Miliony Čechů si dnes večer zapnou Českou televizi kvůli kultovnímu seriálu, který se vrací na obrazovky

Připravte se na vlnu nostalgie, která vás zanese zpět do časů prvorepublikového Československa. Dnes večer se na obrazovky vrací seriál, který si získal srdce milionů diváků a stal se nedílnou součástí české televizní historie. Atmosféra meziválečného období, napínavé příběhy, nezapomenutelné postavy a špetka humoru – to vše vás čeká, pokud si dnes večer uděláte čas a naladíte Českou televizi.

Prozradíme vám, že seriál, o kterém mluvíme, se odehrává v malebném prostředí Brna a jeho okolí, kde bdí nad pořádkem stateční četníci. Jejich každodenní služba je plná nečekaných zvratů, vyšetřování zločinů, ale i humorných situací. Seriál věrně zachycuje atmosféru prvorepublikové doby, s jejími společenskými konvencemi, módou a životním stylem.

Alespoň jeden díl tohoto seriálu viděl téměř každý

Možná už jste to poznali. Seriál, který miliony Čechů přiková k obrazovkám, není žádný jiný než legendární Četnické humoresky. Příběhy brněnských četníků z první republiky, plné humoru, napětí i dobových reálií, si získaly srdce diváků už před lety a jejich popularita stále nehasne. 

Nejdříve se seznamme s hlavními strážci zákona, kteří se starají o pořádek v brněnských ulicích. V čele četnické stanice stojí nekompromisní, ale spravedlivý vrchní strážmistr Karel Arazim, ztvárněný charismatickým Tomášem Töpferem. Jeho zkušenosti z první světové války a přirozená autorita z něj dělají respektovanou osobnost. Po boku mu stojí zkušený a rozvážný vrchní strážmistr Jaroslav Šiktanc, kterého si s bravurou zahrál Petr Kostka.

Nezapomenutelnou postavu praporčíka Karla Ambrože, s jeho nezaměnitelným humorem a láskou k jídlu, ztvárnil Zdeněk Junák. A samozřejmě nesmíme zapomenout na půvabnou květinářku Ludmilu, do které se zamiluje nejedna uniformovaná duše. V této roli zazářila Alena Antalová.

Seriál se původně vůbec neměl odehrávat v Brně

Natáčení Četnických humoresek probíhalo převážně v Brně a jeho okolí, které se na čas proměnilo v kulisu první republiky. Dobové kostýmy, auta a atmosféra tehdejší doby dodávají seriálu autentický nádech. Zajímavostí je, že původně byl seriál zamýšlen pro Prahu, ale nakonec zakotvil v Brně, což ovlivnilo i děj a některé postavy.

Casting herců byl plný zajímavých momentů. Režisér Antonín Moskalyk si například Zdeňka Junáka vybral přímo v Městském divadle v Brně, kde herec zrovna hrál Othella. Moskalyk se prý tehdy Junáka zeptal, jestli by dokázal ještě trochu přibrat, což herce nadchlo a roli praporčíka Ambrože s chutí přijal.

Herec Töpfer seriál nikdy neviděl

Tomáš Töpfer zase s humorem vzpomíná na to, jak ho Moskalyk přemlouval na roli Arazima s tím, že se bude natáčet jen třináct dílů. Nakonec strávil v Brně sedm let a natočil dílů devětatřicet. A co je ještě překvapivější, Töpfer přiznal, že celý seriál nikdy neviděl.

Natáčení se neobešlo bez komplikací a dramatických momentů. Jedním z nich byla reakce diváků na smrt psovoda Toníčka Šebestíka v devátém díle. Spoluautor námětu Michal Dlouhý vzpomíná, jak diváci tvůrcům spílali a vyčítali jim, že nechali Toníčka zemřít. Dlouhý tehdy režisérovi Moskalykovi říkal, že jim to diváci neodpustí, ale ten trval na svém, že smrt Toníčka je důležitá pro dramatický oblouk příběhu.

Právě nejsmutnější scéna celého seriálu je inspirována skutečností

V jádru mnoha epizod leží skutečné události, které se v té době odehrály. Jedním z nejtragičtějších a zároveň nejznámějších příběhů, které se staly předlohou pro epizodu Četnických humoresek, je osud Aloise Taubera. Tento mladý, šestadvacetiletý četník z plzeňské pátrací stanice se těšil na svatbu se svou snoubenkou Mařenkou Cheníčkovou. Tragédie však udeřila nečekaně. Mařenka onemocněla zápalem plic a krátce nato zemřela. Tauber, zdrcený ztrátou milované ženy, se ocitl v hluboké depresi.

Krátce po Mařenčině smrti byl Tauber povolán k zásahu proti nebezpečným pachatelům. Zákrok se odehrál v létě roku 1931 a byl velmi dramatický. Tauber se svým služebním psem se statečně postavil ozbrojeným zločincům, ale v přestřelce byl smrtelně zraněn. Jeho věrný psí parťák, také nepřežil. Tauber byl pohřben do rodinné hrobky Cheníčkových ve Starém Plzenci, vedle své milované Mařenky.

Tento tragický příběh se stal inspirací právě  pro devátou epizodu Četnických humoresek, ve které je zastřelen psovod Toníček Šebestík. Ačkoliv tvůrci seriálu pozměnili jména a některé detaily, základní linie příběhu zůstala zachována. Smrt Toníčka Šebestíka, stejně jako skutečný osud Aloise Taubera.

Příběh Aloise Taubera není jediným příkladem toho, jak Četnické humoresky čerpají inspiraci ze skutečných událostí. Plukovník ve výslužbě Michal Dlouhý, spoluautor předlohy k seriálu, strávil roky studiem archivních materiálů a policejních spisů z První republiky. Mnoho z těchto případů se pak stalo základem pro jednotlivé epizody.