Kolik a hlavně za co dostává peníze revizor v MHD? Až se to dozvíte, přát mu to nebudete!
Každý, kdo jezdí městskou hromadnou dopravou, už se s nimi setkal. Někdo se jim snaží vyhnout, jiný s nimi zažil nepříjemnou hádku. Revizoři patří k nejkontroverznějším postavám v MHD. Jen málokdo se ale zamýšlí nad tím, co všechno tato práce obnáší a hlavně jaké odměny ji provázejí.
Profese revizora totiž zdaleka nespočívá jen v namátkovém kontrolování jízdenek a pokutování zapomnětlivců. Za každým z těchto kontrolorů jsou hodiny školení, náročné psychotesty a také schopnost ustát konfliktní situace, které by jiného přivedly k šílenství. A právě od toho se odvíjí i výše jejich odměny, která leckomu možná vytře zrak.
Psychotesty, školení a hodiny trpělivosti
Kdo si myslí, že práce revizora spočívá jen v žádosti o jízdenku, ten by se hodně divil. Tahle profese totiž není jen o kontrole papírků, ale hlavně o tom, jak ustát tlak. A ten přichází nejen od černých pasažérů, ale i od těch, kteří mají jízdenku v kapse, ale o setkání s revizorem nestojí. Než vůbec někdo může obléknout revizorskou vestu, čeká ho spousta zkoušek, od psychotestů přes školení z právních předpisů až po kurzy asertivity a sebeobrany. Prostě práce pro ty, kdo mají pevné nervy a umí jednat s lidmi, i když jim do smíchu zrovna není.

Revizoři nejsou v ulicích jen ve špičce nebo na ranní tramvajové lince. Po Praze brázdí vozy s kontrolory doslova ve dne v noci. Zvlášť noční směny umí být pořádně divoké. V tu dobu totiž nejde jen o jízdenky, jde i o to, aby byl v MHD klid. Proto s revizory často jezdí i policisté. A není výjimkou, že během takové noční kontroly narazí na někoho, kdo má zákaz pobytu, nebo je dokonce hledaný. Noc v MHD zkrátka umí být adrenalin.
Čím víc pokut, tím víc peněz
Na výplatní pásce revizora se neodráží jen odsloužené hodiny. Průměrná mzda revizora v Praze se pohybuje kolem 63 tisíc korun hrubého. Ale není to tak jednoduché. Polovinu tvoří pevná částka, kterou dostanou za odvedenou práci, druhou půlku si musí tak trochu „nachytat“. Zkrátka, čím víc pokut a přirážek rozdají, tím víc se jim přičte k výplatě. Není to ale o honbě za lidmi. Bez téhle motivace by podle vedoucích kontroly šel výkon dolů a revizoři by se vyhýbali složitým situacím. A to si město nemůže dovolit.
Revizoři se často stávají terčem nadávek, někdy i něčeho horšího. Stačí, aby narazili na agresivního černého pasažéra a rázem jde o zdraví. Facky, pokusy o útěk, slovní útoky – i to patří k jejich běžné pracovní realitě. Přesto se většina z nich snaží řešit situace s klidem a nadhledem. Mnohdy raději domluví nebo pomůžou, než aby hned sahali po bloku s pokutami. A možná by překvapilo, kolikrát revizor místo rozdávání pokut poskytne první pomoc člověku, který třeba zkolabuje v tramvaji.

Načerno jezdí tisíce lidí denně
Na černo se podle statistik sveze v Praze asi osm procent cestujících. Možná to zní hodně, ale na druhou stranu, více než 90 procent lidí jede s platnou jízdenkou. I díky tomu, že dnes už jde zaplatit pokutu kartou na místě nebo dokoupit jízdenku v e-shopu, se počet neplatičů drží na uzdě. Ale pravda je, že tahle skupina asi nikdy úplně nezmizí.