O kolik si přilepšíte po zvýšení minimální mzdy? Podívejte se na nová čísla

V průběhu posledních několika let výše stanovené minimální mzdy neustále roste. V roce 2020 činila pouhých 14 600 korun, letos to bylo už slušných 20 800 a počátkem roku 2026 by se měla ještě o 1 600 korun zvýšit. Od příštího roku se tedy nemusíte bát, že byste za práci na plný úvazek dostali méně než 22 400 korun.

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance. Nárok na ní má každý zaměstnanec v pracovním poměru nebo pracovním vztahu vzniklém na základě pracovních dohod. Platí to pro pracovní dobu v rozsahu 40 hodin. Kdo pracuje méně, samozřejmě může dostat zaplacen i nižší plat.

Minimální mzda je nástrojem ochrany zaměstnanců

V letošním roce nemůže legálně zaměstnanec pobírat mzdu nižší než 20 800 korun. Díky tomu jsou zaměstnanci chráněni před nevhodným chováním zaměstnavatelů, kteří by mohli některé pracovní pozice hodnotit mnohem níže. Objevují se však i kritické hlasy, které zákonem stanovenou minimální mzdu považují za zbytečnou.

Funkce minimální mzdy jsou sociálně-ochranné, která zajišťuje rovné pracovní podmínky na trhu práce, a ekonomicko-kriteriální, která má nezaměstnané motivovat k hledání práce namísto dlouhodobého pobírání sociálních dávek.

Vysoká minimální mzda může mít i nevýhody

Zároveň je však minimální mzda považována za jednu z možných příčin nezaměstnanosti. Zejména u občanů s nejnižší kvalifikací. Vysoko nastavená minimální mzda může vést k tomu, že zaměstnavatelé raději pracovníky na některé pozice vůbec neshánějí, protože by se jim to při vyplácení minimální mzdy vůbec nevyplatilo.

Přestože koncept minimální mzdy má za cíl chránit zaměstnance s nižšími příjmy, zaměstnavatelé z něj skutečně příliš nadšení být nemusejí. Například menší firmy v regionech by pravděpodobně byly schopné najít i zaměstnance, kteří by byli ochotni danou práci vykonávat za nižší plat, než je zákonné minimum. Vzhledem k platné legislativě jim však toto umožněno není a zaměstnance proto mnohdy nepřijmou. Tratit na tom tedy může jak ona malá firma, tak potenciální pracovník, který si třeba v té lokalitě jinou práci sehnat nemůže.

Výpočet minimální mzdy

Výše minimální mzdy se odvíjí od průměrné hrubé mzdy pro daný kalendářní rok. Pro rok 2025 byl vládou stanoven koeficient pro výpočet minimální mzdy na 0,422. Tímto koeficientem se vynásobí průměrná hrubá mzda, a vyjde tak výše mzdy minimální. Pro příští rok by se měl koeficient zvýšit na 0,434 a adekvátně tomu vzroste minimální mzda.

Koeficienty pro následující roky stanoví vláda v roce 2026. V plánu je jejich postupné navyšování takovým způsobem, aby v roce 2029 tvořila minimální mzda 47 % hrubé průměrné mzdy. Z hlediska hodinové sazby by měli být zaměstnanci letos odměněni minimálně 124,4 korunami za hodinu práce, v příštím roce už 134,4 korunami.

Popsaný systém valorizace minimální mzdy má udržet v příznivém poměru její výši se stoupajícím průměrem hrubé mzdy. Kromě toho má její průběžné navyšování v následujících letech vyrovnávat případný inflační růst a udržet z tohoto hlediska zaměstnance konkurenceschopné na trhu. Se zvyšujícími se náklady na každodenní život by tedy měla růst i minimální výše výplat českých občanů.

Vyděláváte-li víc, nic se pro vás nemění

Důležité je zmínit, že samozřejmě velikost minimální mzdy se týká skutečně pouze nízkopříjmových zaměstnanců, kteří mají nízkou kvalifikaci a nejsou schopni dosáhnout zaměstnání s vyšším finančním ohodnocením. Na většinu pracovníků na trhu práce, kteří v současné době vydělávají víc, než je hranice minimální mzdy, by její růst neměl mít prakticky žádný významný vliv.

Kromě zaměstnanců a zaměstnavatelů má výše minimální mzdy značný vliv také na státní kasu, do které při vyšší sazbě minimálního platu přitéká dlouhodobě více peněz na daních.