Padlo rozhodnutí o nemocenské: Kolik dnů můžete marodit, než vás zaměstnavatel propustí za lenost?

Titulky jako tento často vzbuzují strach a nejasnosti mezi zaměstnanci. Pravdou ale je, že za „lenost“ vás v pracovní neschopnosti zaměstnavatel propustit nemůže. Pracovní neschopnost, známá také jako nemocenská, je zákonně chráněný stav, který má zaměstnanci umožnit zotavení bez obav z okamžité ztráty zaměstnání. Přesto je důležité znát svá práva i povinnosti, které z dočasné pracovní neschopnosti vyplývají, a vědět, jaké jsou zákonné hranice ochrany.

Podle § 53 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen respektovat pracovní neschopnost zaměstnance a nesmí mu dát výpověď během doby, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost nezpůsobil úmyslně, například zneužitím alkoholu nebo drog. To znamená, že pokud jste skutečně nemocní a dodržujete léčebný režim, nemůže vás zaměstnavatel propustit jen proto, že jste „marodili příliš dlouho“ nebo že mu to připadá jako „lenost“.

Stejně tak nemůže zaměstnavatel zpochybňovat vaši diagnózu, pod tou je jednoznačně podepsán váš ošetřující lékař, který tzv. neschopenku vystavil.

Zaměstnanec v pracovní neschopnosti má povinnost dodržovat léčebný režim stanovený lékařem, což zahrnuje mimo jiné zdržování se na nahlášené adrese, dodržování vycházek, pokud jsou povoleny, a spolupráci s kontrolními orgány, které ověřují dodržování režimu. Porušení těchto povinností může být považováno za závažné porušení pracovních povinností, které už ovšem k ukončení pracovního poměru vést může, a to i během pracovní neschopnosti.

Smůla zvídavého zaměstnavatele

Co se týče délky pracovní neschopnosti, zákon nestanovuje žádný pevný limit, po jehož překročení by zaměstnavatel mohl zaměstnance propustit z důvodu „příliš dlouhého marodění“. Ochrana zaměstnance trvá po celou dobu, kdy je pracovní neschopnost platně uznána, tedy dokud lékař nevystaví potvrzení o skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo dokud zaměstnanec neukončí pracovní poměr jiným způsobem.

Na zvonek rozhodně reagujte

Finanční zabezpečení v době pracovní neschopnosti je rozděleno na dvě fáze: Prvních 14 dní nemoci vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy (tzv. náhrada za dočasnou pracovní neschopnost), od 15. dne pracovní neschopnosti pak náleží nemocenské dávky vyplácené Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ). A tady je možná namístě připomenout, že právě v prvních dvou týdnech vašeho marodění, kdy má náhradu vaší mzdy na bedrech zaměstnavatel, není nereálné, aby vám přišla nezvaná kontrola přímo z práce.

Oprávnění zaměstnavateli kontrolovat dočasně práce neschopného zaměstnance přiznává § 192 odst. 6 zákoníku práce. Zaměstnavatel může kontrolovat, zda zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným, dodržuje v období prvních 14 kalendářních dnů stanovený režim, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek.

Zaměstnavatel může kontrolovat jen tyto dvě povinnosti. Nemůže tak kontrolovat například dodržování léčebného režimu zaměstnancem, neboť nemá právo znát jeho diagnózu. Ošetřující lékař musí pouze zaměstnavatele seznámit s určeným režimem do té míry, aby mohl kontrolovat výše uvedené povinnosti (tzn., že ošetřující lékař zaměstnavateli sdělí místo pobytu a dobu eventuálních povolených vycházek), informace ve stejném rozsahu ošetřující lékař sdělí i osobám pověřeným provádět kontrolu. Zaměstnavateli by se tak skutečně nemusela vyplatit nepromyšlená „přepadovka“ v případě, že jste doma s infekční hepatitidou.

Věděli jste, že…?

Zaměstnavatel nemá právo kontrolovat, co zaměstnanec v době dočasné pracovní neschopnosti dělá, jestliže se zdržuje v příslušném místě pobytu. Porušením režimu dočasně práce neschopného tak není situace, kdy zaměstnanec například pracuje na zahradě, či otevře v montérkách na malování. Za porušení zaměstnavatel zároveň nemůže považovat, pokud zaměstnanec konzumuje alkohol v restauračním zařízení v době vycházek. V tomto případě zaměstnavatel může pouze informovat ošetřujícího lékaře nebo orgán nemocenského pojištění.

Je důležité také zmínit tzv. ochrannou lhůtu, která trvá sedm kalendářních dnů po skončení zaměstnání. Pokud zaměstnanec onemocní během této doby, může mít nárok na nemocenské dávky i po skončení pracovního poměru, pokud splňuje další podmínky.

Zákaz výpovědi

Zaměstnavatel může dát výpověď během pracovní neschopnosti pouze v několika výjimečných případech, například pokud dojde k hrubému porušení pracovních povinností. Výpověď z důvodu „lenosti“ nebo „příliš dlouhého marodění“ rozhodně není zákonným důvodem. Oproti tomu zaměstnanec, ten může dát výpověď kdykoliv, i v době trvání své pracovní neschopnosti.

Shrnuto a podtrženo, pracovní neschopnost je chráněný stav, který zaměstnanci umožňuje zotavit se bez obav z okamžitého propouštění.

Za lenost vás zaměstnavatel propustit nemůže, tedy rozhodně ne v době trvání pracovní neschopnosti, ale je nutné dodržovat léčebný režim a komunikovat se zaměstnavatelem. Pokud máte pochybnosti o svých právech či povinnostech v době marodění, obraťte se na odborníky, například na Českou správu sociálního zabezpečení nebo právní poradce.

Nemocenská není dovolená, ale doba, kdy máte právo na klid a léčbu, aby se vaše zdraví co nejdříve obnovilo. A právě proto zákon chrání zaměstnance před nespravedlivým propouštěním v této době.