Meteorologové právě otočili o 180 stupňů: V tuto radostnou zprávu jsme už nedoufali. Vše se semele v průběhu 24 hodin

Už to vypadalo, že se léta, na které jsme si zvykli za posledních 10 let, jen tak nedočkáme. Během 24 hodin se může všechno změnit. Faktem je, že období extrémů nebere konce a čeká nás i v následujících týdnech. Jaká bude předpověď od poloviny tohoto týdne?

Ač to tak nevypadá, červenec 2025 se v počtu srážek a teplot blížil průměru. Mohlo se nám zdát, že byl tento měsíc jen samá bouřka a teploty jako na podzim, ale spíše šlo o extrémní výkyvy.

Jak na tom byla první polovina léta 2025?

Že byla první půlka léta nestandardní, to potvrzuje počasí v Evropě v červnu a červenci, včetně území České republiky, kde se dokonce topná sezóna mnohdy protáhla až do konce května. I tak ale následující červen nebyl teplotně podprůměrný, spíše naopak. Totéž platí i pro červenec, byť se objevilo větší množství dnů, kdy teplota nepřesáhla 20 ℃.

Jak je možné, že šlo o teplotně nadprůměrné období? Kvůli extrémnímu kolísání teplot mezi průměrnými 15 ℃ až nadprůměrnými 27,5 ℃. V tomto ohledu byl červen podle statistik Českého hydrometeorologického ústavu dokonce 7. nejteplejší od měření v roce 1775.

Samé bouřky, ale vody stále není dost

Jeden z extrémů letošního léta nejsou jen kolísavé teploty, ale také srážky, respektive jejich podoba. Nezřídka jsme se totiž v červenci setkali s dny, kdy byly teploty na úrovni 28 ℃, ale následně vše změnily bouřky, které se často objevovaly lokálně s vysokými úhrny srážek, silným nárazovým větrem a extrémními jevy (například downburst a supercely). Vody tedy sice spadlo v jednu chvíli opravdu hodně, ale to nijak zvlášť nezměnilo tzv. dlouhodobý srážkový deficit, který stále panuje na většině území.

Co za to vlastně může? Kombinace několika faktorů. Jednak byl začátek července teplotně velmi nadprůměrný, což podpořilo vysoušení krajiny. Srážky navíc byly někdy jen lokální, jindy plošné, ale nerovnoměrné. I přes extrémní srážky se velká část vody také vypařila nebo stekla kvůli zástavbě a stavu zemědělské krajiny (zejména erozi půdy).

Jsme součástí klimatické změny

Jak je očividné, v minulosti léto nebývalo zdaleka tak teplé, jako je tomu v současnosti. Dokonce jsou i pamětníci, kteří vzpomínají na mnohem chladnější léta v 60., 70., 80. a 90. letech, kdy už se ale začal trend pomalu obracet k vyšším, tropickým teplotám. Pokud meteorologové srovnávají průměr, obvykle se vrací k rokům 1991 až 2020, které jsou nám nejbližší a teprve se v nich začaly pravidelněji objevovat extrémy.

A jestliže máte pocit, že se léto snad vrátilo do stavu v 90. letech, je dobré se nad počasím zamyslet ze širšího kontextu. Zatímco v Česku, Polsku a Německu velkou část července ovlivnila studenější fronta, kterou k nám natlačila tlaková výše usazená nad Skandinávií, ve zbytku Evropy naopak docházelo k teplotním extrémům a suchu.

Mezi červnem a červencem dokonce panovaly jedny z nejkrutějších podmínek od začátku měření z let 1991 a 2020. Teplota v některých regionech přes den vystoupala na 46 ℃ a v noci klesla jen na 34 ℃ (data ze Španělska). V Turecku dokonce naměřili 50,5 ℃. Extrémy hlásilo i Finsko (30 ℃ po dobu 15 dnů za sebou). Vysoká byla také teplota Středozemního moře (v nejteplejších lokalitách přes 30 ℃).

Jaký je výhled na následující týdny

Ještě nedávno to vypadalo, že se studená fronta nad Českem udrží déle. Nakonec ale meteorologové změnili předpověď a teď už hlásí plnohodnotný návrat letního počasí s teplotami nad 30 ℃. Změna by měla nastat doslova ze dne na den – už ve čtvrtek se očekává až 26 ℃ a nejteplejší má být víkend, kdy mohou teploty vystoupat do tropických hodnot.

Novou vlnu veder jako vždy občas naruší lokální bouřky nebo přeháňky, ale nepředpokládá se, že by se v následujících dvou týdnech nad Českem opět usadilo chladné počasí.