Praha má světový unikát. Nejrychleji fungující poštu na světě
Sledovat v Google Zprávách
Věděli jste, že v centru našeho hlavního města po staletí existuje důmyslně skrytý poštovní systém, který by mohl směle konkurovat i nejmodernějším logistickým technologiím? Stačí jeden povel v podobě zmáčknutí tlačítka a zásilka vyrazí pražským podzemím z rušného centra přímo třeba až na samotný vrchol moci. Rychlostí, kterou byste v dopravní špičce čekali jen stěží, mizí v útrobách města a o pár minut později už čeká v cíli na důležitého adresáta.
Metropole, kde auta denně bojují s nekončícími kolonami a kde poštovní službě dávno vládnou technologie, stále skrývá originální způsob, jak dopravit zásilku z jednoho konce Prahy na druhý rychleji než kurýr na skútru – a při tom všem navíc tiše a neokázale. A nezastaví ji ani ty nejdivočejší rozmary počasí. Odhalte s námi příběh nejrychlejší poštovní přepravy v české historii, jejíž tajemství znají jen zasvěcení a která o to více překvapí v dnešní digitální době.
Světový unikát v poštovní přepravě
Praha se pyšní jedním opravdovým technickým unikátem. Jde o světově ojedinělý systém, který je v provozu více než sto let a zaslouženě se řadí mezi legendární technické památky metropole.
Potrubní pošta má v Praze dlouhou tradici, její začátky totiž sahají až do roku 1887. První trasa vedla z hlavní pošty v Jindřišské ulici na Malostranské náměstí, odkud se přepravovaly telegramy, později však byla rozšířena až na Pražský hrad. Tento systém, který využíval pohyb plastových pouzder v trubce pomocí stlačeného vzduchu, se stal prvním veřejně dostupným městským potrubním rozvodem na světě. Inspiraci čerpal nejen ze zahraničí, zejména z Vídně a Londýna, ale především z místních inženýrských dovedností. Hvězdicově uspořádaná síť začala brzy propojovat hlavní pošty, banky, úřady i soukromé podniky v různých částech města.
Technické řešení potrubní pošty je samo o sobě fascinující
Pražská síť zaujímá přes 55 kilometrů ocelových trubek, které leží zhruba 80 až 120 centimetrů pod povrchem města. Trasy byly velmi promyšleně navržené, rádius oblouků, antikorozní ochrana a pravidelné revizní šachty umožňovaly systém udržovat v provozu bez větších výpadků. Pouzdra, neboli kapsle, ve kterých se přepravovala zásilka, dokázala vyvíjet rychlost až 36 km/h, běžně však jela okolo rychlosti 10 m/s, to znamená, že třeba trasa z centrály v Jindřišské ulici na Pražský hrad je dlouhá přes 5 kilometrů a potrubní kapsle ji urazila za zhruba 8 minut, v případě Libně za 12 minut. V každém pouzdře bylo možné přepravovat telegramy, úřední dokumenty i peníze, ve velkých budovách běžně putovala potrubní pošta třeba i přes několik pater a bloků města.
O tom, jak dnes potrubní pošta funguje v nemocnicích, blíže v následujícím videu:
Pro představu, z pošty v Jindřišské ulici – kde mimochodem dodnes „poletují“ potrubní kapsle plné peněz od pokladny v horním patře zázemí na všechny přepážky a zpět – až na Hrad standardně putovala zásilka potrubní poštou přibližně 8 minut. Historicky byla přeprava na tuto významnou adresu vzdálenou zhruba 5 kilometrů opravdu velmi rychlá. Právě spojení mezi Jindřišskou poštou a Hradem patřilo k nejdůležitějším a nejčastěji využívaným trasám, zejména v době, kdy se Hrad stával politickým a úředním centrem. Na důležitost spoje ukazuje jeho využití například pro přenos vládních dokumentů nebo rychlou komunikaci mezi různými státními úřady v centru Prahy.
Bezpečná přeprava v rekordním čase
Potrubní pošta sloužila nejen poštovním úřadům – ve své době znamenala revoluci pro banky, redakce, státní úřady a po jistou dobu i podnikatelům. Velmi časté je její aktuální využití také v nemocnicích, kde se přepravuje krev a jiné laboratorní vzorky, v moderních systémech se stále využívá ve velkých provozech, určitě jste ji zaznamenali také v některých hobbymarketech. Tam se pouzdry přepravují peníze z pokladen do zabezpečeného prostoru nebo centrálního trezoru, což zvyšuje bezpečnost i rychlost práce. Také skladové areály či farmaceutické provozy používají uzavřené potrubní systémy pro přepravu dokumentů a vzorků. Specifickou kategorií jsou vnitřní firemní systémy, které propojují patra větších budov.
Po povodních v roce 2002 byl pražský systém potrubní pošty mimo provoz a v současnosti na plnou obnovu čeká. Dochoval se však vnitřní systém, inspiraci si z něj berou moderní logistické provozy. V nemocnicích i některých velkých obchodech nebo skladech je využíván o to hojněji – pouzdra se dnes pohybují rychlostí až 6 m/s a zvládnou přepravit i dvoukilogramový obsah. Každý den tak mohou odbavit desítky až stovky přeprav, což znamená výrazné zkrácení čekací doby na výsledky, peníze nebo dokumentaci. Má své výsadní postavení v místech, kde rychlý fyzický přesun materiálů nebo dokumentů není možné nahradit elektronicky, například při přepravě transfuzních vzorků, léčiv nebo originálních dokladů.
Potrubní pošta je tak stále nástrojem, ve kterém se snoubí historie, technická vynalézavost a moderní potřeby. Přestože Pražané dnes využívají jiné způsoby komunikace, potrubní pošta bezesporu zůstává zásadním symbolem české technické kreativity a poštovním unikátem.
Zdroje: novinky.cz, prazskapotrubniposta.cz, potrubniposta.cz
