Kvíz z ČSSR: Lidé nad 50 let snadno dají 10/10 z nejhoršího období české historie
Pro některé pamětníky bývalého Československa je vzpomínka na socialismus spojená s nostalgií. Jiní jej považují za jedno z nejtemnějších období naší historie. Jak tedy vypadala realita života v ČSSR? Léta normalizace, politické perzekuce, ekonomické potíže a omezování svobody – vyzkoušejte si kvíz, ve kterém zjistíte, jak moc si toto období pamatujete.
Československo se stalo totalitním státem po komunistickém puči v roce 1948. Veškerou moc držela v rukou Komunistická strana Československa. Opozice byla tvrdě potlačována a odpůrci režimu byli trestáni, v mnoha případech i popraveni. V 50. letech vrcholily politické procesy, kdy byli nevinní lidé odsuzováni na dlouhé roky do vězení nebo pracovních táborů.
Normalizace? Strach a stagnace
Po roce 1968 a potlačení Pražského jara nastalo období normalizace. Bylo charakterizováno cenzurou a vyloučením „nepohodlných lidí“ z veřejného života. Stagnovala i ekonomika. Kdo nebyl k režimu loajální, nemohl vykonávat určité profese a děti disidentů neměly přístup ke vzdělání. StB sledovala stovky občanů a udávala je za různé přečiny.
ČSSR bylo období dlouhých front na banány. Regály v obchodech zely prázdnotou. Ani cestování na Západ nebylo občanům země dovoleno. Vedlo to k mnoha riskantním pokusům o útěk do ciziny. Některé rodiny tak byly doslova rozděleny, protože příbuzní zůstali v exilu.
Ačkoli socialistická propaganda tvrdila, že režim zabezpečuje práci a ubytování pro každého, realita byla trochu jiná. Byty v panelákových domech byly většinou zařízeny velmi skromně a lidé neměli moc vysoké platy, aby si je vybavili kvalitnějším nábytkem. V obchodech stejně nebylo ani moc z čeho vybírat. Existovaly dva druhy obkladů do koupelny a dva druhy kuchyňských linek. Nedostatkové zboží a nekvalitní služby se tak staly symbolem socialismu.

Nevzdáme se svobody!
Navzdory represím existovaly skupiny, které se rozhodly za svobodu odhodlaně bojovat. Bojovaly také za lidská práva. Vynikala mezi nimi Charta 77, kterou podepsalo spoustu statečných osobností (mj. Václav Havel). Tito občané riskovali perzekuci, ale jejich snaha nakonec přispěla k pádu komunistického režimu v roce 1989. Lidé starší 50 let si dobře pamatují omezení, která jim režim ukládal. Najdou se i tací, kteří vzpomínají na jistoty socialismu. Většina si neuvědomuje, že svoboda a demokracie, které dnes máme, jsou nenahraditelné hodnoty. Dějiny nám tedy ukazují, jak nebezpečná může být ztráta svobody. Je vhodné si dobu za ČSSR připomínat, aby se podobné chyby v budoucnu neopakovaly. „Jednoznačně ta doba byla špatná, protože tady byli StBáci, kteří se tady o spoustu lidí zajímali,“ vzpomíná na socialismus jeden z pamětníků.
Pro některé lidi měla ale tato doba i své pozitivní stránky. Mezi občany existovala obrovská soudržnost. Všichni si mezi sebou neustále pomáhali a udržovali komunitní život. Sousedé si mezi sebou půjčovali věci, pomáhali si a darovali si např. různé plodiny nebo vypěstovanou zeleninu. Socialistický režim poskytoval i bezplatné zdravotnictví, kvalitní školství a dostupné bydlení.

Kvíz z ČSSR: