Řekni, jakou barvu a značku auta máš, a já ti řeknu, jak řídíš. V čem jezdí skvělí, průměrní a v čem katastrofální řidiči?

Není to jen o našich pocitech z provozu, kdy si některé značky nebo barvy aut automaticky spojujeme s agresivní jízdou. Tato podezření totiž potvrzují i statistiky z Česka i ze zahraničí. Dá se tedy opravdu říci, že řidič v červeném BMW má větší sklony k agresivitě než ten v bílé Dacii?

Do stanovení pravděpodobnosti rizikového chování řidiče v daném voze se samozřejmě promítá více věcí. Může to být nejen typ auta, ale také věk, technický stav vozu nebo množství vozidel dané značky. Vše je podpořeno statistikami nehodovosti.

Nehodovost podle značky auta

Nejdříve se podívejme na ukazatel, který je zohledňován nejvíce a to je množství nehod u jednotlivých značek.

Největší počet nehod zapříčinila značka Škoda. Každoročně tento vůz vítězí v nepříznivé statistice počtu způsobených nehod. Je tomu tak ale z toho důvodu, že je Škoda nejprodávanějším a nejpoužívanějším vozidlem v Česku, takže se u ní logicky riziko nehody zvyšuje. Navíc ji využívá celá škála řidičů, tedy lidé různého věku a pro osobní i služební účely.

Počet nehod, které zavinila daná značka v ČR v roce 2024:

1. Škoda Auto (14 783)
2. Volkswagen (6 138)
3. Ford (3 530)

Na statistiku je ale nutné se podívat i z trochu jiného pohledu. Tím je procentuální nebezpečnost, tedy poměr využití značky na českých silnicích s ohledem na registr vozidel. Zjednodušeně to znamená, že jde o auta, která mají nízký počet vozů v provozu, ale jejich nehodovost je i tak vysoká.

Auta z prvních pěti míst se objevila ve stejném pořadí v letech 2023 i 2024 a většinou jde o dodávky, nákladní vozy a autobusy, což je samo o sobě vypovídající.

Na základě nehodovosti a výpisu z registru vozidel vycházejí nejhůře vozy:

1. DAF (nebezpečnost 4,01 %)
2. MAN (3,03 %)
3. IVECO (2,72 %)
4. Mercedes (1,33 %)
5. Volvo (1,18 %)
6. BMW (0,96 %)
7. Audi (0,96 %)
8. Renault (0,84 %)

Dlouhodobě se v první desítce nehodovosti objevují známé německé firmy jako Mercedes, BMW a Audi, ale většinou nechybí ani vozy Renaultu, Volva, Fiatu, případně Fordu a Volkswagenu.

Jací jsou řidiči, kteří zapříčinili nejvíce nehod

Z pohledu statistik je zřejmé, že nehodu často způsobí řidič, který auto využívá pravidelně a například na dlouhé vzdálenosti. Riziko se tím pádem zvyšuje. Ve velké míře jde o zkušené řidiče ve služebních vozech, kteří hřeší na příliš velkou sebejistotu (telefonování za jízdy, nepřiměřená rychlost, spěch a nedodržení vzdálenosti, nepřizpůsobení stavu vozovky a povětrnostním podmínkám, minimální vztah ke služebnímu autu, aj.), ale také podceňují riziko únavy.

Zajímavé ale je, že tuto statistiku nezohledňují pojišťovny, které to mají úplně opačně. Čím zkušenější řidič, tím menší riziko nehody podle nich je. A tak těmto řidičům nabízí například pro povinné ručení bonusy za nájezd bez nehody. Faktem je, že v případě procentuální nehodovosti jsou na tom nejhůře ti mladší a méně zkušení.

Mnohem dražší pojištění tak mají mladí řidiči. Statistiky pojišťoven totiž počítají, že procentuálně nejvíce nehod způsobí řidiči od 18 do 24 let s jízdní praxí do 1 roku. Jejich riziko nehodovosti je 2 až 3x vyšší, než u jiných věkových kategorií, což potvrzují i výzkumy Centra dopravního výzkumu.

Procentuálně na tom v Evropské unii nejsou mladí držitelé řidičského průkazu vůbec dobře a to i s ohledem na to, že jejich podíl mezi obyvateli zemí EU je 7 %. Nezkušení řidiči tak konkrétně v České republice každoročně způsobují okolo 9  % všech dopravních nehod a 15  % všech těžkých zranění či úmrtí. Nejrizikověji se chovají mladí muži, kteří mají největší sklon k agresivní jízdě a to hlavně ve vozidlech Audi, BMW, Mercedes, ale také v elektrovozech Tesla.

Mladí řidiči také častěji jezdí v nočních hodinách a bohužel i s alkoholem v krvi nebo pod vlivem návykových látek. Dochází pak mezi nimi ke ztrátě kontroly nad vozidlem, což mívá zmíněné fatální následky.

Rozhoduje i barva auta?

I k tomuto porovnání existují statistiky. Například zahraniční analytická společnost Gitnux statisticky prokázala na území Velké Británie, že větší riziko nehod mají vozidla s tmavými odstíny barev a to až o 30 % více, než je tomu u světlejších vozů. Konkrétně černá barva je o 15 % náchylnější k nehodám při zhoršené viditelnosti.

Zajímavě z výzkumu vychází červená barva, která se nejčastěji vyskytuje u nehod s překročením rychlostního limitu a to zejména v období letních prázdnin a za jasného slunečného počasí.

Statisticky nejbezpečnější je paradoxně šedá a stříbrná barva.

Jak se ukazuje, barva může být jedním z rozhodujících aspektů pro výpočet nehodovosti nejen samotného vozidla, ale také řidiče. Vychází nejen z viditelnosti barev, ale také z možného charakteru řidičů, kteří si barevnost svého auta vybírají. Samozřejmě, že ne každý řidič se dostane k barvě auta, kterou chce a zohledňuje spíše cenu, praktičnost nebo dědictví.

Pokud si ale už majitel auta barvu vybírá, tak výraznější barva často odráží psychologickou tendenci vystoupit z řady a podle toho se také chovat na silnici. Červená, modrá nebo žlutá jsou také typické barvy pro sportovnější vozy.

Kdo je v riziku nehod průměr?

Dalo by se říct, že nejméně kolizní jsou řidiči středního věku mezi 30 a 60 lety, kteří sice auto nevyužívají úplně každý den, ale mají dostatek zkušeností a najetých kilometrů, aby dokázali včas a dobře reagovat na dění na silnici. Jsou to také majitelé novějších osobních vozů, které využívají pro běžné potřeby. Nejde tedy o žádné rychlíky ve výkonných autech, protože pokládají za samozřejmost dodržání rychlostních limitů. Obezřetnější jsou také rodiny s dětmi, ačkoliv i u nich se najdou výjimky.

Méně agresivní jsou na silnicích ženy, i když nemalé procento z nich řídí poměrně rychlá vozidla.

Jak jsou na tom senioři

Opět záleží na tom, jakou roli u nich hraje věk, jak staré je jejich auto a v jakém je stavu. Senioři jsou z podstaty velmi obezřetní, někdy až příliš. Bohužel ale i méně předvídatelní a mají zhoršené reakce i vnímání širší perspektivy v provozu. Patří mezi ně i tzv. víkendoví řidiči, kdy vůz využívají jen na nutné nákupy, k cestě za lékařem nebo na významné svátky, například Vánoce a Dušičky.