Tohle místo mě okouzlilo. Netušil jsem, že přírodní ráj se může nacházet uprostřed města s nejhorší pověstí v Česku
Stěží byste našli město s horší pověstí. Špína, smog a minimum zeleně – to všechno se obvykle vybaví lidem zvenčí, když vyslovíte jeho jméno. I to je důvod, proč nepatří mezi nejvyhledávanější turistické cíle v Česku. Když ale upustíte od stereotypů, možná objevíte nečekaný poklad.
Historie Ostravy je neodmyslitelně spjatá s hornickým a hutním průmyslem. Vyneslo mu to i přezdívku ocelové srdce republiky. Co se ovšem týče volného času, kultury nebo přírody, spousta lidí si myslí, že moravskoslezská metropole nemá co nabídnout.
Výjimkou nebyl ani pan Karel z Prahy. „Ostravu jsem měl v hlavě zafixovanou jako šedivé město plné komínů, ze kterých stoupal dým. Nikdy jsem tam nebyl, ale viděl jsem to na fotografiích. A taky jsem často četl zprávy, jak je tam znečištěný vzduch,“ vypráví.

Silně zakořeněné stereotypy
Karlovi ani dalším se není co divit. I když se v Ostravě už 20 let netěží uhlí, stereotyp špinavého a drsného hornického města je ve společnosti silně zakořeněný. A znečištění je stále aktuálním problémem. Denní monitoring vykazuje přetrvávající problémy s nadlimitním výskytem prachu především na území ostravsko-karvinské aglomerace.
V žebříčku 800 evropských měst provedeném v roce 2021 skončila Ostrava z hlediska zdravotních dopadů znečištěného ovzduší na šestém místě. Z analýzy odborníků ze španělského institutu ISGlobal dále vyplynulo, že kdyby město splňovalo imisní limity doporučené Světovou zdravotnickou organizací, každý rok by se zabránilo až 270 předčasných úmrtí.
Dobrou zprávou je, že situace se mění k lepšímu. V posledních letech je vzduch dokonce nejčistější v historii měření. Na pozitivní změně se podepsala výměna kotlů, teplejší zimy i útlum výroby podniku Liberty Ostrava. Všeobecné mínění o Ostravě však zůstává víceméně stejné.
„Mladí lidé sem nechtějí, jsou přesvědčeni, že tady nic není – žádný společenský a kulturní život, žádné sportovní akce. Taky si myslí, že je tady špinavé životní prostředí a do dvou let dostanou rakovinu ze vzduchu,“ nechal se slyšet v březnovém rozhovoru s webem Okraj tehdejší primátor Tomáš Macura.
Zahoďte předsudky. Ostrava patří k nejzelenějším městům
Kdyby mladí lidé dali městu šanci, možná by skončili stejně příjemně překvapení jako pan Karel, který v Ostravě dva týdny pracovně pobýval. Ve svém volnu chodil po městě a objevoval místa, o kterých se v negativních příbězích o Ostravě už nedozvíte.
„Byl jsem udivený, že je to ve skutečnosti jedno z nejzelenějších měst, jaké jsem kdy navštívil. Nejvíce času jsem trávil v Komenského sadech, které jsem měl blízko ubytování. Tento park kompletně změnil mou představu o Ostravě,“ říká.
Komenského sady: Ráj v srdci Ostravy
Centrální městský park patří s rozlohou okolo 30 hektarů a s cca 3 tisíci stromy k nejrozsáhlejším městským parkům v České republice. Leží na levém břehu řeky Ostravice, poblíž centra Moravské Ostravy, a je vyhledávanou destinací na procházky, cyklistiku, běh či bruslení.
Historie Komenského sadů sahá až do roku 1894, kdy začaly vznikat na loukách u Ostravice. K jejich dokončení došlo v druhé polovině 30. let 20. století. V sadech se mimo jiné nachází památný dub letní s obvodem kmene přes 400 centimetrů. Najdete zde i další významné odrůdy, jako je například lípa velkolistá, ořešák šedý, jerlín japonský nebo dub bahenní.
„Tohle místo mě naprosto okouzlilo. Netušil jsem, že se podobný přírodní ráj může nacházet uprostřed města s nejhorší pověstí v Česku!“ dodává Karel.

Další zelená lákadla
Komenského sady nejsou jedinou přírodní lokalitou uprostřed průmyslové oblasti. Za zmínku stojí například také Bělský les v městských obvodech Stará Bělá a Ostrava-Jih. Lesopark nabízí množství pramenů včetně historických studánek u Kaple Panny Marie Lurdské, kam lidé pro vodu chodí už přes sto let. Najdete zde odpočinkové louky, mokřady, Priessnitzovy lázně nebo naučnou stezku.
Jako brána do lesa slouží letos dokončený Park nad Rybníkem, jehož dominantou je sedmimetrová socha obra, strážce mokřadů.