Češi masově žádají o předčasný důchod. Odborníci varují, že to může být past

O předčasný důchod žádají Češi v rekordním počtu. Jen během roku 2024 stoupl počet nových žádostí několikanásobně. Důvodem jsou obavy z důchodové reformy, zvyšování věku odchodu do penze i snaha zajistit si alespoň nějaký příjem v nejisté době.

Odborníci však upozorňují, že tento krok může mít vážné následky, a to finanční, pracovní i psychologické.

Vlna žádostí o předčasný důchod sílí

Podle České správy sociálního zabezpečení požádala o předčasný důchod už třetina všech nových žadatelů o penzi. Jen během loňského roku vzrostl počet žádostí téměř čtyřnásobně. Zájem zesílil zejména po oznámení změn v důchodovém systému, které mají platit od roku 2025. Lidé se obávají, že na důchod dosáhnou později nebo za méně výhodných podmínek, a proto raději volí odchod dříve.

Ministerstvo práce a sociálních věcí upozorňuje, že od 1. října 2024 platí nová pravidla. O předčasný důchod lze žádat nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku a žadatel musí mít za sebou alespoň 40 let pojištění. Cílem je omezit případy, kdy lidé odcházeli do důchodu příliš brzy a následně měli velmi nízké příjmy.

Finanční ztráty jsou trvalé

Jedním z největších rizik předčasného důchodu je trvalé krácení penze. Za každých započatých 90 dnů, které chybí do řádného důchodového věku, se výše důchodu snižuje o několik desetin procenta. Celkově může jít o snížení až o 18 %, a to natrvalo. Tato částka se nevrací ani po dosažení věku pro řádný důchod.

Ekonomové připomínají, že mnoho lidí si neuvědomuje dlouhodobý dopad. Nižší penze může znamenat rozdíl i několik tisíc korun měsíčně po zbytek života. „Pro některé to může být zpočátku lákavé řešení, ale v horizontu desítek let jde o značnou ztrátu,“ uvádějí odborníci z oblasti sociálního zabezpečení.

Navíc se s nižším důchodem často snižuje i životní úroveň. Základní výdaje, jako jsou bydlení, léky nebo energie, tvoří většinu rozpočtu seniora, takže každá stokoruna hraje roli. Lidé, kteří odejdou do důchodu dříve, pak často musejí hledat přivýdělky, což může být v pokročilejším věku obtížné.

Náhlý konec práce a ztráta smyslu

Další past spočívá v náhlé změně životního rytmu. Mnozí odchodem do důchodu ztrácejí nejen pravidelný příjem, ale i sociální kontakt a pocit užitečnosti. Psychologové upozorňují, že právě tento faktor bývá pro mnohé těžší než samotná finanční stránka.

Člověk, který odpracoval desítky let, se ze dne na den ocitne bez struktury dne a bez každodenních výzev. To může vést k pocitům prázdnoty, úzkosti a ztrátě sebedůvěry. „Zaměstnání často představuje i sociální síť, která mizí s odchodem z práce. U předčasného důchodu je tento přechod náhlý, bez přípravy,“ vysvětlují odborníci na pracovní psychologii.

Podle výzkumů roste u předčasných důchodců riziko sociální izolace a depresí, zejména v případech, kdy člověk nemá silné rodinné vazby nebo zájmy mimo zaměstnání.

Obavy, které ženou lidi do penze

Zvýšený počet žádostí má i svou logiku. Lidé se bojí, že na důchod nedosáhnou, nebo že se jeho výše výrazně sníží. Veřejná debata o reformě vyvolala dojem, že „kdo dřív přijde, ten dřív bere“. V kombinaci s rostoucími životními náklady a obavami ze ztráty zaměstnání se z předčasného důchodu stal symbol jistoty, i když klamný.

Podle ekonomů a sociologů tak stát čelí paradoxu: lidé odcházejí dříve právě proto, že se bojí, že později nebudou mít z čeho žít. Tento trend však může zatížit důchodový systém ještě víc, protože peníze začínají odcházet dříve, než se očekávalo.

Odborníci radí nepodléhat panice

Odborníci doporučují, aby lidé své rozhodnutí o předčasném důchodu důkladně zvážili a poradili se s Českou správou sociálního zabezpečení nebo finančním poradcem. „Každý má jinou situaci, a to, co dává smysl jednomu, může být pro jiného nevýhodné,“ upozorňují poradci.

Alternativou může být částečný úvazek nebo práce na dohodu, která umožní zachovat sociální kontakt a příjem, aniž by člověk musel úplně odejít z trhu práce.

Mnoho zaměstnavatelů navíc začíná využívat zkušenosti starších pracovníků a nabízí jim pozice mentorů či konzultantů. Takové zapojení může být pro obě strany výhodné, protože zaměstnanec zůstává aktivní a firma si udrží know-how.

Život po práci může dávat smysl

Odborníci na stárnutí společnosti zdůrazňují, že přechod do důchodu by měl být postupný a plánovaný, nikoli vynucený strachem. Klíčem je udržet si aktivitu, kontakty a zájem o dění kolem sebe.

Kdo odejde do penze předčasně a bez plánu, často po několika měsících zjišťuje, že mu práce chybí, nejen kvůli penězům, ale i kvůli pocitu, že byl prospěšný.

V konečném důsledku se tedy může ukázat, že předčasný důchod není záchranou, ale pastí, z níž se těžko hledá cesta zpět. A právě proto odborníci vyzývají, aby lidé neřešili důchod pod vlivem emocí, ale s chladnou hlavou a s jasnou představou o tom, co bude dál.