Kdo má doma starý porcelán po babičce, může sedět na jmění. Ceny letí nahoru
Jídelní servis, který léta stojí zapomenutý za sklem ve vitríně, dnes klidně může mít cenu menší ojetiny. O český i evropský porcelán je v poslední době znatelně větší zájem a částky na aukcích umí překvapit i ty, kdo se v oboru pohybují roky.
Zatímco ještě před pár lety se talíře po babičce prodávaly spíš „na inzerát“ za pár stovek, dnes se o některé kompletní sady licituje dost zostra. Aukční domy z Prahy i regionů mluví o tom, že porcelán se znovu vrací do hry. Podle Dorothea roste počet nabízených setů i konečné ceny, které v aukcích padnou.
Největší zájem bývá o kompletní jídelní a kávové soupravy, figurální plastiky nebo limitované edice. A nejde jen o nostalgii po časech první republiky. Část sběratelů bere kvalitní porcelán jako určitou formu uložení peněz. Kusů je omezené množství a zahraniční kupci sledují české aukce čím dál častěji, což cenu tlačí nahoru.
Které značky mají nejvyšší hodnotu
Hodně ceněné zůstávají výrobky z období první republiky, ale i starší kousky. Vysoko se drží například Meissen, Rosenthal nebo český Royal Dux. U nás hraje roli také produkce z Dubí, Slavkova či Karlových Varů – záleží ovšem na konkrétní sérii a stavu.
Rozhodují detaily. Jakákoliv prasklina, oťuk nebo vlasová trhlina cenu sráží. Naopak původní značení zespodu, tedy značka porcelánky, může hodnotu výrazně zvednout. A kompletnost? Ta je zásadní. Šest šálků bez podšálků prostě nestačí, i když vypadají zachovale.

Proč ceny rostou právě teď
Trh se starožitnostmi reaguje na nejistou dobu po svém. Když lidé přemýšlí kam uložit peníze, často se vrací k věcem, které mají hmatatelnou hodnotu a historii. Porcelán tohle splňuje docela přesně. Navíc šlo o segment, který byl roky spíš přehlížený.
Asociace starožitníků upozorňuje, že přichází mladší sběratelé. Kombinují moderní interiér s výrazným solitérem – třeba plastikou nebo nápadným servisem ze 60. let. To, co dřív působilo staromódně, dnes zapadá do trendu. A online aukce tomu dávají další rozměr, české položky najednou vidí i zájemci z Německa nebo Rakouska.
Své dělá i fakt, že řada porcelánek už neexistuje nebo vyrábí jen omezeně. Nové kusy tedy nepřibývají. Nabídka je omezená, poptávka kolísá, ale spíš roste – a ceny reagují. Není to žádná magie, spíš obyčejná ekonomika.
Jak poznat, že máte doma cenný kus
První krok je jednoduchý: otočit talíř nebo šálek a podívat se na spodní stranu. Značka, logo, někdy i rok výroby napoví víc než dekor. Existují online katalogy značek, případně se dá zajít za znalcem. Někdy stačí fotografie, jindy je nutné osobní posouzení.
- Zkontrolujte, jestli není kus opravovaný nebo lepený.
- Sečtěte všechny části servisu a ověřte, že nic nechybí.
- Zkuste dohledat původ – tedy provenienci.
Právě doložitelný původ dokáže s cenou zahýbat. Pokud víte, že servis pocházel z konkrétní vily nebo významné rodiny, je to při prodeji silný argument. Bez příběhu se prodává hůř, i když kvalita zůstává stejná.

Kdy prodávat a na co si dát pozor
Prodej přes zavedenou aukční síň většinou přinese lepší výsledek než rychlá dohoda přes bazar. Aukční dům zajistí posudek, propagaci i širší okruh zájemců. Je ale fér počítat s provizí, která může jít do desítek procent z dosažené částky.
Chybu lidé dělají při čištění. Agresivní prostředky nebo drátěnka dokážou poškodit dekor i glazuru během pár minut. A amatérské lepení? To hodnotu většinou spíš pokazí než zachrání. U dražších kusů se vyplatí poradit se s restaurátorem, i když to stojí nějakou korunu navíc.
Než porcelán při vyklízení domu darujete nebo dokonce vyhodíte, zkuste si nechat udělat odhad. Často stojí jen několik stovek korun, ale může odhalit předmět za desítky tisíc. Starý servis tak nemusí být jen vzpomínka na rodinné oslavy, ale i nenápadná finanční rezerva, o které jste neměli tušení.
Zdroje: dorotheum.com, asociacestarozitniku.cz, artplus.cz, meissen.com