Šéfovi jsem řekla, že za tuhle almužnu pracovat nebudu. Nabídl mi dvakrát vyšší plat a volné pátky

Kateřina (38) pracovala v marketingovém oddělení potravinářské firmy už pátým rokem. Za tu dobu se z mladé asistentky vypracovala na klíčovou osobu. Její plat tomu ale vůbec neodpovídal. Jednoho dne jí už došla trpělivost.

„Dělala jsem na celé řadě významných projektů, domlouvala klienty, hlídala rozpočet u reklamních kampaní, někdy dokonce zastávala funkci grafika. Nejednou jsem zaskakovala za nemocného kolegu a zachraňovala ostatní před průšvihem, když se něco pokazilo. Když jsem se ale podívala na svou výplatnici, bylo mi k breku,“ začíná své vyprávění paní Kateřina.

Zatímco její mzda se nijak výrazně nepohnula od doby, kdy ve společnosti začínala, nový kolega na obdobné pozici bral o několik tisíc víc. „A to mu přitom dodnes musím pomáhat i s těmi nejtriviálnějšími úkoly,“ dodává.

Pohár její trpělivosti přetekl během jedné rutinní schůzky s nadřízeným.

Nespravedlnost na pracovišti

„Šéf mě nejprve pochválil za práci, kterou odvádím. Pak jen tak mimochodem dodal, že v dalším kvartálu na mě čeká ještě více povinností. A to byla pro mě poslední kapka,“ vzpomíná Kateřina.

„V tu chvíli mi došla trpělivost. Slušně, ale velmi jasně jsem mu řekla, že za současného platového ohodnocení už dělat více nemohu a ani nebudu. S platem 30 tisíc hrubého se cítím nedoceněná, zvlášť když vím, že kolegové na podobných pozicích berou více. Navíc jako matka potřebuji flexibilitu, zejména v pátky, kdy mají děti krátké vyučování a někdo je musí zavést do kroužků. Vedení mi však neumožňuje pracovat z domu,“ popisuje Kateřina rozhodující rozhovor.

Následně vyjmenovala, co všechno na pracovišti dělá. „V ten moment jsem to už brala tak, že nemám co ztratit. Nevěřila jsem, že by to mohlo přinést nějakou pozitivní změnu,“ přiznává.

Překvapivá reakce nadřízeného

Reakce šéfa ji naprosto odrovnala. „Uznal, že mám pravdu, že si zasloužím přidat a mám také nárok na pravidelný home office. Dosud si prý neuvědomoval, kolik toho pro ně odvádím. Že mi nabídne dvakrát tolik, abych zůstala, to jsem ale skutečně nečekala!“ odhaluje paní Kateřina překvapivou zápletku.

Nadřízený pochopil, že Kateřina pokrývá velkou část práce a jejím odchodem by musel najmout minimálně dva další lidi.

Proč se bojíme mluvit o penězích

Kateřinin příběh není ojedinělý. Velká část zaměstnanců raději odchází, než aby otevřeně komunikovala o finančním ohodnocení. Nejčastějším důvodem je obava ze zhoršení vztahů na pracovišti nebo strach, že budou označeni za problematické členy týmu. Průzkumy ukazují, že ženy jsou v tomto ohledu zdrženlivější než muži, což přispívá k platovým rozdílům mezi pohlavími.

„Stojí za tím několik faktorů. Dlouhá rodičovská dovolená, rigidní postoj části zaměstnavatelů i to, že si ženy o více peněz často zkrátka neumějí říct,“ vysvětluje Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů a rovnost odměňování.

Data z Českého statistického úřadu ukazují, že medián mezd v roce 2023 činil 39 518 Kč. Zatímco u mužů dosahoval 42 231 Kč, u žen pouze 36 669 Kč. Rozdíl mezi výdělky žen a mužů na stejných pozicích v Česku stále dosahuje 17,4 procenta, což nás řadí mezi nejhorší země v rámci OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).

Jak komunikovat o svém platu

• Připravte si argumenty. Zmapujte svou pracovní náplň, porovnejte své ohodnocení s průměrem v oboru a připravte si konkrétní výsledky a příklady vašich pracovních úspěchů.
• Komunikujte včas. Nečekejte, až budete na pokraji výpovědi nebo vyčerpání. Zdravá a konstruktivní komunikace o penězích je klíčem k úspěšnému vztahu mezi zaměstnancem a jeho nadřízeným.
• Mluvte věcně. Vyhněte se emocím, mluvte v číslech a faktech.
• Zvolte si správný moment. Ideální chvíle je po úspěšném projektu nebo pozitivní zpětné vazbě.