Šíří se jako mor. Francie i Německo trpí. Česko je poslední země, která ještě odolává. Dlouho už ale nevydržíme, varují odborníci

O invazních druzích se mluví čím dál častěji. Důvod je jednoduchý: stále více živočichů i rostlin se kvůli globalizaci a obchodu dostává na místa, kde nikdy předtím nebyli. Zatímco některé se v novém prostředí neuchytí, jiné dokážou zcela převrátit zaběhlé fungování místní přírody.

Invazní druhy, které se ve svém novém prostředí dokážou rychle rozmnožit a začnou vytlačovat domácí organismy, znamenají velký problém. Zásadně mění složení ekosystémů, narušují potravní řetězce a zvyšují tlak na už tak ohrožené druhy. Často mají na svědomí i nemalé ekonomické škody, ať už v zemědělství, lesnictví nebo v chovu zvířat. Někteří přicestují s nákladem dřeva, jiní s rostlinami nebo v zavazadlech turistů. A když už se jednou zabydlí, je téměř nemožné se jich zcela zbavit. K typickým příkladům patří mýval, bolševník, rak pruhovaný nebo v posledních letech jeden opravdu obávaný hmyz. Právě o něm je aktuálně v Evropě slyšet nejvíc.

Šíří se jako mor

V evropských médiích se často objevuje zpráva o šíření invazního druhu, kterému už podlehly některé evropské země. Česká republika zatím patří mezi poslední státy, které této hrozbě vzdorují. Podle odborníků však naděje na dlouhodobou odolnost rychle mizí. Sršeň asijská (Vespa velutina) se stala vážným ekologickým a ekonomickým problémem. Její rozšíření Evropou je rekordně rychlé a v zemích jako je Francie, Itálie, Španělsko nebo Portugalsko už několik let působí značné škody hlavně včelařům, ale také celému potravnímu řetězci.

Jak se sršeň asijská dostala do Evropy a proč se jí tu daří

Původ tohoto hmyzu najdeme v jihovýchodní Asii. V roce 2004 byla poprvé zaznamenána v jihozápadní Francii. Příčinou jejího příchodu byla náhodná přeprava v kontejneru se zbožím z Číny, kde se mezi keramickými výrobky ukryla přezimující královna. Sršeň asijská se dokázala rychle přizpůsobit místním podmínkám a během několika let se začala masivně šířit po celé západní Evropě. Právě díky mírnému klimatu a dostatku potravy nachází v Evropě ideální podmínky pro život a rozmnožování. Hnízda si často staví vysoko v korunách stromů nebo na budovách, kde zůstávají dlouho bez povšimnutí. Šíření navíc podporuje intenzivní pohyb zboží i lidí, protože královny mohou přežít i delší přepravu.

Jak ji poznat a neplést si ji s našimi druhy

Sršeň asijská je o něco menší než naše původní sršeň obecná. Dospělé dělnice měří obvykle 2 až 3 centimetry, královna může mít až 3,5 centimetru. Nejvýraznějším poznávacím znakem je tmavé zbarvení, široký oranžový pruh na zadečku a nápadně žluté konce nohou. Hnízda mají kulovitý nebo hruškovitý tvar a vchod je umístěn ze strany, ne zespodu jako u našich druhů. Aktivní bývají hlavně během dne a nejčastěji je lze najít v blízkosti včelích úlů, zahrad nebo ovocných sadů, kde mají dostatek potravy. Právě kvůli určité podobnosti s vosami nebo běžnou sršní je důležité dávat pozor při identifikaci, zejména pokud je třeba nález nahlásit.

Výskyt a aktuální situace

V České republice byl její první výskyt potvrzen teprve na podzim 2023 v Plzni, kde se podařilo najít a odstranit celé hnízdo během několika dnů. Následovala další hlášení o jednotlivých jedincích v okolí Prahy nebo Opavy, často v souvislosti s dovozem dřeva nebo zboží ze zahraničí. Zatím se daří nové případy rychle lokalizovat a zasáhnout, ale trend z okolních zemí ukazuje, že šíření bude s největší pravděpodobností pokračovat. Zásadní roli v boji proti invazi hraje monitoring, spolupráce včelařů a rychlé hlášení výskytu.

Ekologické a ekonomické dopady šíření sršně asijské

Sršeň asijská představuje zásadní hrozbu hlavně pro včely medonosné, které tvoří velkou část její potravy. V evropských podmínkách nemají včely účinné obranné mechanismy, takže při větším počtu predátorů může dojít během jediné sezóny k likvidaci celých včelstev. V některých regionech západní Evropy přišli včelaři až o třetinu svých úlů. Důsledky ovšem pocítí nejen včelaři. Výrazný úbytek opylovačů znamená nižší úrodu ovoce a zeleniny a následně vyšší ceny i horší dostupnost některých plodin. Sršně asijské si kromě včel pochutnávají i na jiném hmyzu, čímž snižují celkovou biodiverzitu a ovlivňují další druhy, například ptáky závislé na hmyzí potravě.

Riziko pro člověka

Pro člověka je sršeň asijská nebezpečná zejména v okolí hnízd, kde může být extrémně agresivní. Na rozdíl od sršně obecné v případě ohrožení pronásledovat objekt i na několik set metrů, navíc dokáže bodnout opakovaně. Její jed není zásadně odlišný od jedu našich vos a sršní, avšak pro alergiky a malé děti může být riziko vyšší. U některých lidí bylo v Evropě zaznamenáno i několik smrtelných případů po silné alergické reakci. Zvláštností je uvolňování chemického feromonu při obraně hnízda, který může podráždit oči nebo dýchací cesty.

Jak postupovat při nálezu sršně asijské

Pokud objevíte podezřelý exemplář nebo hnízdo, není na místě zasahovat na vlastní pěst. Doporučuje se kontaktovat Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR prostřednictvím e-mailů [email protected], [email protected] nebo aplikace Nahlaš sršeň, případně upozornit místní včelařský spolek. Správná identifikace a rychlá likvidace jsou zásadní pro zpomalení šíření. V případě bodnutí platí stejné zásady jako u jiných žihadel, místo chladit, sledovat příznaky a při vážné reakci neprodleně vyhledat lékařskou pomoc.