Polský strašák klepe na naše dveře. Jsme další na řadě. Závažný problém zasáhne každého Čecha bez rozdílu věku a pohlaví

V posledních letech si zvykáme, že Česko řeší rostoucí nedostatek pracovníků a obavy o důchodový systém. Jenže když se podíváme přes severní hranici, naskytne se nám o pár let zrychlený scénář toho, co může potkat i nás – a možná v ještě větším rozsahu. Polsko se totiž během dekády dostalo na samotný okraj demografické krize a alarmujícího odlivu mladých, vzdělaných lidí do zahraničí.

Statistiky hovoří jasně. Podle nejnovějších dat až 2,5 milionu Poláků žije dlouhodobě v zahraničí – většinou mladí a vzdělaní, kteří hledají lepší příležitost především v Německu, Británii, Norsku nebo Nizozemsku. Jejich hlavní motivací jsou pochopitelně vyšší mzdy, stabilnější pracovní trh, lepší životní úroveň a často kvalitnější veřejné služby. Odchází nejen „levné ruce“, ale také programátoři, zdravotníci, inženýři a nadaní univerzitní absolventi, které polská ekonomika kriticky potřebuje.

Polská vláda se situaci snaží otáčet a dokonce láká krajany zpět domů cílenými nabídkami, ale zatím s nevalným úspěchem.

Demografická krize: drtivá čísla s jasným trendem

V roce 2024 klesla porodnost v Polsku na nový rekordně nízký bod – země má nejnižší přírůstek od druhé světové války a velikost populace klesla pod 37,5 milionu. Průměrná plodnost je jen 1,2 dítěte na ženu. Prognózy jsou šokující. Do poloviny století může země přijít o pět až šest milionů obyvatel, zejména ve venkovských regionech, kde je průměrný věk už teď výrazně vyšší než ve městech a mladí dávno odešli za vzděláním a prací jinam. Je to spirála, kterou lze jen těžko zastavit – méně mladých znamená méně potenciálních rodičů, horší situaci škol, zdravotnictví i sociálních služeb na venkově a stále zrychlující vylidňování periferií.

Přichází zpomalení hospodářství. Ekonomika, která dlouhé roky táhla střední Evropu kupředu, v posledních letech zpomalila – naposledy v roce 2023 rostla jen o 0,2 %, ačkoli například rok předtím to bylo přes 5 %. Příčin je řada: kromě geopolitických krizí a inflace hlavně nedostatek pracovních sil. Podle odhadů bude Polsko už za pár měsíců postrádat až 1,5 milionu zaměstnanců v klíčových oborech – od zdravotnictví až po IT. Bez lidí ale nemohou růst ani firmy, ani spotřeba, stát má méně peněz na daních.

Ještě palčivější je problém důchodového systému. Polsko od roku 2022 snížilo věk odchodu do penze – ženy už v 60 letech, muži v 65, což systém dál zatěžuje. „Čím méně lidí do systému platí, tím menší penze budou moci dostávat ti, kteří už přestanou pracovat,“ varují experti. Ekonomika, do níž nebudou přispívat mladí a vzdělaní, rychle ztrácí dech. Snižuje se tempem inovací, klesá konkurenceschopnost i pružnost trhu.

Ztráta lidského kapitálu = ztráta budoucnosti

To nejhlubší riziko je ale nenápadnější: S každým mladým člověkem, který místo budování domova a kariéry odjíždí budovat jiné evropské ekonomiky, přichází Polsko – a v případě podobného vývoje i Česko – o klíčový faktor konkurenceschopnosti a inovace. Odchod „mozků“ znamená, že v zemi zbývá menší podíl kreativních, podnikavých lidí, kteří by měli být tahouny technologických firem, vědy, zdravotnictví či školství. Bez nich nemůže žádná společnost dlouhodobě udržet vyspělý sociální systém, špičkové vzdělání nebo bohatství vytvořené chytrou hlavou, ne pouze úsporami na nákladech práce.

Možná si říkáme, že v Česku tento problém není zatím zdaleka tak hmatatelný. Ale pozor – podobné demografické trendy, stárnutí populace a „pracovní migrace“ směřují i k nám. I naše školy opouští tisíce talentovaných absolventů, kteří míří do zahraničí, kde vydělají víc a systém je k nim často vstřícnější. I naše venkovské obce stárnou a vylidňují se, i český důchodový systém je náchylný na prodlužování života a úbytek aktivní generace.

Dlouhodobá řešení, ne pouze příležitostné bonusy

Jednorázové pobídky nestačí. Pokud nechceme kopírovat polský vývoj, potřebujeme už dnes mnohem větší motivaci pro mladé k návratu či zůstávání doma. Klíčem je nejen dobrá mzda, ale hlavně kvalitní veřejné služby, dostupné bydlení, podpora pracovního trhu pro inovativní firmy a skutečně atraktivní kariéra ve vědě, školství či zdravotnictví. Podpora rodin, efektivní integrace cizinců a stabilní klima pro návrat – všechny tyto kroky budou muset Česko a další „stárnoucí“ země povýšit ze slibů na realitu.