Kolik vydělává řidič autobusu dálkové dopravy? Za tak žalostný plat byste ráno nevylezli z postele
Když se řekne řidič autobusu, většina lidí si vybaví člověka v uniformě, který zodpovědně sedí za volantem, na zastávce otevře dveře a sveze nás do práce, školy nebo za babičkou na venkov. Možná si říkáte, že na tom není nic světoborného. Jenže za volantem autobusu nesedí roboti ani neomylné stroje. Každý z těchto řidičů má svůj vlastní příběh, spoustu zkušeností a taky dost starostí, které běžný cestující ani netuší. Jedno je ale jasné, mnozí by se bez nich nedostali tam, kam potřebují.
Už jste se někdy zamysleli nad tím, co všechno práce řidiče autobusu obnáší? Za řízením dvacetitunového kolosu není jen držení volantu a sledování cesty, je potřeba ještě přidat odpovědnost za desítky pasažérů, plánování trasy, dodržování jízdního řádu, komunikaci s dispečery, řešení problémů na silnici a technické poruchy, zvládání stresových situací a v neposlední řadě i komunikaci s některými problémovými cestujícími.

Co všechno musíte jako řidič zvládnout
Pokud jste řidičem, vaše práce zahrnuje často nepravidelnou pracovní dobu, směny začínající klidně ve tři ráno, časté přesčasy, nutnost jezdit o víkendech i svátcích. S trochou nadsázky by se dalo říct, že řidič autobusu je trochu psycholog, trochu strojník a často i bleskosvod na frustrace některých cestujících. Není výjimkou, že se během jediné směny stanete terčem nadávek, výhrůžek i občasné neomalenosti. Jak sám jeden z řidičů popisuje: „Občas si připadám, jako by se na mě každý den někdo potřeboval vybít. Ne proto, že bych udělal něco špatně. Prostě proto, že jsem za tím volantem a jsem na ráně.“
K tomu připočtěte ještě absolvování pravidelných lékařských prohlídek, povinných psychotestů a pravidelných školení. Než usednete za volant dálkového autobusu, musíte nejprve absolvovat autoškolu, rozšířit si řidičský průkaz na skupinu D, získat profesní způsobilost řidiče a předložit čistý výpis z rejstříku trestů.
Jaký je plat dálkového řidiče?
To, co asi většinu lidí nejvíc zajímá, jsou peníze. Jaká je vlastně výplata někoho, kdo veze desítky lidí přes půl republiky a musí zvládnout všechno výše zmíněné? Odpověď na tuto otázku vychází z reálných čísel z aktuálních pracovních nabídek.
Například firma ICOM transport nabízí základní plat v rozmezí 28 920 až 45 000 Kč hrubého měsíčně, s tím, že vyšší částka je reálná jen při započtení všech příplatků, přesčasů a odježděných hodin navíc. Podobné částky se objevují i u dalších zaměstnavatelů – ČSAD Slaný nabízí od 26 000 do 51 000 Kč, BLUE BUS od 28 920 Kč, FALABUS nabízí plat 35 000 Kč a více, KABILA Group zase mezi 22 000 a 30 000 Kč.
Mezi benefity, které firmy nabízejí, patří například slevy na pohonné hmoty, cestování zdarma pro rodinu, příspěvky na dětský tábor nebo úhrada profesního školení. Jenže, když vezmete v úvahu, kolik hodin týdně řidiči opravdu pracují – směny běžně přesahují deset i dvanáct hodin včetně čekání, přípravy a údržby – a přepočítáte si čistou hodinovou mzdu, zjistíte, že se většina řidičů dostane na necelých 180 až 210 Kč hrubého za hodinu. Pro srovnání, v mnoha jiných profesích bez takové míry odpovědnosti a stresu se vydělává podobně, někdy i víc. Také doby čekání mezi spoji jsou ze strany zaměstnavatelů problémové: „Vezměte si jízdní řád, kde mají řidiči prostoj dvě nebo tři hodiny mezi spojem tam a zpátky. Nezbývá jim nic jiného než čekat. Ať je to někde v polích, v lese nebo v obci, je to jedno, řidič je ve vozidle, tedy na pracovišti, ale tento čas se mu nezapočítává do fondu pracovní doby,“ popsal situaci předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík v Deníku.cz.
Řidiči se těžko hledají
Také nábor nových řidičů je dlouhodobě složitý. Zájemců není dost a ti, kteří nastoupí, často brzy odejdou. „Problém je, že dneska už málokdo chce vstávat ve dvě ráno, jezdit víkendy, a ještě poslouchat nadávky od cestujících,“ říká jeden z personalistů velké dopravní firmy. Výjimkou nejsou ani situace, kdy zaměstnavatel nabízí náborové příspěvky ve výši několika tisíc korun, přesto je zájem minimální.

Výhody a nevýhody profese řidiče autobusu
Začněme tím lepším. Práce řidiče autobusu může nabídnout určitou stabilitu, i v dobách krize nebo ekonomických otřesů je poptávka po této profesi relativně stálá. Řidiči často využívají různé firemní benefity, mají jistotu pravidelného platu a pokud vydrží, mohou si postupně vydobýt i zajímavější směny nebo zajímavější trasy. Pro někoho je výhodou i to, že vidí „kus světa“, zejména během dálkové dopravy.
Nevýhody jsou však zřejmé. Stres, zodpovědnost za životy cestujících, častý kontakt s nevyzpytatelnými lidmi, nepravidelná pracovní doba, minimální možnost skloubit práci s rodinným životem. K tomu připočtěte časté stížnosti, nervozitu na silnici, čekání v kolonách, a v neposlední řadě i drobné nástrahy, které cestující nevnímají – třeba povinnost kontrolovat vůz před jízdou, vyřizovat administrativu, řešit drobné opravy, které se mohou přihodit na cestě.
Samostatnou kapitolou jsou reakce veřejnosti. Zatímco dříve byl řidič autobusu v očích mnoha lidí respektovanou osobou, dnes se často setkává spíš s nepochopením nebo přímým despektem. Nezřídka bývají řidiči terčem různých „vtípků“, nevděčných poznámek nebo urážek. Každá chyba, ať už vlastní nebo cizí, se svaluje na ně. Přitom za většinu zpoždění mohou kolony, uzavírky nebo špatné plánování – nikoli samotní řidiči.
Být řidičem dálkového autobusu rozhodně není profese pro každého. Vyžaduje pevné nervy, fyzickou i psychickou odolnost, spoustu administrativy a hlavně ochotu přizpůsobit se nepravidelnému životnímu rytmu. A když si uvědomíte objem práce, míru zodpovědnosti a reálné pracovní podmínky, pochopíte, proč dnes dopravní podniky bojují o každého nového zájemce.