Hádanka, které prokáže vaší moudrost. Dokážete vyřešit příklad posunutím 1 zápalky?

Hádanky jsou běžnou součástí našich životů. Setkávali jsme se s nimi už jako děti, v časopisech, mezi spolužáky nebo při různých hrách. A i když se může zdát, že patří hlavně do dětského světa, skvé místo rozhodně mají i v dospělosti. Navíc mohou být mnohem víc, než jen zábavnou kratochvílí.

Dnes na ně narážíme na internetu, v článcích, videích nebo jako výzvy na sociálních sítích. Často nás zaujmou svou jednoduchostí, která ale klame tělem, nejedna z nich dokáže pořádně potrápit mozek.

Zápalková rovnice nedává smysl

Na první pohled působí tahle úloha jako obyčejný matematický příklad. Zápalkami je sestaveno zadání 8 + 9 = 18. Jenže osm plus devět není osmnáct, ale sedmnáct. A právě v tom je háček – vaším úkolem je rovnici opravit tak, aby byla správně. Můžete však pohnout jen jedinou zápalkou.

Možná vás hned napadne, že by šlo některé číslo upravit. Osm, devět nebo osmnáct – všechna tahle čísla jsou složená ze zápalek a při troše pozornosti si všimnete, že některé z těch zápalek tvoří horní nebo dolní část číslic. A právě tady se dá najít řešení.

Řešení je jednodušší, než se zdá

Pokud si vezmete na paškál poslední číslo v rovnici, tedy osmnáctku, zjistíte, že osmička na konci má klasický tvar složený z šesti zápalek. A právě pravá horní je tou, kterou je potřeba přesunout.

Stačí ji „vzít“ a přiložit ji k devítce uprostřed rovnice. Přesněji řečeno umístit ji na její levou spodní stranu. Tím z devítky vytvoříte osmičku. A co se stane s osmnáctkou? Když z ní odeberete jednu zápalku, už nebude vypadat jako osmička, ale jako šestka. Najednou před sebou máte nový příklad 8 + 8 = 16. A ten už matematicky sedí.

Mozek potřebuje pravidelný trénink

Možná si říkáte, že podobné úlohy jsou jen chvilkovou zábavou. Ale vědci i psychologové se shodují, že právě tyhle malé výzvy mají pro náš mozek mnohem větší přínos, než se zdá. Když řešíme hádanky, nutí nás to zapojit jiné části myšlení, než používáme běžně. Musíme si vizuálně představit různé možnosti, zvažovat varianty, hledat neobvyklé úhly pohledu.

A přesně tohle náš mozek miluje. Nejenže si procvičí logiku, ale taky kreativitu, pozornost a schopnost soustředění. Řešení hádanek se často přirovnává ke sportu pro hlavu. A stejně jako tělo, i mozek potřebuje trénink.

Navíc nejde o nic složitého. Nepotřebujete k tomu kalkulačku ani hodiny času. Stačí pár minut a trocha trpělivosti. A i když na řešení nepřijdete hned, nevadí. Už samotný pokus je pro váš mozek přínosem.

Za tímto účelem vznikla i česká „mozkoherna“

O tom, že mozek potřebuje pravidelný trénink stejně jako tělo, je přesvědčená i třicetiletá Eva Fruhwirtová z Rouchovan. Vystudovala pedagogiku, ale k učitelskému povolání se nikdy nenastoupila. Místo toho se rozhodla, že se bude naplno věnovat tomu, co ji skutečně naplňuje, tréninku paměti a koncentrace. A dělá to tak, že by si to leckdo chtěl hned vyzkoušet.

„Při lenošení ochabují svaly. S mozkem je to podobné. Kdo netrénuje, musí počítat s jeho ochabováním,“ říká Fruhwirtová.

Sama trénuje mozek každý den. Když jede na nákup, auto záměrně zaparkuje pokaždé na jiném místě parkoviště, aby si trénovala prostorovou orientaci. A rodině k narozeninám místo dárků kupuje tzv. mozkohračky, různé hlavolamy, rébusy nebo cvičení na paměť.

V Třebíči založila první „mozkohernu“ v Česku. Na své přednášky a workshopy vozí nejen mozkohračky, ale i klasické pomůcky, které se dají snadno pořídit nebo vyrobit doma. „Pro trénink koncentrace a paměti je výborné například i klasické pexeso,“ vysvětluje.

Problémy s pamětí se týkají i těch nejmladších

Trénink podle ní není jen pro seniory. Naopak, zdraví lidé díky němu zůstávají v mentální kondici, a i ti, kteří mají například dočasné výpadky paměti kvůli stresu nebo únavě, z něj mohou těžit.

Zároveň upozorňuje, že velký problém může vznikat už v dětství. Rodiče často pořizují dětem obrovské množství hraček, elektroniky a her. Výsledkem je, že dítě přeskakuje z jedné věci na druhou a neumí se delší dobu soustředit. A školství tomu podle ní moc nepomáhá.

V Česku je v současnosti kolem dvou tisíc certifikovaných trenérů paměti. Všichni se sdružují pod Českou společností pro trénování paměti a mozkový jogging, která každý rok pořádá Národní týden trénování paměti. A zájem stále roste.