Ticho před bouří: Slunce se chystá na největší erupci za posledních 20 let

Slunce vstoupilo do nejaktivnější fáze svého jedenáctiletého cyklu. Vědci z NASA a americké agentury NOAA upozorňují, že během roku 2025 může dojít k nejsilnější erupci za poslední dvě dekády. Takzvané sluneční maximum přináší zvýšený počet výronů koronální hmoty, které mohou ovlivnit nejen vesmírné technologie, ale i běžný život na Zemi.

Sluneční aktivita se řídí přibližně jedenáctiletým cyklem, v jehož vrcholu dochází k největšímu počtu erupcí a slunečních skvrn. Podle odhadů NOAA a NASA mělo být současné maximum dosaženo až v roce 2026, ale nová měření magnetických polí a aktivity aktivních oblastí naznačují, že vrchol může přijít už v roce 2025.

Pozorování z posledních měsíců ukazují, že Slunce vykazuje vyšší aktivitu, než odborníci očekávali. Na jeho povrchu se objevují rozsáhlé skupiny slunečních skvrn, které jsou zdrojem silných výbojů energie. Vědci mluví o tzv. aktivních oblastech, z nichž může během krátké doby vystřelit obrovské množství nabitých částic – výron koronální hmoty (CME).

Podle údajů NASA dosahují některé z těchto výronů rychlosti přes 2 000 kilometrů za sekundu, což znamená, že mohou k Zemi dorazit už během dvou dnů od erupce. Pokud zasáhnou naši planetu přímo, vyvolají geomagnetickou bouři, která dokáže ovlivnit elektrické sítě, satelitní komunikaci i navigační systémy.

Co by mohla způsobit velká erupce

Přestože Země je chráněna magnetickým polem, silné erupce mohou tuto ochranu dočasně narušit. Geomagnetická bouře vzniká, když nabité částice ze Slunce interagují s magnetosférou planety. Tato interakce vyvolává proudy v atmosféře i na povrchu, které mohou mít překvapivě hmatatelné důsledky.

Mezi nejčastější dopady patří výpadky rozhlasového a satelitního vysílání, rušení GPS signálu, poruchy internetu a krátkodobé přepětí v elektrické síti. Při silnějších bouřích může dojít i k poškození transformátorů nebo k úplnému kolapsu přenosové soustavy. Právě tento scénář odborníci z agentury NOAA považují za největší riziko.

Z historického hlediska je známá například Carringtonova událost z roku 1859, kdy extrémní sluneční bouře způsobila přetížení telegrafních sítí po celém světě. Tehdy ještě neexistovala elektronika ani satelity, které by byly na takový jev citlivé. Dnes by podobná erupce mohla mít mnohem vážnější důsledky, třeba od poškození satelitů až po rozsáhlé ekonomické ztráty.

Viditelná polární záře i nad Českem

Z pozitivní stránky mají tyto jevy i krásný vizuální efekt. Silná geomagnetická bouře totiž zintenzivňuje polární záři, která se při mimořádných událostech může objevit i ve střední Evropě. K poslednímu výraznému výskytu došlo v květnu 2024, kdy obyvatelé Česka i Slovenska mohli na obloze pozorovat růžovo-zelené pásy světla.

Podle NOAA by v roce 2025 mohlo dojít k opakování podobného jevu, a to hned několikrát. Sluneční skvrny s označením AR3664 a AR3723 vykazují vysokou aktivitu a jsou schopné produkovat erupce třídy X, tedy nejsilnějšího typu, který může vyvolat polární záře viditelné tisíce kilometrů od pólů.

Proč vědci mluví o „tichu před bouří“

Astronomové označují současné období jako „ticho před bouří“. Slunce se zdánlivě uklidnilo, ale měření rentgenového záření a magnetických polí naznačují, že se v nitru hvězdy hromadí obrovské množství energie. Podle experta NOAA Douga Biesieka se během následujících měsíců může odehrát několik silných erupcí, z nichž alespoň jedna zasáhne přímo Zemi.

Vědci proto zvýšili pohotovost sledovacích systémů a doporučují provozovatelům energetických sítí i satelitních služeb připravit se na možné výkyvy. Moderní družice, například SOHO nebo Parker Solar Probe, umožňují detekovat výrony hmoty včas, a tím varovat pozemské systémy s několikahodinovým předstihem.

„Naší výhodou oproti minulosti je to, že dnes dokážeme chování Slunce sledovat téměř v reálném čase. I přesto ale zůstáváme vůči přírodním silám velmi zranitelní,“ uvádějí odborníci z NOAA.

Jak se na erupce připravuje lidstvo

Agentura NOAA i NASA provozují Sluneční observatoř pro včasné varování (SWPC), která sleduje aktivní oblasti na Slunci a předává varování vládám i operátorům telekomunikačních a energetických sítí. Při hrozbě silné geomagnetické bouře vydává agentura výstrahu podobně jako u počasí, včetně stupnice závažnosti od G1 (slabá) po G5 (extrémní).

Odborníci také testují nové technologie, které by mohly zranitelné systémy chránit. Patří mezi ně odolnější satelity, zpevněné transformátory a záložní zdroje energie pro klíčové komunikační uzly. Přesto přiznávají, že žádná technická opatření nedokážou plně eliminovat vliv silné erupce.

Proto se stále více zdůrazňuje i mezinárodní spolupráce, která umožní rychlé sdílení dat a koordinaci reakce v případě rozsáhlého narušení infrastruktury.

Slunce na vrcholu své síly

Závěrem lze říci, že Slunce se skutečně chystá na svůj nejsilnější projev za posledních dvacet let. Vědci považují následující měsíce za kritické období, které ukáže, jak moc je lidstvo závislé na technologiích citlivých na výkyvy kosmického počasí.

Ačkoliv se může zdát, že jde o vzdálený vesmírný jev, dopady mohou být zcela pozemské – od pomalého internetu až po rozsáhlé výpadky proudu. Přesto mají tyto procesy i svou fascinující stránku: připomínají nám sílu a nepředvídatelnost přírody, jejíž projevy nás stále dokážou překvapit.

Zdroje: scientificamerican; weather; smithsonianmag, scitechdaily