtuálních podvodníků. Hůře dopadlo už jen Slovensko a Vietnam.

Většina z těchto kyberzločinů, až 56 procent, se odehrává na Facebooku. Jejích autoři využívají stále propracovanější postupy a zaměřují se především na emotivní manipulaci.

Podvodník s tváří vašeho kamaráda

Mezi nejrozšířenější metody patří kopírování existujících profilů. Podvodníci vytvoří falešný účet s identickými fotografiemi a informacemi, jako má originální uživatel. Následně kontaktují přátele původního profilu a žádají je o telefonní čísla nebo ověřovací kódy pro mobilní platby.

Napsat vám může i samotný Facebook. Tedy minimálně někdo, kdo se vydává za jeho správce, a varuje vás před porušením autorských práv nebo podmínek služby. S oznámením posílá i odkaz na falešnou stránku, která napodobuje oficiální rozhraní Facebooku. Po zadání přihlašovacích údajů se podvodník rázem zmocní vašeho účtu.

Falešné charity a sbírky

V poslední době se díky crowdfundingovým platformám těší oblibě různé charitativní sbírky. Toho ale opět zneužívají kriminálníci. Pod záminkou pomoci tahají peníze z důvěřivých a dobrosrdečných lidí.

Pravidlo číslo jedna zní: Pokud se nejedná o oficiální stránky nadace nebo ověřenou sbírku, nikam své peníze neposílejte. Někdy bohužel může klamat i charita, která na první pohled vypadá legitimně.

V nejrozsáhlejší kauze z Česka se dvojici mužů mezi lety 2020 až 2024 podařilo vybudovat síť falešných nadací a call center. Pachatelé najali desítky zaměstnanců, kteří obvolávali občany a vybírali peníze na onkologicky nemocné děti nebo osoby s handicapem. Skoro osm vybraných milionů skončilo ale v jejich kapse. Aby zvýšili svou věrohodnost, malou část financí přitom skutečně použili pro charitativní účely.

Falešný voják z mise v Afghánistánu

Romantické podvody představují další významnou kategorii případů na Facebooku. Pachatelé cílí především na osamělé ženy, kterým se nejtypičtěji představují jako lékaři nebo vojáci na zahraniční misi. Postupně si budují citový vztah s obětí a následně žádají o finanční pomoc pod všemožnými záminkami.

Podle kriminalistů ze Žďáru nad Sázavou jeden dvaadvacetiletý muž z Pardubicka takto podvedl téměř šest desítek lidí a způsobil škodu 700 tisíc korun. Obviněný vystupoval pod falešnými profily na sociálních sítích a používal několik metod současně – nabízel investice do akcií, prodával neexistující zboží a na seznamkách se vydával za otce nemocného syna.

Prevence před kyberzločinci

• Nikomu nesdělujte údaje k bankovnímu účtu nebo platební kartě.
• Neposkytujte vzdálený přístup k počítači neznámým osobám.
• Neklikejte na podezřelé odkazy.
• Ověřujte si pravost žádostí a zpráv u oficiálních zdrojů (například u své banky, úřadu atd.).
• Na sociálních sítích mějte profily soukromé a seznamy přátel skryté.
• Nezveřejňujte o sobě příliš mnoho osobních údajů a fotografií.

Co dělat při podezření na podvod

Pokud máte podezření, že jste se stali obětí podvodu, ihned kontaktujte policii a svou banku. Udělejte to i v případě, kdy je vzniklá finanční škoda malá. Jen díky oznámením mohou kriminalisté pachatele odhalit a zamezit tomu, aby se okruh jejich obětí zvětšoval.

Nezapomínejte na své starší příbuzné, kteří si s moderní technikou příliš nerozumějí a jsou častějším terčem podvodů. O metodách kyberzločinců s nimi mluvte a vysvětlete jim, na co si mají dávat pozor.