Pracovali jste před rokem 1999? Bez tohoto dokumentu vám hrozí nižší důchod

Výpočet starobního důchodu není automatický proces, který by stát zvládl bez vaší součinnosti. Zatímco mladší ročníky se s největší pravděpodobností obejdou bez jediné papírové potvrzenky, lidé, kteří začali pracovat ještě před rokem 1999, budou muset při žádosti o důchod doložit víc. Řada informací z dřívějších let totiž není dostupná elektronicky a bez příslušných dokladů by mohla být výsledná částka výrazně nižší, než na jakou mají nárok.

Základem pro výpočet důchodu je tzv. doba pojištění, tedy období, kdy byl člověk zaměstnaný, podnikal nebo si důchodové pojištění platil dobrovolně. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) má dnes většinu údajů v elektronické podobě, ovšem jen od určitého roku.
Při podání žádosti o starobní důchod je potřeba doložit kompletní průběh pojištění. U novějších záznamů to není problém, vše je vedené elektronicky. U starších let (typicky do konce roku 1998) se ale mohou objevit mezery.

Důchod se nepočítá jen z věku a odpracovaných let

Lidé, kteří pracovali před rokem 1999, totiž často nemají všechny údaje digitalizované, protože tehdy zaměstnavatelé předávali informace na papíře a neexistovala centrální databáze. To znamená, že některé pracovní roky se v evidenci nemusí objevit automaticky, a člověk je musí dodat sám. Pokud se tak stane, budete vyzváni, abyste doložili tzv. evidenční listy důchodového pojištění (ELDP), výplatní pásky, pracovní smlouvy nebo zápočtové listy z daných zaměstnání.

Seznam nejčastěji požadovaných dokumentů:

• Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP)
• Zápočtové listy od zaměstnavatelů
• Pracovní smlouvy
• Výplatní pásky nebo mzdové výměry
• Doklady o samostatné výdělečné činnosti
• Potvrzení o době péče o dítě nebo osobu blízkou
• Rozhodnutí o invaliditě či jiných dávkách
• Doklady o studiu (pokud šlo o uznatelnou dobu)

ČSSZ zároveň upozorňuje, že některé dokumenty může mít stále uložené zaměstnavatel, pokud firma existuje. V jiných případech je nutné obrátit se na archiv.

Mladší lidé to mají jednodušší

Od roku 2004 funguje tzv. individuální účet pojištěnce, kde jsou přehledně evidovány veškeré odvody a doby pojištění. Týká se to ale především lidí, kteří pracují po roce 1999. Tato generace se už většinou nemusí obávat, že by při výpočtu důchodu chyběla nějaká zásadní data. U starších ročníků ale zůstává důležité mít uchované starší dokumenty. Bez nich může dojít ke krácení důchodu, protože chybějící doby se nezapočítávají automaticky.

Každý si může požádat o „Informativní osobní list důchodového pojištění“ (IOLDP). Získat ho lze zdarma jednou ročně prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo osobní žádostí. Tento výpis ukazuje, jaké doby jsou evidované a jaké případně chybí. Pokud zjistíte nesrovnalosti, doporučuje se začít je řešit s dostatečným předstihem, minimálně několik měsíců před podáním žádosti o důchod. Čím dříve si výpis vyžádáte, tím víc času máte na případné doplnění chybějících údajů. A tím větší šance, že důchod bude spočítán spravedlivě a bez ztrát.

Kde dokumenty sehnat, pokud je nemáte

Pokud vám některé dokumenty chybí, první krok je obrátit se na bývalého zaměstnavatele (pokud ještě existuje). Pokud firma zanikla, je možné požádat o dokumenty v příslušném národním archivu, kde se uchovávají mzdové podklady i evidenční listy. Na stránkách ČSSZ je k dispozici seznam archivů a návod, jak postupovat. Pomoci může i obecní nebo městský úřad, pokud šlo o veřejného zaměstnavatele.

Žádost o důchod není administrativně složitá, pokud máte všechny potřebné podklady. Pro lidi, kteří pracovali před rokem 1999, je ale zásadní být připraven a počítat s tím, že část dokladů bude muset doložit sám. Pokud se to neudělá, hrozí, že některé doby nebudou uznány a výše důchodu se tím sníží. Nejlepší krok? Požádat si o výpis evidovaných dob a projít si, co v něm chybí. Kdo má doma ELDP, zápočtové listy nebo výplatní pásky, ten má vyhráno.