Starověké hliněné desky odhalily nejstarší abecední písmo na světě. Není vám povědomé?

Objev v Sýrii naznačuje, že abeceda jako způsob psaní mohla vzniknout mnohem dříve, než jsme dosud věřili.

Hliněné válce, nalezené v syrském městě Tell Umm-el Marra, jsou možná klíčem k pochopení původu abecedního písma. Tento nález přichází po šestnáctiletém archeologickém výzkumu vedeném týmem z Johns Hopkins University a Univerzity v Amsterdamu.

Oblast Tell Umm-el Marra byla jedním z prvních středně velkých městských center v západní Sýrii. Místo nejenže přináší nové poznatky o raných městských civilizacích, ale také ukazuje, že experimenty s novými technologiemi komunikace probíhaly mnohem dříve a na jiných místech, než se původně předpokládalo.

Jak objev přepisuje historii

Dříve se mělo za to, že abeceda byla vytvořena ve starověkém Egyptě někdy po roce 1900 př. n. l. Důkazy o tom zahrnovaly například rytiny na skalách v lokalitě Serabit el-Khadim na Sinaji nebo na místech v egyptském Wadi el-Hol. Tyto znaky byly považovány za nejstarší známé abecední písmo, které bylo používáno k zápisu semitského jazyka.

Hliněné válce z Tell Umm-el Marra ale ukazují, že abecední písmo může mít původ již kolem roku 2400 př. n. l., tedy o více než 500 let dříve. Pokud se tato interpretace potvrdí, změní se nejen časová osa vývoje abecedy, ale také představa o jejím geografickém původu.

„Dřívější psací systémy, jako například klínové písmo, se používaly ke sdělení myšlenek nebo označení slov pomocí tisíců různých znaků. Abecední písmo je však revoluční tím, že každý znak představuje pouze fonetickou hodnotu, například hlásku ‚m‘ nebo ‚r‘, což výrazně snižuje počet potřebných symbolů na zhruba 20 až 30,“ vysvětluje archeolog Glenn Schwartz z Johns Hopkins University.

Co hliněné válce odhalily

Čtyři hliněné válce, na kterých byly vyryty znaky, byly nalezeny vedle keramických nádob v jednom z dobře zachovaných hrobů. Tyto válce jsou perforované, což naznačuje, že mohly být připevněny k jiným objektům jako štítky. Archeologové se domnívají, že mohly obsahovat informace o vlastníkovi nádoby, původu předmětu nebo jeho obsahu. Přesné rozluštění zůstává otázkou, protože zatím není známo, jak text na válcích číst.

K určení stáří nálezu vědci použili radiokarbonovou metodu, která potvrdila, že artefakty pocházejí z doby kolem roku 2400 př. n. l.

Význam pro dějiny psaní

Objev v Tell Umm-el Marra dokládá, že technologie abecedního písma byla nejen experimentována mnohem dříve, ale také nezávisle na tradičních oblastech, jako je Egypt nebo Mezopotámie. Toto zjištění podporuje teorii, že vývoj písma nebyl lineární, ale probíhal současně na několika různých místech.

Abeceda měla zásadní vliv na vývoj lidské společnosti, protože umožnila psaní rozšířit mezi širší vrstvy populace. „Abeceda změnila způsob, jakým lidé žili, přemýšleli a komunikovali,“ říká Schwartz. Na rozdíl od složitějších písem, jako je klínové písmo, se abecední systém stal přístupnějším i pro obyčejné lidi.

Další výzkum a otázky

Vědci zatím nemají dostatek informací, aby mohli jednoznačně potvrdit, že se jedná o nejstarší abecední písmo na světě. Nicméně nález již získal pozornost odborníků na mezinárodní úrovni. Výsledky byly představeny na výročním setkání Americké společnosti pro výzkum v zahraničí a vzbudily zájem nejen mezi archeology, ale také mezi lingvisty.

Nové technologie, jako je 3D skenování, by mohly přispět k lepšímu porozumění struktury a významu znaků na hliněných válcích.

Přínos pro budoucnost

Objev z Tell Umm-el Marra podtrhuje význam archeologických výzkumů v rozšíření našich znalostí o minulosti. Může také inspirovat k dalším výpravám do oblastí, které byly dosud považovány za méně významné pro dějiny psaní.

Abeceda, jak ji známe dnes, se ukazuje jako důležitý vynález, který formoval nejen komunikaci, ale i celé lidské dějiny. Objev těchto starověkých hliněných válců nás přivádí o krok blíže k pochopení toho, jak a kde tento převratný způsob zaznamenávání informací vznikl.