Meteorologové varují: Nikdy ještě v Česku nebylo tak zle. Startuje scénář, kterého se děsí úplně všichni

Klimatická změna se dotýká úplně všech, včetně obyvatel České republiky. Budeme si muset zvykat na různé extrémy. Tím je nejen velmi nevyzpytatelné jaro, ale také tropické léto, kdy teploty po několik dní umí překročit 35 ℃ a pak po extrémní bouřce spadnout i na 18 ℃. To vše ruku v ruce se suchem. Které státy jsou na tom s vedry nejhůře a jaká podnikají opatření?

Víte, jaký kontinent se otepluje nejvíce? Je to Evropa. A vůbec nejhůře jsou na tom ve Španělsku, kde teplota může překročit i 46 ℃.

Další vlna veder po chladnějším období

Polovina července probíhá ve znamení přechodu studené fronty od jihozápadu, která s sebou přináší velmi vydatné, několikadenní srážky a průměrné teploty do 21 ℃. To je pořádný skok oproti začátku července, kdy se teploty šplhaly nad 31 ℃. Další vlna veder ale přijde, jakmile studená fronta odejde. A opět lze očekávat tropické noci a s tím i lokální extrémní bouřky.

Vlna veder přinese problémy v krajině, ale také zdravotní potíže. Půjde o snížení stavu spodní vody, prohloubení sucha a erozi půdy. Zdravotní potíže se mohou vyskytovat u dětí, starších osob a osob s chronickým onemocněním (přehřátí organismu, křeče, dehydratace, aj.).

Co dělat v horku:

• Omezovat pohyb na přímém slunci (zejména v 11 až 15 hodin)
• Držet se ve stínu a chladit se vodou
• Mít přístup k dostatečnému množství tekutin (neslazených a bez alkoholu)
• Jíst lehčí jídla
• Před spaním si nedávat studenou sprchu
• Omezte cestování dopravními prostředky bez klimatizace nebo s minimálním přístupem vzduchu
• NIKDY nenechávejte děti a zvířata samotná v uzamčeném autě

Jak podnebí ovlivňuje město

V době vlny veder jsou na tom vůbec nejhůře obyvatelé velkých měst, která se chovají jako kdyby byla pod pokličkou, nebo se z nich stal obrovský radiátor. Mohou za to rozsáhlé plochy bez zeleně a tmavé střechy, které dokážou svůj povrch rozpálit i na 70 ℃. Jde o tzv. tepelný ostrov, který ovlivňuje teplotu i v oblasti několika desítek kilometrů.

Co zhoršuje vedra v zástavbě velkých měst i menších obcí:

• Betonové a asfaltové plochy (náměstí, parkoviště, silnice, aj.)
• Tmavé střechy (čím tmavší střecha, tím vyšší má teplotu)
• Tmavá auta a hustota provozu
• Nedostatek zelených ploch a stromů
• Absence vodních prvků

Jak se proti vedrům brání města a státy ve světě

S ostrovy zeleně a vertikálními zahradami mají své zkušenosti největší města světa, jako je Miláno nebo Šanghaj, ve které se nachází velké množství malých parčíků a teplota v nich je opravdu o několik stupňů nižší. Města na jihu Evropy pak dokážou efektivně naložit i s opravdu úzkým prostorem svých ulic. Nemusí totiž nutně sázet stromy s velkým kořenovým systémem. Stačí i popínavé a pnoucí rostliny, které se plazí po celé délce ulice nebo po fasádě domu, keře, které se tvarují do podoby stromků, nebo třeba i vinná réva.

Mnohá opatření jsou dána historickou zkušeností při stavbě měst a ulic. Zasahují ale i do moderní architektury, která město umí ovlivnit úplně stejně jako vysázení nového parku. Příkladem je zmíněné Miláno a jeho dva bytové domy Bosco Verticale, jejichž fasáda a balkony se skládají z vertikálních zahrad, podle nichž se také domy jmenují. Jde dokonce o největší zelené stěny na světě.

Jaká je praxe boje proti klimatickým změnám v ČR

Česká republika s klimatickou změnou bojuje také. Nejčastěji ve formě dotací na realizaci opatření v krajině, jako je obnova nebo tvorba mokřadů, alejí, remízků a dokonce i úprava koryt říček a řek do původního stavu. Aktivní jsou v tomto ohledu nejen obce, ale také občanské spolky.

Bohužel se však s klimatickou změnou nedaří bojovat přímo ve městech, kde existuje jen malá osvěta a ještě menší politická vůle pro radikálnější změny veřejného prostoru. A tak se setkáváme někde jen s tím, že město na náměstí bez stromů instaluje mlžítka pro krátkodobé osvěžení.

V České republice ani neumíme příliš pracovat s městskou zelení a často se naráží na výmluvy o podzemních sítích, které by kořeny stromů mohly narušit. Dnes už ale existují metody, jak by se při rekonstrukci do ulice vešly sítě i stromy.

Obvyklou praxí pak je instalace velkých betonových květináčů, do kterých se ale zasazují buď nevhodné dřeviny, nebo se po čase přestanou udržovat a některým obyvatelům slouží jako popelníky. Mimo to narušují prostor veřejného prostranství, které zbytečně zmenšují a kouskují. Vertikální zelené stěny a kvalitní zahradní řešení veřejného prostoru tak zůstávají v rukou soukromých investorů.

Co pro ochlazení okolí může udělat každý z nás?

Někdy rozhodují detaily, jindy rozumnější investice. Máte na střeše tmavou krytinu a v okolí domu jen betonovou dlažbu? Pak bohužel přispíváte k oteplování svého okolí. Abyste přežili vlnu veder, musíte si pak pořídit klimatizaci, která ale zbytečně odebírá energii.

Přitom by mnohdy stačil selský rozum. Víte, proč jsou fasády a střechy středomořských měst světlé? Protože odrážejí sluneční paprsky. Okolí pak ochlazují úzké uličky, ve kterých po většinu dne převládá stín a ještě k tomu místní obyvatelé rádi pěstují různé květiny, keře a stromky v květináčích. A i když mají před domem betonovou dlažbu, použijí tolik květináčů, že ji v podstatě zakryjí a vytvoří si jen uličku pro průchod.

Zkusme něco podobného praktikovat i v našich podmínkách. Důležitý je přitom každý kout se zelení. A jestli bydlíte v městském bytě, i tam se dají využít například okenní parapety. Představte si, kdyby každé okno nebo balkon vašeho bytového domu byly osázeny květinami. Pak by se vytvořila dostatečně velká zelená plocha, která okolí domu alespoň částečně ochladí. A kdyby to tak udělal každý dům v ulici, najednou by se v ní všem žilo o něco lépe.