Tato katastrofa zasáhne v roce 2026 celou Evropu. Česku se zatím vyhne jako zázrakem

Evropu čeká v příštích letech zásadní proměna. Přichází legislativní balíček, který změní pravidla hry ve většině členských států. Pod jeho tíhou budou muset jednotlivé vlády upravit své priority, přizpůsobit fungování odvětví a připravit se na zcela nové povinnosti. Tento krok byl schválen už před časem, ale jeho skutečné dopady pocítíme až v roce 2026 a pro mnohé země to nebude nic snadného.

Zatímco státy na západě a jihu Evropy už horečně řeší, jak se s novými požadavky vypořádat, Česká republika se prozatím ocitla mimo hlavní dopadovou zónu. Během svého předsednictví v Radě EU totiž sehrála roli, která jí umožnila vyjednat si určité úlevy. Zatím.

Přelomový balíček evropské legislativy

Zásadní změna, která Evropu čeká v roce 2026, nese název Fit for 55. Jde o soubor legislativních návrhů Evropské unie, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů o 55 procent do roku 2030 oproti úrovni z roku 1990. Tento balíček spadá pod širší strategii Zelené dohody pro Evropu (Green Deal) a ovlivní prakticky všechny oblasti, od výroby energie přes dopravu až po stavebnictví.

Zatímco záměr vypadá na papíře jednoduše, realita bude daleko tvrdší. Fit for 55 zavádí přísnější emisní limity, rozšiřuje systém obchodování s emisními povolenkami na nové sektory (včetně dopravy a vytápění domácností) a nastavuje nová pravidla pro budovy, průmysl i dovoz zboží z jiných zemí. Cílem je urychlit přechod na uhlíkově neutrální hospodářství. Jenže to si vyžádá obrovské investice, změnu technologií a v mnoha případech také zvýšení nákladů pro firmy i běžné občany.

Hrozba pro průmysl, domácnosti i státní rozpočty

Evropské státy nyní hledají rovnováhu mezi klimatickými ambicemi a ekonomickou realitou. Nová pravidla totiž mohou výrazně zasáhnout především země s energetikou závislou na uhlí a plynu, tedy i Česko. Například rozšíření emisního systému (tzv. ETS2) bude znamenat, že se poplatky za emise budou týkat nejen továren, ale i silniční dopravy a vytápění budov. To může vést ke zdražení paliv i energií.

Součástí balíčku je také zavedení tzv. uhlíkového cla (CBAM), které se bude vztahovat na vybrané dovozy, například ocel, hliník, cement nebo hnojiva. Dovozci budou muset prokazovat uhlíkovou stopu produktů a nově za ni platit, aby evropský trh nebyl znevýhodněn oproti státům, které ekologické regulace vůbec neřeší.

Česko si zatím vyjednalo oddechový čas

Přestože se Česka nová pravidla také týkají, v roce 2026 nás pravděpodobně ještě nezasáhnou naplno. Důvodem je postavení, které si ČR vyjednala během svého předsednictví v Radě EU v roce 2022. Právě tehdy totiž dokázalo české vedení prosadit několik k zmírnění a výjimek, které sice nejsou trvalé, ale umožňují přechod na nové podmínky zvládnout pozvolněji.

Například u pravidel pro nové budovy se podařilo vyjednat větší volnost v tom, jak bude bezemisnost definována. Mírnější přístup se podařilo prosadit i v otázkách průkazů energetické náročnosti nebo při vyjednávání využití syntetických paliv ve spalovacích motorech i po roce 2035.

Čas ale běží

Na první pohled se může zdát, že Česko vyvázlo z nejhoršího. Avšak experti varují, že jde jen o dočasný stav. Změny přicházejí postupně a do několika let doženou i nás. Zatímco jiné státy už investují do příprav, česká ekonomika zatím setrvává ve starých kolejích. Pokud stát nezačne včas připravovat konkrétní strategii, mohlo by se později ukázat, že „výjimka“ byla spíš oddalování nevyhnutelného.

Zavádění balíčku Fit for 55 je v plném proudu a většina pravidel začne platit právě od roku 2026. Zatímco některé země už adaptují infrastrukturu, vytvářejí fondy a modernizují průmysl, jiné, včetně Česka, spoléhají na přechodná období a politické kompromisy. Avšak je potřeba mít na paměti, že odklad neznamená zrušení.