Kvít vlastivědy 4. třídy: Dospělí nad 35 let totálně propadnou už u třetí otázky

Jak dobře znáte Českou republiku a její dějiny? Mnozí mají za to, že o své vlasti vědí prakticky všechno. Ne vždy tomu tak ale skutečně je. Prověřte své znalosti v kvízu, který je pro čtvrťáky hračkou a pro dospělé náročnou výzvou.

Vlastivěda je neodmyslitelnou součástí školních rozvrhů žáků na prvním stupni. Vyučuje se ve čtvrté a v páté třídě a plynule navazuje na prvouku. Jak už název tohoto školního předmětu napovídá, na vlastivědě se žáci poprvé hlouběji seznamují s geografickým uspořádáním České republiky, jejími významnými městy a kraji, ale také se učí o celé Evropě a našich okolních státech.

Získávají rovněž obecné informace o celém světě. Předmět je připravuje na další vzdělávání a po přechodu na druhý stupeň se rozděluje na občanskou nauku, zeměpis a dějepis.

České dějiny

Ve čtvrté třídě je významná část vlastivědy věnovaná historii Česka. Čvrťáci se dozvídají například o příchodu Slovanů, Sámově říši, vzniku Českého království anebo třeba i prvních Přemyslovcích. Pochopitelně jim jsou představovány nejznámější osobnosti z naší historie, jako jsou třeba Jan Hus, Marie Terezie, Karel IV. anebo třeba Jan Lucemburský. Záběr je zkrátka velmi široký, aby si žáci mohli vytvořit pevné vědomostní základy, na kterých pak mohou dále stavět.

Kromě dějin se čtvrťáci ale dozvídají leccos i o geografii, umístění Česka na mapě, o nerostném bohatství České republiky, jezerech, řekách, pohoří, průmyslu a také se třeba učí o ekologii a ochraně přírody.

Spousta informací

Během vlastivědy se toho žáci dozví opravdu hodně a někdy je pro ně těžké veškeré informace udržet v hlavě. A právě v průběhu života pak tyto znalosti leckdy z hlavy vypouštíme, protože je logicky ne vždy potřebujeme. Část z nich bychom si ale měli pamatovat vždy, protože patří k absolutním základům, které jsou součástí všeobecného přehledu.

Jak jste na tom vy? Co si ještě pamatujete z informací, které vám učitelé „nalévali” do hlavy na vlastivědě ve čtvrté třídě?