Na pohovoru jsem odmítla udělat „domácí úkol“. Vysvětlila jsem to tak, že mě hned přijali na ještě lepší pozici
Sledovat v Google Zprávách
Každý, kdo hledá práci v managementu nebo kreativě, jistě narazil na to, že mu v emailu přistane „zkušební úkol“. Někdy je to skutečně jen ukázka vašich schopností, jindy z mnoha nápadů ždímá firma bezplatně ještě dlouho potom. Tenhle příběh ukazuje, že to jde i jinak.
V roce 2025 se na LinkedInu objevovaly příspěvky o „domácích úkolech“, které firmy posílají místo odpovědi na životopis v rámci výběrového řízení. Jeden post však vybočoval. Sepsala ho náborářka jedné středně velké firmy a měl fakt velký dosah. Někteří tento příběh vnímali jako ukázku odvahy, jiní jako aroganci. Tak se na něj pojďme společně podívat.
Místo tichého vycouvání přišla zajímavá ofenziva
Jedna kandidátka, říkejme jí třeba Jana, se naší náborářce docela líbila. Před osobním pohovorem jí zadala ještě úkol, a to strategickou analýzu. Překvapilo ji, když jí za pár minut přišel email. Na, výmluvy anebo „ticho po pěšině“ byla zvyklá, ale tahle reakce ji překvapila.
V emailu od Jany totiž stálo, že si nabídky váží, ale už má další zajímavou nabídku, kde ji už přijali, a tak už nemá čas si týden hrát s tímto úkolem. Navíc jej řada kandidátů zpracuje s pomocí umělé inteligence. Pokud tak ji tak chtějí vidět v akci, mohou se sejít.
To autorku postu překvapilo, ale řekla si, že si ráda zahraje tuto hru. Domluvila tak s Janou schůzku na další den, kdy měl shodou náhod čas i vedoucí oddělení, kde chtěla Jana pracovat.
A výsledek této schůzky? Skvělý! Firma získala cenou posilu a Jana věděla na čem je. Jak to že kandidátka uspěla? No, ukázala odbornost naživo, předvedla své sebevědomí, ale především schopnost řešit složité problémy pod tlakem. Navíc Jana získala místo juniorní hned seniorskou pozici.
Proč přestávají ty rádoby „domácí úkoly“ fungovat?
Jasně, tyhle domácí úkoly, které vám zaberou klidně celý víkend, jsou tu už celé roky a často pomáhají oddělit zrno od plev. Jenže, tenhle model začíná v době, kdy nabídka převyšuje poptávku. Důvodů je hned několik.
Tím, prvním, který napadne každého, jež si už tímto kolečkem prošel je prostě únava. Kandidáti zpravidla posílají svůj životopis do více firem. Pokud je jejich životopis dobrý, postoupí do dalšího kola hned v několika firmách. Když mu dá každá firma úkol? Nestihne všechny, a tak některou lidově řečeno „zazdí“. To je v době, kdy si firmy stěžují na nedostatek kvalitních kandidátů trošku problém. Na tomhle narazila firma i u Jany, protože ona už měla místo někde jisté a odmítala investovat další čas a čekat.
Z toho vyplývá další problém. Kvalitní lidi získávají přednostně firmy, které mají rychlý náborový proces. Než se těmi úkoly manažeři proberou, budou mít ti dobří kandidáti už jinou práci.
Pak tu do hry vstupuje i umělá inteligence. Co dnes úkol na doma ukazuje? Naši odbornost nebo schopnost napsat dobrý prompt (zadání pro AI). Případně to za kandidáta může udělat i kamarád. Právě Janino řešení „naživo“ tak může být to pravé ořechové. Jen tehdy je to opravdu autentické.
Vyhrál princip vzácnosti?
Někdy se může zdát zmínění jiné nabídky jako mistrovský tah, protože náborář může získat pocit, že o vás může přijít. Už nejste jen jeden z řady uchazečů. Jenže tady můžete taky pěkně narazit! Někde je zájemců tolik, že vás beze slova odepíšou. Mít tak skutečně tu druhou nabídku je nezbytné.
Ale pozor, tento příběh může znít jako skvělý návod, jak u výběrového řízení uspět, jenže ta hranice mezi hrdinou a arogancí je fakt tenká. Tahle strategie je jako hrát vabank. Hodně totiž záleží na tom, kdo sedí proti vám. Když to bude osvícený manažer, dá vám šanci. Pro jiné budete jen problémový kandidát, který nerespektuje firemní pravidla. No, a to bude asi ta nejčastější reakce. I když už i na Redditu se objevují tato vlákna, a to z pohledu uchazečů, kteří i bez úkolu uspěli.
Kopírovat bezhlavě tento styl tak nikomu nedoporučuji. Vyplatit se může pouze profesně seniorním lidem, protože ti mají nějaká ta želízka v ohni. Ale lidi bez referencí a dostatečných zkušeností? Spíš napíšou dalším v pořadí.
No, je evidentní, že všichni máme nad čím přemýšlet. Někdy totiž může být odmítnutí takového úkolu na místě, ale kde je ta hranice?
Zdroje: reddit.com, nationalcioreview.com, eweek.com
