Na Bleším trhu jsem si koupil tuhle starou LP desku. Doma jsem zjistil, že má hodnotu 1 000x větší

Bleší trhy, burzy, bazary či zapadlá starožitnictví jsou místa, kde se stále dají při troše štěstí a náhody najít skutečné poklady. V některých případech může nákup za pár korun přinést jmění.

Jen na štěstí a náhodu se však spoléhat nedá. Vyhrávají ti, co mají znalosti, orientují se v problematice cenotvorby či lidé, kteří mají schopnost ve věcech vidět skrytý potenciál. Zkrátka vědět a vidět něco, co ostatní nevědí, nebo nevidí. 

Zavržené a znovuobjevené vinyly

Zajímavým a často opomíjeným artiklem, který může přinést radost i krásný výdělek, jsou vinylové desky. Na burzách, v bazarech, antikvariátech, inzertních portálech i na bleších trzích se jich dnes a denně nabízí desetitisíce. Dříve se v každé domácnosti nacházelo skoro tolik desek jako knih, s příchodem kazet a CD se jich pak lidé ve velkém zbavovali, aby pak s příchodem digitálně šířené hudby zpětně zatoužili po hudbě na hmatatelném nosiči. Zkrátka člověk je tvorem materialistickým. Velkou roli jistě hraje i nostalgie nebo neopakovatelný syrový zvuk, který žádná digitální platforma nenabídne.

Jak najít jehlu v kupce sena?

Z obrovského množství desek, které je v současnosti na trhu má skutečně zajímavou hodnotu jen hrstka. Většina desek vyšla ve velkých nákladech a jejich hodnota je spíše průměrná až podprůměrná. Najít skutečně cenné a raritní kousky vyžaduje obrnit se trpělivostí a vybavit se znalostmi, které vám pomůžou oddělovat zrna od plev. Experti a zkušení sběratelé vinylových desek se shodují, že jejich hodnota se mění s časem, poptávkou i sentimentem. Rozhodující je podle nich vzácnost – čím méně kopií existuje, tím vyšší je cena, dále se cení desky podepsané umělci, limitované série s barevným vinylem nebo unikátním designem, nerozbalené desky v původním obalu, skutečnou lahůdkou jsou pak zkušební výlisky sloužící k testování kvality, které obsahují jen pár skladeb.

Za mořem za pakatel, v Česku za tisíce

Těžko uvěřitelná náhoda při studiích v USA potkala českého studenta Matěje Duška. Student, který si za mořem přivydělával příležitostně jako diskžokej, zavítal při shánění desek na své vystoupení do jednoho zapadlého krámku s vinyly ve floridské Tampě. Jaké bylo Matějovo překvapení, když v regálu se zlevněnými, cizojazyčnými, či jinak poškozenými deskami objevil desku kultovní české kapely Olympic. Ač nebyl Matěj posluchačem této kapely, z recese si desku Dej Mi Víc, která byla vydaná k výročí třiceti let Olympicu, koupil. Jak se deska ocitla v zapadlém obchůdku za oceánem se už asi nedozvíme. Možná byla z pozůstalosti někoho z početné komunity českých emigrantů či expatů, pro něž byla Florida vždy lákavou destinací.

Ještě překvapivějším momentem bylo pro Matěje zjištění, že sběratelé v Česku jsou ochotni za tento unikátní kousek zaplatit až 20 000 korun. Vzhledem k tomu, že Matěj desku koupil za jeden dolar, jedná se o nebývale krásné tisícinásobné zhodnocení.

Z nevýrazného obrázku se vyklubal Leonardo da Vinci

V roce 2005 se životní štěstí usmálo na obchodníky s uměním, kteří v aukci v New Orleans koupili tmavý a poškozený obraz za pouhých deset tisíc dolarů. Po náročném zkoumání a odborném restaurování obrazu začalo přibývat důkazů, že by se mohlo jednat o obraz Salvator Mundi z roku 1500, tedy dílo samotného renesančního mistra Leonarda da Vinciho.  V roce 2013 obraz zachycující Krista Spasitele vydražil v aukční síni Sotheby’s švýcarský obchodník Yves Bouvier za 75 milionů dolarů, aby ho následně prodal prodal ruskému miliardáři Dmitriji Rybolovlevovi za 127,5 milionu dolarů. V roce 2017 se pak Salvator Mundi stal nejdražším obrazem všech dob – na aukci v aukčním domě Christie’s byl vydražen za rekordních 450 milionů dolarů. Přestože nový majitel obrazu nebyl nikdy oficiálně odhalen, spekuluje se, že vlastníkem nejdražšího obrazu planety je saúdskoarabský král. Autorství obrazu, stejně jako osoba jeho současného majitele ale dodnes vyvolává vášnivé debaty.