Tento zákon chce EU striktně zavést do roku 2030. Nejpodivnější je bod 3. Dává vám smysl?

Evropská unie připravuje zásadní změny v oblasti řidičských průkazů. Má jít o jednotná pravidla, která se budou týkat všech členských států, včetně Česka.

Změny se dotknou hlavně začínajících řidičů, starších osob i držitelů zahraničních řidičáků. Největší rozruch však vyvolal bod číslo tři, nové omezení pro mladé řidiče.

Cílem je bezpečnost, ale ne každému to dává smysl

Evropský parlament a Rada EU se v roce 2025 shodly na nové podobě směrnice o řidičských průkazech. Podle oficiálních dokumentů mají členské státy do roku 2030 povinnost zavést digitální řidičák, sjednotit pravidla pro zkoušky, zkrátit nebo upravit platnost některých oprávnění a zavést přísnější dohled nad zdravím starších řidičů.

Vedle těchto úprav se ale objevuje i řada nových požadavků, z nichž některé budí otázky. Jedním z nich je i bod číslo tři, který stanovuje přísná pravidla pro nové řidiče v období dvou let po získání oprávnění. Tento takzvaný „zkušební režim“ není v Evropě nový, například v Německu či Rakousku už podobné principy fungují. Nyní se však mají rozšířit na celou EU a přitvrdit.

Co přesně přikazuje bod 3?

Podle textu schváleného v březnu 2025 budou novopečení řidiči povinni během prvních dvou let:

• dodržovat přísnější limity alkoholu v krvi (zpravidla 0,0 ‰)
• mít omezené možnosti řídit v noci nebo na dálnici (záleží na konkrétní transpozici do národní legislativy)
• absolvovat doplňkové školení po určité době od získání oprávnění (např. bezpečnostní kurz nebo praktickou jízdu s instruktorem)

Zásadní novinkou ale je návrh, že v tomto období by měli mladí řidiči řídit pouze vozy s automatickou převodovkou nebo s výkonem omezeným do určité hranice. Zároveň se uvažuje o tom, že řidičák mladých nebude automaticky platit v celé EU, ale pouze v domovském státě. Teprve po úspěšném absolvování zkušebního období by mohli řídit v zahraničí. Tento bod je zatím pouze v návrhu, ale řada europoslanců ho podporuje.

Podle Evropské komise mají tato opatření zvýšit bezpečnost na silnicích. Mladí řidiči totiž podle statistik figurují ve vážných nehodách častěji než ostatní. Podle údajů organizace ETSC (European Transport Safety Council) jsou osoby ve věku 18 až 24 let až dvakrát častěji viníky vážných nehod než ostatní věkové skupiny.

Nejasnosti a omezení pohybu

Právě návrh omezit možnost řídit mimo domovský stát budí rozpaky. Kritici poukazují na to, že by takové opatření mohlo porušit princip volného pohybu osob, na kterém EU stojí. Mnoho mladých lidí dnes studuje nebo pracuje v jiné zemi Unie a získání řidičáku v jedné zemi jim umožňuje flexibilitu. Pokud by byla jeho platnost omezena pouze na jednu zemi, vzniká komplikace například pro studenty Erasmus nebo sezonní pracovníky.

Také technické omezení, například zákaz řízení vozů s manuální převodovkou, vyvolává diskuse. Podle odborníků to může omezit pracovní uplatnění mladých, kteří například potřebují řídit dodávky nebo jiné užitkové vozy v rámci brigády. Navíc se jedná o opatření, které není běžné ani ve státech, kde zkušební režim existuje.

Co se ještě mění?

Kromě mladých se změny dotknou i dalších skupin řidičů. V plánu je například:

• zkrácení platnosti řidičáku u seniorů na 5 let, přičemž každé prodloužení by mělo být podmíněno lékařskou kontrolou
• zavedení digitálního řidičského průkazu, který by měl být propojen s mobilní aplikací a usnadnit kontrolu i přenositelnost oprávnění v rámci EU
• možnost začít s řízením od 17 let v doprovodu zkušené osoby, což má motivovat mladé k postupnému a bezpečnějšímu získání praxe

Digitální řidičák by měl být plně funkční nejpozději do roku 2030. Papírové průkazy budou do té doby stále platné, ale postupně budou nahrazovány.

Kde je „bod 3“ opravdu zvláštní?

Třetí bod reformy se vymyká ostatním návrhům svou přísností a potenciálními dopady na každodenní život mladých lidí. Zatímco většina ostatních změn je technická nebo administrativní, tento bod jde daleko, zasahuje do svobody pohybu, pracovních možností a praktické použitelnosti řidičského oprávnění. A právě to je na něm nejzvláštnější.

Zavedení nového režimu totiž nebude jen o bezpečnosti, ale i o zásahu do způsobu, jakým se mladí zapojují do dopravy. Mnozí odborníci se proto ptají, zda je takto přísný přístup opravdu účinný, nebo zda by nebylo rozumnější investovat do kvalitnější výuky a prevence. Jak dodává německý dopravní expert Siegfried Brockmann: „Nestačí mladým jen říct, co nesmějí, musíme je naučit, jak se mají na silnici chovat.“