Tento kvíz rozděluje Česko: Lidé nad 40 to vzdají po dvou otázkách, mladí dají 10 z 10

Pokud jste se někdy v poslední době zaposlouchali do rozhovoru teenagerů, možná jste zjistili, že nerozumíte jedinému slovu. Současný jazyk mladých lidí je totiž plný slangových výrazů, anglicismů a zkratek, které se navíc rychle mění. Starší generace si tak zoufá. Co znamená, když se třeba o nějaké písni řekne, že má „libový vajb“? Zkuste si náš originální kvíz, který rozhodne o tom, jak dobře se v mluvě mladých vyznáte.

Jazyk se vyvíjí spolu s kulturou a je čím dál víc ovlivněný internetem. Sociální sítě jako TikTok nebo Instagram urychlují vznik nových slov i frází. Teenageři se inspirují zahraničními tvůrci a zajímají se také o americké youtubery a vtipné memy. Všechno to, co denně vidí na svém počítači a mobilu, zásadně ovlivňuje jejich současnou mluvu. Mezi nejčastější současná slova patří třeba „vajb“ (atmosféra), „cringe“ (trapné, nepříjemné), „NPC“ (označení pro někoho, kdo nemá vlastní názory) nebo „sigma“ (nezávislá osoba, která si jde svou vlastní cestou). Že se v těchto výrazech absolutně neorientujete? Nejste sami!

Dnes už se komunikuje jen skrze mobily

Současní teenageři spolu komunikují jen skrze mobilní telefony a chatovací aplikace, které jsou plné emotikonů a smajlíků. Používají mezi sebou zkratky a berou to již jako běžnou součást jejich psaného dorozumívání. Tyto emotikony zcela nahrazují slova nebo vyjadřování citů. Starší generace se díky tomu cítí trochu omezená. Vyrostla ve zcela jiné době, kdy ještě mobilní telefony neměly ani barevný displej, natož emotikony. Stejně jako kdysi rodiče nerozuměli slovníku punkerů nebo hippies, dnešní čtyřicátníci jen těžko chápou jazyk generace Z. Nejlepší způsob, jak se dnešním teenagerům přiblížit, je zůstat otevřený novým věcem. Zajímat se o nejnovější technologie a s dětmi otevřeně komunikovat. Kdo ví? Možná za pár let přijde nová generace s ještě podivnějším způsobem vyjadřování.

Některé výrazy vymizí, říká lingvistka

Podle lingvistky Jany Šindlerové je jazyk, který používáme, součástí naší identity. Ve věku 13 až 20 let se mladí lidé snaží přizpůsobit svému okolí, chtějí se rovnat kamarádům, zapadnout do společnosti. „Osamostatňujeme se od rodiny, nastává bouřlivé období, kdy hledáme výrazové prostředky,“ tvrdí. Je to ale zcela přirozený způsob, jak se vychovávají děti. Některé výrazy vymizí a jiné si zachováme. Čeština se jako jazyk neustále vyvíjí a mění. Šindlerová tvrdí, že to je naprosto normální proces. Vzpomeňte si sami na sebe ve věku třeba patnácti let. Také jste mluvili jiným způsobem než dnes a některé výrazy jste si donesli až do dospělosti.

Problém nastává v momentě, kdy technologie zcela nahradí knihy. U mladých lidí tak může klesat slovní zásoba, spousta z nich se nedokáže správně vyjádřit. „Třeba deváťáci mají podle mého odhadu o zhruba tisíc slov menší slovní zásobu, než by v tomto věku měli mít,“ nechal se slyšet autor učebnic českého jazyka Jiří Kostečka. Množství anglicismů se u nás vžilo s prudkým nástupem technologií. Podle Kostečky dnešní teenageři velmi málo čtou a postupně se jejich zájem o knihy zmenšuje.

Také máte pocit, že mladým vůbec nerozumíte? Třeba to není tak strašné, jak si myslíte. Otestujte své znalosti v následujícím kvízu.