Na pohovoru jsem řekla, že té práci vůbec nerozumím. Přesto mě vzali, a ještě mi dali o 10 tisíc měsíčně víc. Pak mi řekli důvod

Kolikrát v životě už jste absolvovali pracovní pohovor? Cílený rozhovor s personalistou nebo potenciálním šéfem, kde se mimo jiné řeší otázka dosavadní praxe a zkušeností – a právě tady se dá zažít spousta překvapení. A to oboustranně.

Hrdinka tohoto příběhu přišla na pohovor s upřímností, která u mnohých personalistů působí většinou jako risk. „Té práci vůbec nerozumím, nikdy jsem ji nedělala,“ přiznala bez okolků.

V tu chvíli by leckdo čekal rychlé odmítnutí, ale ona pokračovala: „Jsem ochotná se všechno naučit. Už jsem si dokonce připravila domácí úkol, abych si ověřila, co bude potřeba zvládnout.“ 

Místo rozloučení tak následovalo jedno z nejmilejších překvapení její kariéry – firma ženu nejen přijala, ale nabídla jí i plat o 10 tisíc vyšší, než čekala.

Zásadní je udělat dojem

Tento příběh ukazuje obrat v myšlení moderních zaměstnavatelů. Zatímco dřív se na pohovoru tlačilo na dokonalý životopis a dlouholeté dovednosti, dnes firmy stále častěji hledají zvídavost, motivaci a ochotu učit se nové věci. Právě schopnost dát najevo, že se rychle adaptujete, a že už během první schůzky přemýšlíte nad konkrétním řešením, výrazně zvedá šance na vyšší mzdu i lepší pozici. Ve zmíněné situaci hrálo roli i to, jak kandidátka reagovala na nečekané otázky – namísto neznalosti nabídla aktivní krok kupředu v podobě domácího úkolu, čímž odhalila svůj postoj i pracovní nasazení.

Personalisté potvrzují, že takzvané měkké dovednosti a schopnost učit se – dnes označované jako learning agility – jsou stejně důležité jako praxe samotná. Nejčastější chyba bývá podcenění vlastní hodnoty, což často vede k tomu, že uchazeči na pohovoru uvedou nejnižší možné mzdové představy a vyčkávají, co jim firma sama nabídne. HR specialisté radí naopak jasně ukázat, jak se člověk postaví k nové výzvě: Připravit konkrétní návrh řešení, ukázat, co jste se v oboru dosud naučili, nebát se říct si o částku, která odpovídá horní hranici nabídky v inzerátu. Je-li rozpětí 40–60 tisíc, pak nemá smysl automaticky kalkulovat se spodní hranicí a podceňovat vlastní motivaci či potenciál.

Nepodceňujte se!

Zaměstnavatelé jsou stále častěji připraveni investovat do lidí, kteří chtějí růst. Ukazuje se, že někdo, kdo sice nezná detaily práce, ale je ochoten na sobě okamžitě pracovat, dokáže vyvolat důvěru, která se promítne i do finanční odměny. Plat navíc je tedy často odměnou za postoj a ochotu přiložit ruku k dílu, nikoli pouze prokazatelné zkušenosti. Personalisté dnes oceňují kvalitní přípravu uchazeče – detailní rozbor nabídky, aktivní dotazy a první návrhy možného řešení. Pokud kandidát na pohovoru přizná, že některá témata nezná, ale zároveň ukáže schopnost se rychle učit, často odchází se zajímavým mzdovým benefitem. Firma to vnímá jako investici – a plat navíc je pak jako prémii za ochotu učit se.

V době, kdy trh práce trpí nedostatkem adaptabilních lidí a nových nápadů, je fráze „ráda se to naučím“ vlastně učebnicovým příkladem. Potvrzuje, že odvaha být autentický, přiznat nedostatky a zároveň je rovnou proměnit v přednost, umí otevřít dveře i tam, kde byste to nečekali. Každý pohovor tak může rázem přinést nejen fakta, ale i očekávání, která vám odpovídají.

Rozmezí ohodnocení je v inzerátu orientační, ale skutečná nabídka závisí na tom, jak umíte prodat svůj potenciál a snahu být pro firmu skutečným přínosem. Nejde o slepé sebevědomí, ale o upřímnost, otevřenost a aktivní zájem, díky kterému lze dosáhnout nejen vyšší nabídky, ale i dlouhodobě spokojené kariéry.

Zdroje: idnes.cz, medium.seznam.cz, refresher.cz