Kvíz: Když položíte Američanovi těchto 10 otázek ze světové historie, bude vedle jak ta jedle. 90 % Čechů zodpoví správně úplně všechny
Kvízy dokážou rychle odhalit, jak hluboké máme znalosti o světě kolem nás. Tento je zaměřený na události, které formovaly moderní historii, především tu evropskou. Většina Čechů je zná už ze základní školy, přesto mohou být pro Američany velkou neznámou. Ověřte si, jak jste na tom vy.
Otázky pokrývají evropské a světové dějiny, které se v Česku vyučují systematicky na druhém stupni základní školy a navazují na střední vzdělávání. Světové války a pád komunismu patří do moderních dějin probíraných v deváté třídě. Datum 8. května 1945, konec bojů v Evropě, je pevnou součástí kalendáře státních svátků a veřejné paměti. Pád Berlínské zdi v roce 1989 se u nás přirozeně propojuje se Sametovou revolucí, takže žáci vnímají evropský i český rozměr téže změny.
Průmyslová revoluce ve Velké Británii je klíčovým tématem osmé třídy. Vysvětluje přechod od ruční výroby k tovární, rozvoj parního stroje, textilního průmyslu a železnic. Z tohoto období se odvozují i témata urbanizace, pracovních podmínek a sociálních hnutí, která později souvisejí se vznikem moderních ideologií, včetně socialismu a komunismu, kde se zmiňuje i krátký Komunistický manifest z roku 1848.

Napoleonské války a bitva u Slavkova roku 1805 propojují evropské dění s českým prostorem. Studenti tak vidí, že české země nikdy neexistovaly mimo hlavní proud evropské politiky a vojenství. Britské impérium a jeho globální dosah ilustrují témata kolonialismu, hospodářské moci i kulturních kontaktů, která se vracejí v geografii a společenských vědách.
Smyslem podobných kvízů není jen ověřit, zda si pamatujeme správné datum nebo jméno. Znalost základních milníků v historii pomáhá porozumět dnešním konfliktům, mezinárodním vztahům i ekonomickým rozdílům. Kdo zná, kdy a proč skončily velké války, co znamenala studená válka nebo proč se Evropě proměnila města a způsob práce, lépe chápe i současnou situaci.
Ve školních osnovách se tato témata objevují opakovaně a v rostoucí náročnosti. Na druhém stupni se klade důraz na orientaci v čase, práci s mapou a se základními pojmy. Na střední škole se přidává hlubší analýza příčin a následků, práce s prameny a odlišnými interpretacemi.
Tyto okruhy jsou navíc mezioborové. Dotýkají se literatury, občanské výchovy, zeměpisu i ekonomie. Pochopení moderních dějin zlepšuje schopnost číst grafy, orientovat se v mapách a vyhodnocovat informace. Proto mají v českém kurikulu stabilní místo, a proto je velká část českých žáků zná už v mladším věku.