EU rozhodla, kdy skončí střídání času. Letos si ho „užijeme“ nejspíš naposledy
Sledovat v Google Zprávách
Střídání letního a zimního času je s námi už více než sto let. Poprvé ke změně času došlo během první světové války v roce 1916. Od té doby se však o celém konceptu vedou vášnivé debaty a nikdo se vlastně nedokáže shodnout, jak by forma měla vypadat a jestli je vůbec celý koncept nutný. Podle průzkumů prováděných jednotlivými státy Evropské unie by její obyvatelé nejraději měli prostě jeden pevně daný čas. Představitelé jednotlivých států se však velmi dlouho nedokázali dohodnout na společném způsobu, kterým měření času sjednotit do ucelené formy. To se však již zřejmě pomalu, ale jistě blíží ke konci.
Kořeny střídání letního a zimního času však sahají ještě hlouběji, než jen do dob první světové války. Podobný princip nejspíš jako první objevil a popsal americký Otec zakladatel Benjamin Franklin. V ironicky myšleném dopise sice nenavrhl střídání času, ale napsal, že by lidé měli vstávat a chodit spát dřív, aby efektivněji využili denního světla. První vážně míněný návrh na dva „druhy“ času přišel v roce 1907 od londýnského stavitele Williama Willeta. K prvnímu zavedení různých časů se řada evropských zemí, včetně Rakouska-Uherska a tím pádem i Českých zemí, přiklonila v roce 1916. Šlo především o úsporu a možnost dát lidem po práci ještě volný čas během světla. Nebyl však příliš populární, děti nechtěly chodit spát za světla a dělníci po práci ještě pracovali na polích, což vedlo k poklesu produktivity v továrnách.
Veřejnost chce zrušení
Ve veřejném prostoru se však již velmi dlouho mluví o tom, že je střídání času v dnešní době už vlastně zbytečným přežitkem. Není proto divu, že celá řada Evropanů volá po jeho zrušení. To podporují i výsledky ankety, kterou jednotlivé státy provedly mezi svými občany v roce 2019. Té se zúčastnilo 4,6 milionu občanů ze všech členských států EU. Odpovědi byly v podstatě jednohlasné. 84% dotázaných odpovědělo, že by si přáli zrušení každoročního přechodu na letní čas. Tehdejší vedení EU tedy na nic neváhalo a pustilo se do akce. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že pokud to lidé chtějí, EU jim vyhoví. Na nic tehdy nečekal a vypracoval návrh na celoplošné zrušení.
To by však bylo příliš jednoduché. Zástupci jednotlivých členských zemí se na plénu Europarlamentu nedokázali dohodnout na jednotné formě, která by bez výhrad vyhovovala všem. Poslanci se sice shodli na tom, že je na čase se letního a zimního času zbavit ve prospěch jednotného celoevropského času. Ale to je asi tak všechno. Na tom, jak by tento jednotný celoevropský čas vypadat se už nedomluvili. Neshody mezi jednotlivými státy panují především z kulturních a geografických rozdílů. Pro Jih Evropy je například přijatelnější konstantní letní čas, protože by to znamenalo víc světla ve večerních hodinách. Za to například ve Skandinávii by takové nastavení znamenalo východ slunce až po desáté hodině dopoledne.
Původně se navíc čekalo, že konec střídání by mohl přijít už v roce 2021. Jak víme, nepovedlo se to. Nyní se tedy naděje upínají ke konci roku 2026.
Další vývoj
Europoslanci se přesně nedokázali shodnout ani po více než pěti letech. V loňském roce však na podnět interpelace českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) začala na téma vznikat nová studie, která by snad konečně mohla přinést řešení. „Jde o první konkrétní posun po několika letech, kdy téma leželo mimo hlavní agendu,“ napsal Zdechovský. Návrat komise k tématu, které přímo ovlivňuje životy desítek milionů lidí, je podle něj krok správným směrem. „Evropa musí ukázat, že umí řešit i praktické věci, které lidé vnímají každý den,“ uzavřel.
Zdroje: Wikipedie, Info.cz, vtm.zive.cz
