Na Temu si objednal zboží, které mu nikdy nedorazilo. Přesto dostal pokutu 15 000 Kč

Objednávka zboží z populární platformy Temu skončila pro jednoho zákazníka nečekaně. Balíček mu nedorazil, přesto mu přišlo oznámení od celní správy o pokutě ve výši zhruba 600 eur, tedy více než 15 tisíc korun.

Příběh ukazuje, jak složité může být nakupování na zahraničních e-shopech a jaké důsledky může mít neznalost pravidel.

Jak k pokutě došlo

Zákazník si prostřednictvím aplikace objednal několik drobností, u kterých neočekával žádné komplikace. Zásilka se ale zastavila na celnici. Úředníci ji zadrželi, protože se objevilo podezření, že uvedená cena neodpovídá reálné hodnotě a že šlo o podhodnocení. Podle vyšetřování se zboží ocitlo v kategorii, kde je nutné doložit správné clo a DPH. Protože dokumentace od prodejce nebyla dostatečná a zákazník nedokázal přesně doložit původ ani cenu výrobků, celní úřad přistoupil k udělení pokuty.

V médiích byl případ popsán jako jeden z prvních, kdy koncový spotřebitel čelil tak vysoké sankci, přestože zboží nikdy fyzicky nepřevzal. Připomíná to riziko, že zákazník je nakonec tím, kdo nese odpovědnost za obsah zásilky.

Proč jsou kontroly častější

Evropské celní orgány se v poslední době zaměřují na balíčky z asijských e-shopů, zejména těch, které nabízejí velmi nízké ceny. Podhodnocení zásilek je rozšířená praxe, která má vést k nižším clům a DPH. V důsledku toho ale státy přicházejí o značné částky, a proto se kontrola zpřísňuje.

Zároveň se zvyšuje tlak na to, aby platformy jako Temu nebo Shein více spolupracovaly s úřady a poskytovaly přesnější údaje o hodnotě zboží. Evropská komise už několikrát oznámila, že připravuje další regulace a že podobné případy mohou být v budoucnu běžnější.

Jak fungují pravidla při dovozu

Při objednávce zboží mimo Evropskou unii se uplatňují pravidla celního a daňového řízení. Pro zásilky do 150 eur se většinou neplatí clo, ale platí se DPH, pokud prodejce nemá evropskou registraci v systému IOSS. U vyšších částek je potřeba počítat i s clem a složitějšími postupy. V praxi to znamená, že zákazník musí doložit fakturu nebo potvrzení o zaplacení. Jestliže se ukáže, že hodnota byla záměrně zkreslená, celní orgány mohou udělit sankci.

V daném případu nebylo možné doložit správné dokumenty, proto byla stanovena pokuta. Ta se odvíjí od hodnoty zásilky a odhadu ztráty, kterou stát utrpěl.

Jak se bránit

Zákazník má možnost se proti rozhodnutí celního úřadu odvolat. V konkrétním případě se obrátil na právníka, který upozornil, že jde o spornou situaci, protože zboží nikdy nepřevzal. O výsledku zatím média neinformovala, ale případ vyvolal širokou diskuzi.

Podobné zkušenosti sdílejí i další uživatelé na diskusních fórech. Někteří uvádějí, že jim zásilka přišla s výrazným zpožděním, jiným zase byla zadržena na celnici a museli doplácet poplatky, které několikanásobně převyšovaly cenu samotného zboží.

Co si z příběhu odnést

Celní úřady upozorňují, že odpovědnost za objednané zboží nese vždy příjemce, tedy zákazník. To platí i v případech, kdy zboží neposlal přímo výrobce, ale prostředník. Z právního hlediska je proto důležité mít doklady o nákupu a uvědomit si, že i drobný balíček může skončit v režimu přísné kontroly.

Nakupování na platformách, které lákají na extrémně nízké ceny, má své výhody i rizika. Úspora několika korun může v krajním případě vést k tisícovým výdajům. Tento konkrétní případ se stal varováním, že i běžná objednávka drobností může skončit v problémech s úřady.

Zdroje: iefimerida; agenzianova