Nejvyšší důchod v historii Česka je 241 000 Kč. Neuvěříte, kdo ho dostal a proč

Důchod si většina lidí spojí s částkou, která tak tak pokryje běžné výdaje – kolem dvaceti tisíc, někdy i méně. Že by ale někdo bral od státu každý měsíc víc než 240 tisíc? To zní spíš jako vtip než realita. To už zní skoro jako pohádka. Ne, není to omyl. A i když jméno příjemce zůstává utajené, jedno je jisté: takhle vysoký důchod v historii České republiky ještě nikdo neměl.

Na konci roku 2023 si jeden český důchodce přišel na víc než 241 tisíc měsíčně. A protože se důchody mezitím ještě dvakrát zvedly – jednou v létě a podruhé po Novém roce – poskočila mu částka skoro na 248 tisíc. Skoro čtvrt milionu od státu. Každý měsíc.

Zajímavé je, že nejde o pouhý starobní důchod. Část z této částky tvoří i pozůstalostní důchod, tedy například vdovský nebo vdovecký. Kombinace obou typů dá dohromady takto vysokou sumu.

Kdo za tím stojí? Ticho jako v bankovním trezoru

Ačkoli se téma objevilo v médiích, identita příjemce není zveřejněna. Důvod je jednoduchý, ochrana osobních údajů.

Ale i bez jména lze s jistotou říct, že takto vysoký důchod nevznikl náhodou. Naopak, je výsledkem kombinace několika výjimečných faktorů, které by se dnes už jen těžko zopakovaly.

Co všechno muselo „klapnout“

1. Nadstandardní příjmy

Dotyčný (nebo dotyčná) měl zřejmě velmi vysoké výdělky během aktivního života. Typické například pro špičkové manažery, diplomaty, šéfy státních firem nebo dlouholeté poslance a ministry. A protože výše důchodu závisí na odvodech na sociální pojištění, čím víc člověk vydělával, tím víc se mu počítalo.

2. Dlouhá pracovní kariéra

Odpracované roky hrají v důchodovém systému zásadní roli. Čím delší doba pojištění, tím větší procentní výměra. Pokud někdo pracoval třeba 45 nebo i více let, důchod mu rostl o každé další procento.

3. Přesluhování

Za každý rok odpracovaný po dosažení důchodového věku se důchod zvyšuje o další bonus. Když někdo nešel do důchodu hned, ale ještě několik let pracoval, mohl si důchod výrazně přifouknout.

4. Valorizace a inflace

V posledních letech proběhlo několik mimořádných valorizací kvůli vysoké inflaci. Ty zvedly důchody i těm, kteří už pobírali velmi vysoké částky. A právě tím se nejvyšší důchod dostal na současnou úroveň.

Proč už podobný důchod skoro nikdo nezíská

Od roku 2015 se výpočet důchodů změnil. Zavedením tzv. redukčních hranic došlo k omezení vlivu vysokých příjmů. Zjednodušeně řečeno, od určité hranice se vysoký výdělek už nezapočítává v plné míře. Takže i když dnes někdo vydělává statisíce měsíčně, v důchodu se mu to projeví jen částečně.

Proto je dnešní nejvyšší důchod spíš výjimkou, danou starým systémem, který byl k těmto případům štědřejší.

A jak je na tom zbytek Česka?

Abychom si to dali do kontextu – většina důchodců v Česku dostává kolem 20 700 korun měsíčně. Na víc než 50 tisíc dosáhne jen asi 1 300 lidí. A ti, kteří berou přes 70 tisíc? Těch je jen pár – konkrétně 93 v celé zemi.

Zkrátka a dobře, většina důchodců si žije v úplně jiném světě než ten, kdo každý měsíc obdrží od státu sumu odpovídající slušnému platu generálního ředitele.

Možná si říkáte, jak je možné, že stát takový důchod vůbec vyplácí. Ale odpověď je jednoduchá. Je to výsledek zákonného systému, kombinace odváděných částek, délky pojištění a historie výpočtů. A také ukázka toho, jak rozdílné mohou být důchody dvou lidí, kteří celý život pracovali, ale každý trochu jinak.

Takže až vám přijde výměr, kde bude třeba 17 540 Kč, vzpomeňte si na onoho neznámého důchodového šampiona. A berte to s nadhledem, většina lidí by raději měla zdraví než čtvrt milionu měsíčně, ne?