Před rokem 1989 to měla doma každá rodina. Dnes se tahle „zbytečnost“ prodává za 100 tisíc

Ještě před pár desítkami let byly běžnou součástí každé domácnosti. Stály v obýváku, kuchyni nebo dětském pokoji, aniž by jim někdo věnoval zvláštní pozornost. Nábytek, elektronika či dekorace z období před rokem 1989 dnes zažívají nečekaný návrat na výsluní – a to nejen v domácnostech nostalgiků, ale i mezi náročnými sběrateli a designéry.

Co bylo kdysi vnímáno jako běžné, ba až fádní, dnes může mít hodnotu i sto tisíc korun. Příběh těchto retro pokladů opět potvrzuje, že se trendy nejen vrací, ale někdy přináší i pořádný zlatý důl.

Vzpomínáte na mohutnou stěnu v obýváku, která se táhla od zdi ke zdi a skrývala v sobě televizor, skleničky na slavnostní příležitosti i několik zaprášených encyklopedií? Tento typ sektorového nábytku, kdysi vyráběný sériově třeba v národním podniku UP Závody, dnes zažívá obrovský návrat. V původním stavu, s dýhou z ořechového dřeva a kovovými úchytkami, se prodává na specializovaných portálech i za desítky tisíc korun. Mladí lidé si ho s oblibou pořizují do loftových bytů jako stylový kontrast k modernímu minimalismu. A sběratelé? Ti jdou po detailech. Původní štítky, výrobní čísla nebo nedotčené povrchy zvyšují cenu až několikanásobně.

Retro nábytek i letitá elektronika

Jedním z nejvyhledávanějších kousků je například televizní stolek z 60. let s otočnou deskou – stylová záležitost, která nejen vypadá skvěle, ale zároveň připomíná dobu, kdy se lidé sešli večer u televize, aby sledovali Dietlovy seriály nebo Silvestry s Vladimírem Menšíkem. Právě staré televizory, třeba Tesla Color 110 ST, patří mezi sběratelské skvosty. V provozuschopném stavu se jedná o opravdový unikát, za který jsou ochotni nadšenci zaplatit i několik desítek tisíc. Nejde totiž jen o design; je to vzpomínka na dobu, kdy se televize nezapínala jedním klikem na dálkovém ovladači, ale člověk musel čekat, než se prohřeje obrazovka.

A co gramofony? V éře digitální hudby zažívají vinylové desky a přístroje na jejich přehrávání obrovský boom. Legendární československý gramofon Tesla NC 450 je dnes naprostou sběratelskou bombou. Pokud je v originálním balení, s manuálem a plně funkční, může mít hodnotu i přes 30 tisíc korun. A to nemluvíme o přidruženém příslušenství, třeba originální přenosce nebo retro sluchátkách, která tehdy působila futuristicky a dnes jsou milována hipstery.

I v kuchyni se vracíme ke starým časům

Podobně je tomu i u kuchyňského vybavení. Staré mixéry, pečicí trouby nebo dokonce kuchyňské váhy se stávají ikonami designu. Zatímco dříve byly považovány za těžkopádné a hlučné, dnes se jejich kovové tělo, pastelové barvy a robustní konstrukce jeví jako důkaz kvality, která přežila desetiletí. A když se navíc podaří najít kousek v původní krabici, sběratelé šílí. Cena se může vyšplhat i nad dvacet tisíc korun.

Retro vlna ale nezasahuje jen nábytek a techniku. I textilní doplňky, například přehozy, závěsy nebo typické „české“ gobelíny dnes nacházejí své místo v moderních interiérech. Rádiovky z Povážských strojíren, svítidla značky Lidokov nebo stolní lampy s barevnými skleněnými stínidly, které byly kdysi výsadou dětských pokojů, dnes slaví comeback jako designové skvosty. V původním stavu, s nepoškozeným sklem, se prodávají za tisíce.

Jedním z největších překvapení jsou však tzv. brutalistické prvky – těžké, hranaté kusy nábytku, často kombinující kov, sklo a tmavé dřevo. To, co bylo po roce 1989 považováno za symbol šedi a nevkusu, dnes sběratelé obdivují pro jeho autentičnost. Některé kousky z dílny československých návrhářů, jako byl Jindřich Halabala nebo Miroslav Navrátil, dosahují na aukcích astronomických částek. Originální Halabalovo křeslo, dříve běžné vybavení nemocnic nebo školních kabinetů, dnes atakuje částky kolem 100 tisíc korun, pokud je v původním stavu nebo profesionálně restaurované.

Češi vzpomínají na poctivou řemeslnou práci

Obliba retra není jen o nostalgii. V době, kdy se většina nábytku vyrábí z levných materiálů a vydrží pár let, láká starý československý design svou řemeslnou poctivostí, a právě proto přežily až do dnešních dnů. Navíc mají duši – každý škrábanec, odřenina nebo vybledlá barva vyprávějí příběh.

Ačkoliv většina lidí po roce 1989 s úlevou vyhazovala staré sektorové stěny a nahrazovala je moderním nábytkem ze zahraničí, dnes mnozí litují. Co tehdy skončilo na skládce, dnes může mít hodnotu starší ojetiny. Staré kousky se vrací nejen do retro kaváren, ale i do stylových bytů, televizních kulis nebo galerií designu.

Tak až příště najdete na půdě starý gramofon, křeslo nebo televizi po prarodičích, neházejte ho bezmyšlenkovitě do kontejneru. Možná držíte v rukou nejen vzpomínku na minulost, ale také sběratelský skvost. Retro už dávno není synonymem pro staré a nepotřebné. Naopak, je to nová forma luxusu s příchutí historie, kterou dnes obdivují mladí, designéři i sběratelé z celého světa.