Kdo splní tyto dvě smutné podmínky, čeká ho důchod až skoro v 70 letech

Představa zaslouženého odpočinku po letech práce láká většinu z nás. Pro některé se však sen o penzi stává spíše noční můrou, s vidinou odchodu do důchodu až těsně před sedmdesátkou. Zatímco někteří si užívají zaslouženého volna již v 65, pro jiné se čekání na penzi neúměrně prodlužuje.

Letos se důchodová reforma stala žhavým tématem. Probíhající změny v důchodovém systému vyvolávají obavy a nejistotu, zejména u těch, kteří se obávají posunutí hranice odchodu do důchodu. Někteří se ocitnou v nezáviděníhodné situaci.

Navrhovaná změna počítá s tím, že muži narození v roce 1989 a později půjdou do důchodu v 67 letech. Tento návrh se týká odchodu do důchodu zhruba v roce 2050 a dále. Vláda plánuje omezit seznam profesí, které jsou považovány za náročné. To znamená, že méně lidí bude moci odejít do předčasného důchodu bez krácení penze.

Pro mnoho lidí to znamená zhoršení podmínek pro odchod do důchodu. Budou muset pracovat déle a někteří nebudou moci využít předčasný důchod, jak původně plánovali.

Změny se nejvíce dotknou lidí pracujících manuálně a v náročných podmínkách. Představte si například slévače. Práce ve slévárně je fyzicky náročná a vyžaduje dobrou kondici. Uznávaný ekonom Robin Maialeh vyjadřuje obavy, zda je reálné, aby lidé v takových profesích pracovali až do 67 let.

Stejně tak se změny dotknou i dalších profesí s fyzickou zátěží, například stavebních dělníků, horníků, zdravotních sester a ošetřovatelů pracujících v těžkých podmínkách, a mnoha dalších. Pro tyto lidi může být práce ve vyšším věku obtížná a pro některé i nemožná.

Změny se dotknou i lidí, kteří plánovali odejít do předčasného důchodu. Pokud jejich profese nebude zařazena mezi náročné, budou muset pracovat déle nebo přijmout krácení důchodu.

Poslanecká sněmovna není jednotná

Hlavním argumentem pro reformu je udržitelnost důchodového systému. Vláda argumentuje, že bez reformy by systém v budoucnu zkolaboval kvůli nepříznivému demografickému vývoji. Prodlužující se délka života a klesající porodnost znamenají, že na jednoho důchodce připadá stále méně pracujících, kteří odvádějí pojistné. Reforma má tento trend zmírnit a zajistit, aby i budoucí generace měly nárok na důchod. Zastánci reformy tvrdí, že prodlužování věku odchodu do důchodu je nevyhnutelné, aby se systém udržel v chodu.

Oponenti reformy poukazují na negativní dopad na zdraví a kvalitu života, zejména u lidí pracujících v manuálně náročných profesích. Prodlužování doby v zaměstnání může vést k většímu opotřebení organismu a zhoršení zdravotního stavu. Kritici také argumentují, že reforma nerovnoměrně zatěžuje různé skupiny obyvatel. Zatímco lidé s kancelářskou prací mohou pracovat déle bez větších problémů, pro manuálně pracující může být práce v pozdějším věku fyzicky náročná až nemožná.

Odborníci to vidí jinak

Opozice kritizuje reformu za to, že se zaměřuje pouze na parametry důchodového systému a neřeší daňové změny. Opozice také kritizuje rychlost a netransparentnost projednávání reformy a argumentuje, že vláda dostatečně nezohlednila názory odborníků a veřejnosti.

Experti navrhují alternativní způsoby financování důchodového systému. Například již zmíněný ekonom Robin Maialeh navrhuje využití jiných daní, jako je dědická a darovací daň, a zaměření se na zdanění kapitálových příjmů a právnických osob. Další návrhy zahrnují investice do porodnosti, podporu rekvalifikací a celoživotního vzdělávání, aby se lidé mohli lépe adaptovat na měnící se trh práce.