Na pohovor jsem přišla totálně nepřipravená. Místo vyhazovu jsem dostala 3x vyšší plat. Stačilo říct tyhle dvě věty

Pracovní pohovor je pro většinu uchazečů noční můrou. Dlouhé přípravy čítající nácvik odpovědí, pečlivě připravené portfolio dosavadních pracovních zkušeností i pečlivě vyžehlené oblečení, ale někdy není to, co personalisté hledají. O přijetí může rozhodnout i to, co máme předem spojené se známkou neúspěchu.

Tak tomu bylo i v případě Anny, která jednoho dne přispěchala na pracovní pohovor do velké firmy. „Ten den jsem měla pohovory domluvené hned dva, předchozího dne také, už jsem se trochu ztrácela v tom, kam jdu a proč. Upřímně, nestihla jsem si předem ani připomenout inzerát a úplně mi vypadlo, že v pozvánce byly uvedeny i dva pracovní úkoly, na které jsem měla připravit odpověď,“ vzpomíná Anna. Když se jí personalistka zeptala na vypracování těchto úkolů, Anna nezapírala. „Řekla jsem prostě, že je nemám, ale že když mi dá pár vteřin, zjistím si potřebné informace a během chvíle jí řešení předložím.“

Namísto vyhazovu slova uznání

Dvě věty. Tak málo stačilo k tomu, aby personalistka i budoucí šéf ztichli a nezmohli se na slovo. Anna přiznává, že ticho nevěstilo nic dobrého a jen čekala, kdy se jí na hlavu sesype snůška výtek, to se ale k jejímu překvapení nestalo. Naopak, nadřízený ocenil její odvahu říct pravdu na rovinu, pohotovost reakce i bystrost. „Řekl mi, že lidi, kteří umí přiznat, že něco nevědí a zároveň dokážou hledat rychle řešení, jsou pro firmu cennější než ti, kdo se vymlouvají nebo používají odpovědi naučené z internetu,“ dodává Anna.

Výsledek? Anna nakonec pozici, na kterou se hlásila, dle očekávání nezískala. Za dva dny jí ale z téhle firmy zavolali, že by se jim hodila na úplně jiném postu, s větší zodpovědností a hlavně, s třikrát vyšší mzdou.

Rozhodují jiné věci než stoprocentně správné odpovědi

Příběh Anny dokládá, že pracovní prostředí se mění. Znalosti jsou sice pořád důležité, ještě důležitější je ale schopnost učit se, přizpůsobit se a rychle reagovat na změny a nové situace. Firmy hledají takové zaměstnance, kteří se nezaleknou problémů, ale dokáží přemýšlet v souvislostech a hlavně, nezatuhnou ve své bezradnosti.

Trénink odvahy

Inteligence, pohotovost a schopnost rychle se rozhodovat přitom nejsou vlastnosti, se kterými se narodíme. Dají se ale poměrně jednoduše systematicky rozvíjet a stát se pak vaší výhodou na trhu práce. Za účinný způsob rozvoje pohotovosti i odvahy přitom považují psychologové každodenní záležitosti, kterým se vystavuje většina z nás. Když se vystavíte malým dávkám nejistoty, třeba když zkusíte nový sport, vyrazíte na výlet bez předchozího plánu nebo se pustíte do debaty s někým, kdo má úplně odlišný názor, stáváte se podle odborníků odolnějšími a pružnějšími. Až pak půjde o něco zásadního nebo pro vás důležitého, už budete vybaveni potřebným sebevědomím, že takovou situaci zvládnete ustát.

Jak si vybudovat vlastnosti, které vás vystřelí nahoru?

Psychika se dá trénovat úplně stejně jako bicepsy. Výsledkem sice nebude vyrýsovaná postava, poznáte ale, nakolik zesílila vaše vlastní osobnost. Oceníte to nejen v profesním, ale i osobním životě. Ostatně, i v dospělosti můžeme pokračovat v tom, co se v nás snažili vybudovat naši rodiče. Na jaké vlastnosti se tedy zaměřit a jak?

1. Cílevědomost – stanovte si konkrétní cíle. Tedy ne „chci lepší práci“, ale „do tří měsíců se naučím základy programování“ nebo „každý týden si přečtu jednu odbornou studii“. Čím jasnější cíl si stanovíte, tím jednodušší bude jej dosáhnout, protože už nebudete muset tápat, kde vůbec začít.
2. Bystrost – mozek se dá trénovat jako sval. Logické hry, čtení kvalitní literatury nebo studium cizího jazyka vás nutí hledat souvislosti a rychle reagovat. Nebojte se klást nové otázky ani hledat nové pohledy na svět.
3. Schopnost rychle reagovat – vložte si do života záměrně drobné výzvy, například improvizované prezentace před kolegy nebo oslovení cizího člověka jen tak na ulici. Čím častěji budete vystupovat ze své komfortní zóny, tím méně často budete v podobných situacích nevědět, co dělat.
4. Nebát se říct pravdu – přiznat, že něco nevíte, rozhodně není vaše slabost, tím spíš, pokud hned ukážete, že umíte najít řešení. Autenticita a odvaha jsou dnes nesmírně ceněnými vlastnostmi, kolegové i nadřízení si totiž rychle všimnou, že se na vás můžou spolehnout.

Dokonalost není nutná

Příběh Anny je dokladem, že bezchybná příprava není vždy klíčem k úspěchu. Mnohem důležitější je otevřenost, schopnost přemýšlet za pochodu a nebát se ukázat, že jsme jen lidé se všemi našimi chybami i limity. Nakonec právě tahle domnělá nedokonalost může být tím, co vám pomůže v cestě za úspěchem. Protože firmy nehledají stroje, hledají lidi, kteří se poradí, když to bude třeba. A přesně to také rozhoduje o tom, kdo zůstane stát a kdo bude povýšen.

Zdroje: psychologieprokazdeho.cz, flowee.cz/rozhovory, finance.cz