Tento test dostávají žáci v 7. třídě. Lidi nad 50 let nedají více jak 2 z 10. Jak dopadnete vy?

Vzpomínky na školní léta se s věkem rozplývají. Dnešní padesátníci už si z učiva druhého stupně základní školy nepamatují skoro nic. Dnešní školství se navíc změnilo k nepoznání. Jaké vlastnosti a dovednosti se učí žáci současných sedmých tříd? A jak vypadá moderní výuka 21. století? Pokud zvládnete náš test, můžete být na sebe hrdí. Většina lidí nad padesát bude mít trochu problém.

V hodinách českého jazyka se stále ještě procvičuje gramatika, pravopis, píše se sloh. Žáci už nevyplňují tolik diktátů jako dřív, naopak se učitelé snaží, aby byly děti schopné lépe analyzovat text. Často o probíraném učivu do hloubky diskutují a hodiny jsou dnes víc interaktivní. Osnova se zaměřuje na to, aby žák dokonale porozuměl probíranému tématu.

Důležitou součástí výuky je také posílení cizích jazyků. Angličtina je v současnosti povinná a mnoho škol nabízí jako druhý jazyk němčinu, francouzštinu nebo španělštinu. Ruština už na školách, tak jako dřív, povinná není. Místo biflování gramatiky se klade důraz na konverzaci v cizím jazyce a také na reálné situace, do kterých se studenti mohou v životě v zahraničí dostat.

Logické myšlení místo memorování vzorečků

V matematice se současní sedmáci učí rovnice, geometrii i zlomky. Co se ale změnilo, je přístup k samotné výuce tohoto náročného předmětu. Tradiční „suché“ počítání se nahrazuje poutavými slovními úlohami, které mají reálné využití. Počítají se třeba mnohem častěji procenta a řeší se i výpočty slev nebo porovnávání statistik. Velký důraz je potom kladen na logické myšlení a pochopení souvislostí – nikoliv na mechanické učení postupů.

Moderní výuka zahrnuje používání interaktivních tabulí, tabletů i platforem. To žákům umožňuje procvičovat matematiku zábavnou formou. Ačkoliv základní principy zůstávají stejné, metoda výuky je dynamičtější a přizpůsobená potřebám dnešních dětí.

Sedmá třída je nicméně klíčová i pro přírodopis a fyziku. V biologii se žáci učí o lidském těle, ekosystémech i ekologii. Ve fyzice se zase věnují mechanice a zákonům pohybu. Opět platí, že největší rozdíl oproti minulosti je v tom, že se klade důraz na experimenty a praktickou výuku. Pamatujete si i na nekonečné učení letopočtů a seznamy panovníků včetně toho, kdy kdo a jak dlouho panoval? Dnešní výuka dějepisu totiž také probíhá úplně jinak než třeba v 90. letech.

Místo memorování izolovaných dat chtějí učitelé po dětech, aby pochopily různé historické souvislosti. To samé platí i pro zeměpis. Ten prošel také menšími změnami. U slepých map už žáci nestojí dlouhé hodiny jako dřív. Naopak se lépe seznamují s geografickými i ekologickými problémy dnešního světa. Moderní technologie umožňuje virtuální prohlídky různých míst, kam by se děti jinak prostřednictvím učebnic nepodívali.

Klíč k budoucnosti je informatika

Velkou změnou oproti starším školním osnovám je důraz na informatiku a digitální dovednosti. V sedmé třídě se žáci učí nejen základy programování, ale také práci s tabulkovými procesory. Chápou, jak bezpečně komunikovat online, jak chránit své soukromí na internetu i jak rozpoznat fake news. Děti si často umí samy vytvářet prezentace v grafickém programu. Dnešní padesátníci se v tomto oboru bohužel často úplně ztrácejí. „Učitelé digitální materiály používají často a dětem se to líbí. Rády se podle nich učí,“ říká lektorka Eva Výšková Greblerová.

Ani tělocvik už dávno není jen o běhu a šplhu na laně. Školy se naopak snaží dětem nabídnout co nejvíce lákavých aktivit. Učí své žáky jógu a ukazují jim různé outdoorové sporty. Podobně se pak mění i hudební a výtvarná výuka. Děti mají dnes zkrátka mnohem více prostoru vyjádřit své zájmy a učitelé jejich kreativitě nijak nebrání.

Závěrem: dnešní školní výuka je mnohem interaktivnější, praktičtější a zaměřená na dovednosti, které děti v reálném životě skutečně využijí. Pro ty, kteří základní školou prošli před několika desetiletími, to může být docela nepochopitelné. Zatímco dříve ve výuce dominovaly frontální výklady a striktní osnovy, dnes se u dětí klade důraz zejména na samostatnost a zapojení se do děje.