Potvrzeno: Minimální mzda se zvyšuje od ledna 2025

Minimální mzda je základní plat, který zaměstnavatel musí vyplácet zaměstnanci za jeho práci. Pro mnoho lidí představuje důležitý příjem, který ovlivňuje jejich schopnost zajistit základní potřeby, jako je bydlení, strava či vzdělání dětí.

Od 1. ledna 2025 dochází v České republice k zásadní změně v oblasti minimální mzdy. Nově stanovená částka 20  800 Kč měsíčně, což odpovídá 124,40 Kč za hodinu při plné pracovní době 40 hodin týdně, představuje zvýšení o 1 900 Kč oproti předchozímu roku. Tato změna má přinést lepší životní podmínky pro zaměstnance s nízkými příjmy, zároveň ale vyvolává diskusi o jejích dopadech na zaměstnavatele, ekonomiku a trh práce jako celek.

Co znamená zvýšení minimální mzdy pro zaměstnance

Zvýšení minimální mzdy na 20  800 Kč může pozvednout životní úroveň statisíců zaměstnanců v nejhůře placených pozicích. V současné době, kdy se ceny potravin, energií a nájmů stále drží vysoko, každá tisícikoruna navíc pro mnohé z nás hraje velkou roli. Lidé, kteří pracují na minimální mzdě, se často nacházejí na hranici chudoby a toto zvýšení jim pomůže lépe zvládat každodenní výdaje. „Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance. Vztahuje se na všechny zaměstnance podnikatelské sféry, kteří vykonávají práci v pracovním poměru nebo právním vztahu založeném dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tj. dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Nerozlišuje se, jde-li o pracovní poměr na dobu určitou či neurčitou nebo o souběžné pracovní poměry,“ uvádí web Ministerstva práce a sociálních věcí.

Dopady na zaměstnavatele: Výzva nebo příležitost

Na druhé straně mince stojí zaměstnavatelé, zejména malí a střední podnikatelé, kteří tento krok vnímají jako další náklad. Provozovatelé restaurací, obchodů či menších firem často argumentují, že vyšší minimální mzda může vést k omezování pracovních míst nebo dokonce k zavírání podniků, které už nyní bojují s rostoucími cenami energií a surovin. Zvýšení minimální mzdy o 1 900 korun totiž zároveň znamená, že firmy budou muset zaměstnancům nejen zvýšit plat, ale i odvody na zdravotní a sociální pojištění. U malého podniku, který zaměstnává deset lidí, to může ve výsledku znamenat dodatečné náklady v řádu desítek tisíc korun měsíčně.

Zrušení zaručené mzdy: Změna pravidel pro soukromou sféru

S novým rokem dochází také ke zrušení tzv. zaručené mzdy v soukromém sektoru. Zaručená mzda byla určena pro konkrétní profese podle náročnosti práce, což znamenalo, že například řemeslník či zdravotní sestra museli mít vyšší mzdu než zaměstnanci v méně kvalifikovaných pozicích. Od roku 2025 budou tyto mzdy určovány výhradně dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, pokud jejich výše nepoklesne pod minimální mzdu.

„Jednou z nejvýznamnějších změn menší novely zákoníku práce, která skutečně v lednu 2025 začne účinkovat, je zrušení zaručené mzdy. Ta doposud v osmi úrovních určovala minimální výdělky v soukromém sektoru podle náročnosti práce. Od ledna přitom bude minimální mzda jediným zákonným limitem pro odměňování,“ dodává Adam Hussein, odborník na pracovní právo na webu advokátní kanceláře BDO Legal. Tento krok vyvolal rozporuplné reakce. Zatímco zástupci podnikatelů tento systém vítají jako zjednodušení, odboráři varují před zhoršením pracovních podmínek pro zaměstnance v méně chráněných pozicích.

Jak si stojí minimální mzda v Česku v evropském kontextu

I přes toto zvýšení zůstává minimální mzda v Česku v porovnání s jinými zeměmi Evropské unie na nižší úrovni. Například v Německu činila minimální mzda v roce 2024 přibližně 12,41 eur na hodinu, od 1. ledna pak 12,82 eur za hodinu, což při současném kurzu odpovídá částce více než 300 Kč za hodinu. Podobně vyšší minimální mzdu mají i země jako Francie, Belgie nebo Nizozemsko. Na druhou stranu, státy jako Slovensko či Maďarsko mají minimální mzdu podobnou nebo nižší než Česko. Rozdíly v minimálních mzdách mezi státy EU tak často odpovídají i odlišným životním nákladům. Zatímco v Česku si za minimální mzdu zaměstnanec může dovolit základní životní potřeby, v západní Evropě to často stačí i na určitou míru úspor či volnočasové aktivity.

Růst průměrné mzdy a mzdová nerovnost

Bez ohledu na výši minimální mzdy došlo v loňském roce ke zvýšení průměrné mzdy. „Ve 3. čtvrtletí 2024 vzrostla průměrná nominální mzda o 7 % na 45 412 Kč. Po zohlednění vlivu inflace vzrostla mzda reálně o 4,6 %. Mediánová mzda dosáhla v tomto čtvrtletí 40 482 Kč,“ potvrzuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Tento rozdíl ukazuje na rostoucí nerovnost mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami. Odborníci proto varují, že i přes růst minimální mzdy hrozí, že lidé na jejím spodním konci zůstanou stále pozadu za dynamikou růstu životních nákladů.

Co přinese budoucnost

Změny v oblasti minimální mzdy vždy přinášejí širší ekonomické a sociální důsledky. Ať už se jedná o podporu nízkopříjmových skupin, větší tlak na zaměstnavatele nebo vliv na inflaci, je jisté, že téma minimální mzdy bude i nadále jedním z důležitých bodů veřejné debaty. Zda nové nastavení minimální mzdy skutečně povede ke zlepšení životní úrovně těch nejpotřebnějších, ukáže až čas. Jisté však je, že otázka spravedlivé odměny za práci zůstává v centru zájmu nejen politiků, ale i zaměstnanců a zaměstnavatelů.