Odborník vysvětluje: Proč je tolik volných míst s platem 500 tisíc a proč je nikdo nechce dělat
Když narazíte na pracovní nabídku s ročním platem 500 tisíc korun, možná vás napadne: „To musí být sen! Kdo by takovou práci nechtěl?“ Překvapivě je ale takových míst na pracovním trhu spousta a firmy se zoufale snaží najít někoho, kdo by je obsadil. Proč je nikdo nechce? Zní to paradoxně, ale důvody jsou více než pochopitelné.
Naše představa o trhu práce je často jednoduchá. Pokud někdo nabídne dobře placenou práci, logicky by se hned měla tvořit fronta zájemců. Realita je ale mnohem složitější. A tak se stává, že firmy nabízejí naoko atraktivní platy, ale zájemci se zrovna nehrnou. Co se za tím skrývá? Jaké důvody stojí za tím, že spousta lukrativních pozic zůstává neobsazených? Odpovědi jsme hledali společně s odborníkem na pracovní trh, který nám celou situaci pomohl rozklíčovat.
Zlatá klec stálého zaměstnání
Většina Čechů je ve svém zaměstnání spokojená nebo minimálně nemá chuť riskovat. I když třeba jejich práce není vysněná, zaběhnutá jistota, rutina a pohodlí jim vyhovují. „Lidé se bojí změn. Zvláště v situaci, kdy je na trhu nejistá budoucnost nebo kdy si musíte osvojit nové dovednosti,” vysvětluje odborník na pracovní psychologii. „Pro mnohé je stabilita cennější než možný výdělek navíc.“
Dojíždění: kdy čas jsou peníze
Na papíře to vypadá lákavě – dobrý plat a možná i hezká kancelář. Realita se však mění, pokud je potřeba každý den do práce dojíždět třeba hodinu. „Záleží na prioritách, ale spousta lidí si řekne, že ušetřený čas může investovat do rodiny, sportu nebo prostě do pohody,” přibližuje odborník. Dlouhé hodiny strávené na cestách navíc unaví i ty nejodolnější a motivace do práce se postupně vytrácí. Podle finančního analytika Pavla Šefla z poradenské společnosti K2 Finance by „náklady na dopravu rodině by neměly ukrojit více než šestinu měsíčního rozpočtu, jelikož další stěžejní výdaje, jako je nájem, energie, potraviny, pojištění, platby za telefon a internet, ošacení, kroužky pro děti, výlety a podobně, ukrojí průměrné domácnosti více než 80 % čistého příjmu“, uvádí web Práce.cz.
Nezaměstnanost? Jednoduše nemáme z čeho brát
Země s jedním z nejnižších ukazatelů nezaměstnanosti v Evropě se potýká s dalším fenoménem: nedostatkem uchazečů. Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v loňském roce se pohybovala kolem šest procent. Nejnižší nezaměstananost pak podle statistického úřadu Eurostat byla v České republice, kde během roku klesla na 2,7 procenta. Většina dospělé populace má práci a firmy prostě nemají odkud brát. „Nízká nezaměstnanost sice zní hezky, ale znamená to, že zaměstnavatelé musí lovit mezi těmi, kteří nejsou aktivně na trhu práce. A přesvědčit je k něčemu takovému je nesmírně složité,“ vysvětluje odborník.
Práce není jen o penězích
Začít novou kariéru jen kvůli vysokému platu? To není pro každého. „Můžete nabídnout i skvělý plat, ale pokud se práce neslučuje s životními hodnotami nebo je spojená se stresem, málokoho nalákáte,” podotýká specialista. Pro mnoho lidí je zásadní smysluplnost jejich zaměstnání a příjemné pracovní prostředí.
Vysoké nároky, malá nabídka
Místa s vysokým platem se často pojí s vysokými nároky. Ať už jde o IT specialisty, inženýry nebo jazykově vybavené odborníky, poptávka po nich je obrovská, ale jejich počet omezený. „Firmy se předhánějí ve vysokých plátech, protože potřebují opravdu schopné lidi. Jenže vzdělání a zkušenosti jsou v těchto oborech na děeší trať, a tak jich zkrátka není dost,” uzavírá specialista na pracovní trh.
Řešení se hledá těžko. Firmy by mohly zlepšit nabídku: rekvalifikace, flexibilní pracovní doba nebo možnost pracovat z domova mohou hrát velkou roli. Ale změnit přístup a obavy zaměstnanců ze změn potrvá. „Záleží na tom, zda se dokáží firmy a zaměstnanci potkat na půli cesty. Vítězí ti, kteří nabídnou nejen vysoký plat, ale i podporu, smysl a rozvoj,“ dodává odborník.